Autor: Sirael de Gevaudan (Z)

To jsem vám takhle 31. března odpoledne přišla do nezvykle vylidněné Velké síně. Na mé volání po společnosti se zprvu nikdo neozýval, ale jak se mělo ukázat během několika málo chvil, nebylo to ticho mrtvé, leč významné.

V časných ranních hodinách dne 4. října jsem se společně s několika dalšími ranními ptáčaty v Prasinkách stala očitým svědkem nevídaného úkazu. Tato událost se stala jen několik okamžiků poté, co jsem opustila prostory cestovní kanceláře C. A. Part. Tato velmi žádaná a prosperující cestovní kancelář, která se relativně nedávno usídlila v již zmíněném kouzelnickém městečku, před zraky několika užaslých kolemjdoucích náhle zmizela.

Konec června je tu a mnoho žáčků z ne přísně čistokrevných kouzelnických rodin si oddychlo, neboť s koncem tohoto mnohdy až ohavně slunečného měsíce skončí na dva měsíce i povinnost kamuflovat svoji kouzelnickou identitu na mudlškolách. Není tedy divu, že i ti nejmenší a ještě počtů málo znalí vědí, kolik má červen přesně dní.