Konec června je tu a mnoho žáčků z ne přísně čistokrevných kouzelnických rodin si oddychlo, neboť s koncem tohoto mnohdy až ohavně slunečného měsíce skončí na dva měsíce i povinnost kamuflovat svoji kouzelnickou identitu na mudlškolách. Není tedy divu, že i ti nejmenší a ještě počtů málo znalí vědí, kolik má červen přesně dní.
Před časem vyhlásil pan John Werewolf, kterého jistě netřeba představovat, jednu velmi zajímavou soutěž. Na tom by nebylo nic divného. Tato soutěž je ovšem docela unikátní, a to nemluvím o jejím tématickém zaměření nebo výši odměny. Tenhle pes – nebo spíš vlkodlak – je zakopán někde jinde, a to v záhadném datu ukončení soutěže.
Den 31. 6 2006 je ještě eluzívnější a bájnější datum nežli 29. únor, a to nejspíš hlavně proto, že o něm nikdo dosud nevěděl. Téměř neuskutečnitelný požadavek pana Werewolfa zvedl ze židle nejuznávanější kapacity z řad časomágů, kteří se náhle přestali zabývat obraceči času a červími dírami a obrátili svou pozornost k problémům přemisťování se ne do času minulých, budoucích, či alternativních, nýbrž do časů neexistujících. Podle nejčerstvějších zpráv je zatím největším úspěchem odkouzlení pokusného démona do předzítřka 98. dne 65. měsíce roku 8123 v -4 hodiny 62 minut.
Záhadou však zůstává, kde pan Werewolf k onomu datu přišel. Je možné, že za otevření v časoprostoru mezi 30. červnem a 1. červencem může špatný odraz světelného paprsku na skleněné ploše zrcadla z Erissenu, které v současné době okupuje Starý Kumbál, a díky němuž byly nedávno vyřešeny problémy s časovou smyčkou, zapříčiněnou magickou nestabilitou, astrologickým shlukem planet a drahou letící mouchy? Snad. Důležitější otázkou ovšem zůstává: Jsou všechny ty problémy s časem už minulostí, nebo se narazíme na nějaké daleko větší v blízké či vzdálenější budoucnosti?