Pojďme se podívat zpátky do minulosti na to, jak si v průběhu let vedly kolejní časopisy – a protentokrát se podíváme na ten zmijozelský. Ať už při čtení článků preferujete historická data včetně letopočtů, čísla a statistiky, nebo rozhovory s otázkami na tělo, nebojte, všechno bude!
Kdo nikdy neotevřel Hadího krále, jako by nebyl. Zmijozelský kolejní časopis si získal srdce nejednoho čtenáře a to hlavně díky svému zmijozubému humoru. Ráda bych vás pomocí tohoto článku provedla různými oblastmi, které Hadího krále dělají právě Hadím králem.
Hadí král v číslech
Údaje jsou zpracované k 1. lednu 2025, zdrojem dat je administrační prostředí aktuální webové stránky.
- 3 572 komentářů
- 1 028 článků
- 534 přečtení u nejčtenějšího příspěvku
- 221 článků připraveno společnými silami celou redakcí
- 112 redaktorů s alespoň jedním článkem
- 45 hadových mouder, která se v časopise vystřídala
- 36 úvah, soutěží a výhružek sepsáno samotným Ferdinandem, hlavním vedoucím redakce
- 17 šéfredaktorů, o nichž byly dochovány záznamy
- 5 držitelů Řádu ostrého brka pocházejících ze Zmijozelu
- 1 na vše dohlížející bazilišek
Šéfredaktoři minulí i současní
V písemnostech, ve kterých jsou zapsány události Hadí krále k datu vydání tohoto článku, se píše o 17 šéfredaktorech včetně současné Michelle Corbin. O většině z nich se dá podrobněji dočíst v článku, který pro Denní věštec sepsala Narcisse Cinerea.
Tyto zápisky končí zmínkou o Haydenovi Folivorovi v roce 2018. Ten své hadokrálovské žezlo předal v roce 2019 Sooyeon Choi. Ta však ve vedení časopisu nezůstala moc dlouho a ve stejném roce do šéfredaktorského křesla usedá Kira Mae Spencer. Ta své místo opouští v roce 2020, aby se mohla naplno věnovat povinnostem primusky.
Hlavní brk tak přebírá studentka prvního ročníku Saiph Lacaille, která se do časopisu opravdu obula. V roce 2020 proto v Hadím králi vznikla sekce Ferdinandův sssykot, do kterého neblaze proslulý bazilišek pravidelně píše své hluboké myšlenky. Kromě zajištění nových prostor redakce Saiph zakládá přehled sponzorů, kterým chce dárcům nejen poděkovat, ale taky dokázat, že sponzorství kolejních časopisů nemusí probíhat jen na úrovni kolejní příslušnosti.
V roce 2021 si bere na starost krocení Ferdinanda Christina Meadows. Ta zakládá Spolek Hadího krále s vlastním kontem a klubovnou, po které v dřívějších dobách prahl nejeden šéfredaktor.
O dva roky později, tedy v roce 2023, se k vedení časopisu dostává Faye Sages, která však na tomto místě zůstane pouze jeden školní rok. Šéfredaktorkou se následně stává Vulpecula Aldrovanda Vesiculos, ale ani ta nezůstane v čele časopisu dlouho, a v polovině roku 2024 ji tak střídá Michelle Corbin. Pevně doufám, že se šéfredaktorské změny na chvíli zastaví a Hadímu králi se opět podaří získat (a hlavně udržet) vysokou úroveň.
Hadí král a Udílení novinářských cen
Zmijozelský kolejní časopis se může pyšnit několika umístěními v UNC, na která je právem hrdý. Časopisem roku se totiž stal čtyřikrát za sebou, a to v letech 2020–2023. Úspěšný časopis však nedělají ocenění, ale jeho duše a lidé, kteří neustále pracují na jeho zlepšování, kvalitním obsahu a pěkném vzhledu. Toho si pravidelně všímali hlasující jak v čtenářských, tak v odborných kategoriích a náležitě to doceňovali. Úspěchy Hadího krále v rámci Udílení novinářských cen si můžete včetně nominací přečíst na tomto odkazu.
