Chyť ji, když to dokážeš – věštecká letní nováčkovská soutěž: Vyhlášení

Sova se nenašla. Redakce končí, licence nebyla prodloužena, sovy stávkují a šéfredaktorová si balí kufry. Z její kanceláře se ale neozývá vzlykot, ale melancholicky znějící zpěv. Banda nováčků, ač trochu skleslá, je na cestě poděkovat za příležitost k hledání, když v tom…

Někdo klepe Amandě na dveře, co zase kdo chce? Letí jí hlavou myšlenky. Smířit se s koncem je těžké, zvlášť když vám to pořád někdo připomíná. Už ať je vystěhovaná. Vypne hudbu. „Dále!” Do dveří vtrhne parta mladičkých duší, tváře skleslé. „Co vás za mnou přivádí?“ zvedne Amanda hlavu a snaží se vykouzlit na tváři ten nejpřívětivější úsměv. „My jsme vám přišli poděkovat,“ pípne po krátkém mlčení hoch. „A za co?“ nechápavě zvedne hlavu šéfredaktorka, zatímco si do krabic úhledně skládá jednotlivé výtisky. „No přece za tu skvělou příležitost se zapojit do hledání sovy!“ „Ale vždyť jsme ji nenašli,“ vrací úder šéfredaktorka. „To sice ne a opravdu nás to mrzí, ale poznali jsme vás, redakci, hrad… hodně nám to dalo,“ mrkne jedna z novaček a podá profesorce čokoládu. Ta ji převezme a neubrání se slzám. Nenápadně si otře tváře: „Děkuju. Ať se vám daří, byli jste skvělí pomocníci.“

Šéfredaktorka dojde potřást nováčkům rukou a otvírá jim dveře na odchod. Vtom ale něco vletí do místnosti jak uragán a povalí to šéfredaktorku na zem. Dveře se zabouchnou. „Zavři to okno!“ zaúpí blondýnka směrem k chlapci, který před ním právě stojí. Šéfredaktorka si mne hlavu a neví, co se děje. „Skoč po ní!“ křičí jeden nováček na druhého a uragán, který se najednou i v šéfredaktorčiných očích mění v sovu, dál ničí místnost. Shazuje hrnečky, naráží do květin a zmateně lítá od stěny ke stěně. Jeden z nováčků se snaží na ni dosáhnout, když v tom zakopne o dívku, která sovu nahání ve snaze chytit ji do košile.

V redakci panuje chaos a mela. Jeden láká sovu na dort, další používá holé ruce a třetí se snaží trefit ji koulí z novin. Sova, třebaže už stará a lehce dezorientovaná, však ne a ne se zastavit. „Stop, nechte ji být,“ zmateně vykřikne šéfredaktorka. „Ještě jí ublížíte,“ promne si oči a krom nováčků se zastaví i sova. Všichni stojí jako zařezaní a nikdo raději ani nedutá. Sova se snese na šéfredaktorčino rameno a přitulí se jí k tváři. „Kdes byla, maličká?“ Šéfredaktorka pohladí sovu a vezme jí z drápů důležitý dopis. Nováčci jen vykuleně zírají a nevěří svým očím.

„Půjdu ji odnést zpátky do sovince a vy se zatím postaráte, aby má kancelář vypadala alespoň trochu jako místo k životu, ano?“ usměje se na nováčky šéfredaktorka a snaží se neprojevovat zbytečnou radost, aby Rozáru nevyděsila. Samotné jí však tluče srdce o sto šest a má naději, že i když je po termínu, licence by mohla být prodloužena. Pomalými kroky se sune ke dveřím, rozevře je a za dveřmi spatří několik osob v redakci. Někteří jen mlčky sedí, Nessa má zase v puse kus žvance, Princess se rozzáří oči, Nicolette téměř neslyšně zatleská a Arietty práskne s knihami a zamumlá si pod nosem: „Já věděla, že jsem neměla ztrácet čas hledáním.“

Mandy se vydá do sovince, odkud dopis pošle po jiné sově, Rozáru nechá odpočinout a zavalí ji dobrým jídlem i vodou, Merlin ví, kde ta uličnice byla na výletě. Po návratu do redakce ji překvapí slavnostní výzdoba a na stole dobroty, které připravili skřítci. „Jde se slavit!“ zařve Olivie a jako první si nalévá ležáku, aby mohla pronést přípitek. Šéfredaktorka, která stále ještě nezpracovala, jak to celé vlastně dopadlo, však rozjařenou redakci klidní: „Já bych si přála, aby tady byl alespoň týden klid.“ Významně se při tom podívá směrem k Olivii. „Ale děkuju, že jste mi tak pomohli a byli tu pro mě. Jde vidět, že máme jeden druhého a můžeme se na sebe spolehnout. A to je to nejdůležitější – bez ohledu na to, jestli redakce získá povolení v práci pokračovat,“ usměje se šéfredaktorka a pozvedne číši. „Na Denního věštce a na Rozárku!“

V průběhu hledání jsme posbírali po cestě šest zvídavých nováčků, kteří nám s chytáním pomáhali a podařilo se jim plnit ne vždy lehké nástrahy. Elvíra Zlomocná zvládla s hravostí projít celý první praktický i kreativní úkol, pak už nám bohužel její pomoc chyběla. Po cestě jsme ztratili také Lauru Carterovou, které se nepovedlo dokončit poslední dva úkoly. Naopak na Leontinu Střípkovou jsme narazili až ke konci celé cesty, poslední čtyři úkoly ale s hravostí splnila. Bez jednoho úkolu zvládla celou výzvu Magda Vrtošivá. A konečně se dostáváme ke dvěma nejpilnějším hledačkám, kterými se staly Elena Sarria a také Arya Arcus, která vypracovala nejen všechny praktické úkoly, ale taktéž všechny úkoly kreativní. Neskutečné výkony! Moc všem výše zmíněným dívkám gratulujeme, že se se vším zdatně popraly, a děkujeme za účast. Slečny si v průběhu soutěže odnesly nejrůznější odměny, na konci cesty poslední dvě zmíněné čeká malý dáreček za splnění celé soutěže v podobě plyšáka a samozřejmě nalezené sovy Rozárky a všechny dívky se dočkají také diplomu na památku.

Na závěr bych ráda poděkovala všem, kteří se soutěží pomáhali. Jmenovitě Faye Sages za účastnické listy, Nesse Naiadés za tematicky laděné pozadí, Simelii Malorny za krásnou hlavičku a dále samozřejmě spoluorganizátorkám Arietty, Eilonwy, Felicitas, Maye, Nicolette a Olivii. Bez těchto čarodějek by tato soutěž nemohla vzniknout. My už nadšeně plánujeme další zajímavé soutěže, články i akce – před koncem prázdnin se můžete spolu s námi těšit na jednu nárazovku!

Pro Denní věštec
Amanda Wright