Úspěšné série, které stojí za připomínku
Jednou z nejznámějších tradic, která se drží dodnes, je Antivalentýn. Ten v letošním roce oslaví již jedenácté výročí! Ani po takových letech zájem o tuto akci neopadává, naopak přibývají nové šablony antivalentýnek a přáníčka stále (ne)potěší velkou část hradních obyvatel.
Velkou sérií byly i Veselé žáby zmijozelské, které poprvé vyšly 5. 7. 2010 pod taktovkou Barbary Arianne Lecter a jejich poslední vydání bylo autorkou zveřejněno na konci roku 2020. Žáby dokonce několikrát kandidovaly na Osobnost Hogwarts a poté se raději rozhodly založit vlastní hradní klání – Osobnost Žabvarts.
Za připomínku určitě stojí i Čarostorky – příběhy, jejichž pokračování si zvolili vždy sami čtenáři pomocí hlasování v komentářích. Celkově 13 dílů pro vás sepsala Gita Hrdličková a doufejme, že příběh ještě neskončil!
Jedenáct dílů má i Mýdlová opera, která v mysli zůstala jen opravdovým pamětníkům. Poslední díl totiž vyšel v roce 2012, což je již 13 let zpátky.
Nenápadnou sérií, která se ukončila na začátku roku 2016, byly Perličky z naší školičky. Jak už název napovídá, jednalo se o zaznamenávání zajímavých a vtipných událostí, které se nejčastěji odehrávaly ve Velké síni.
Pár let jsme si mohli počíst i příspěvky ze Zpovědnice, která měla prozatím pět dílů. Série pojednávala o zajímavých, možná až kontroverzních otázkách z našeho kouzelnického světa. Anonymizované zpovědi sepisovala Inees Rut Gowstring.
Ne všechny řady s články sahají tak moc do minulosti, ale to neznamená, že by se o nich v historickém článku nemělo psát! Zmijozelský časopis má v rukávu i stále aktivní navazující řady s články. Jsou to například série Co by nikdy neřekl/a…, Zmijozelští karikují, a hlavně Memes pro každý den.
Nezapomenutelné akce
Projektem, který zůstane účastníkům v mysli snad navždy, bylo zajisté Městečko Prasinky. Na svědomí jej měla Noah Limbani s Mathiasem Kjellem. Hra z kouzelnického prostředí na motivy Městečka Palermo se odehrávala dnem i nocí a zúčastnilo se jí celkem 33 hráčů. Městečko Prasinky ožilo navázalo po necelých dvou letech na první úspěšný díl. Tentokrát se hry zúčastnilo neskutečných 51 hráčů.
V roce 2024 se konala již sedmá Ďáblova výzva v řadě, která je určena všem lidem prahnoucích po pokladech a hlavně úspěšných průchodech. Akci oficiálně organizuje Ferdinand, ale všechnu práci za něj beztak vždy oddřela Inees Rut Gowstring.
Tři roky po sobě pohltil hradní obyvatelstvo Adventní kalendář Hadího krále, který se těšil velké popularitě. Na svědomí ho měla trojice Barbara Arianne Lecter, Noah Limbani a Saiph Lacaille, které pro účastníky nejen vymyslely zajímavé úkoly i záludné hádanky, ale za jejich úspěšné splnění je i štědře odměnily.
Vývoj časopisu v průběhu věků
Hadí král svou podobu změnil za posledních 20 let několikrát, naposledy však v únoru 2021 pod vedením tehdejší šéfredaktorky Saiph Lacaille a expertky na tvorbu pavučin Elaine Robillard. Hadího krále tak můžeme nyní najít na adrese https://hadi-kral.zmijozel.net/, dřívější adresy jako http://www.hadikral.xf.cz/ či https://hadi-kral.blogspot.com/ již zůstaly téměř zapomenuty.
Před touto změnou se Hadí král honosil poměrně složitým logem, kde jste mohli vidět nejen název časopisu a podobiznu Ferdinanda, ale také motto: „Kolejní, nevychovanou bandou vedený časopis nabízející sofistikované, pochmurné a z 90 % necenzurované čtivo.“
V druhé polovině roku 2023 tehdejší šéfredaktorka Faye Sages mění ve vzhledu sérii tematických hlaviček pro různé příležitosti, které pro Hadího krále vytvořila Nessa Naiadés.
Časopis se ale samozřejmě neměnil jen co se týče druhu papíru a prostor redakce, ale také se postupem času dost změnilo formátování článků, zapracovalo se na štábní kultuře, grafice a přidaly se portrétní fotografie redaktorů, aby byl Hadí král vzhledově reprezentativnější.
Největší změnou, která je ale poměrně subjektivní, je z mého pohledu změna článků jako takových. Dovolím si říct, že dříve se dbalo na kvantitu, v dnešní době je časopis zaměřen spíše na kvalitu obsahu.
Zmijozelský opečetěný dekret
Nejhlavnějším oceněním časopisu není pochvala od Ferdinanda, samotného Hadího krále, ale udělení vzácného kolejního předmětu – Zmijozelského opečetěného dekretu. Tento pergamen byl vytvořen z vzácných rostlin ze srdce Amazonie, a to dle návrhu Ginevry de Naga. Bývá udělován šéfredaktorem za přínosy časopisu pouze těm nejlepším z nejlepších, kteří po sobě zanechali nesmazatelnou stopu a prokázali kolejnímu periodiku věrné služby.
Mezi lety 2010 a 2024 bylo za zásluhy dekretem odměněno pouze 24 osob, jejichž výčet můžete najít přímo v Hadím králi.
Zeptala jsem se známých hadokrálovských tváří…
Denní věštec: Je to 15 let od chvíle, kdy jste byla v hadokrálovské redakci téměř neustále a vaše jméno je uvedeno minimálně pod 29 články. Pamatujete si, jaký článek byl vaším srdcovým a proč?
Wenai Lafayette: Pokud si dobře vzpomínám, byla jsem i chvíli šéfredaktor, ale je to už fakt dávno. – směje – Srdcový článek… to už nevím, ale pamatuju si, jak jsem napsala článek, když NíT (myslím, moje paměť není neomylná) vydala kolekci z kožešin. V tom článku jsem se zabývala tím, jestli je to etický. Pak se tam rozjela lavina komentářů a diskutovalo se o tom, jestli se to musí řešit, když jsou to jen pixely. Moje mladší já bylo rádo dost kontroverzní. (poznámka redakce – zmíněný článek se bohužel nedochoval)
Denní věštec: Když zavzpomínáte na dřívější verzi zmijozelského časopisu a porovnáte ji s verzí nynější, jaké z toho máte dojmy? Je něco, s čím třeba nesouhlasíte nebo je naopak nějaká změna, která za vás dělá časopis lepším?
Barbara Arianne Lecter: Hadí král je pořád stejný stejně skvělý. Každý, kdo do něj přispívá, ho dělá jedinečným a v každém období má své kouzlo, které není třeba měnit.
Denní věštec: Hadího krále jsi krotila celé dva kalendářní roky. Co bylo tvou nejoblíbenější částí na postu šéfredaktora?
Christina Meadows: Upřímně, nejvíc mě těšila ta práce jako celek. Sice se mi kupily sáhodlouhé to-do listy, ale ten pocit, když jsem to všechno zvládla nějak ukočírovat, byl k nezaplacení. Obzvlášť na začátku mého působení v šéfredaktorském křesle, kdy jsem k tomu přišla tak trochu jako slepý k houslím. Postupem času mi ale největší radost přinášela oblíbenost Hadího krále – ta zpětná vazba, ať už v podobě jednotlivých komentářů u článků, nebo výsledků UNC. Zkrátka vidět, že naše práce jakožto redakce nebyla marná a má úspěch u hradního obyvatelstva napříč barvami. Jsem ráda, že Hadí král i za mého působení zanechal nesmazatelnou stopu v hradní novinařině, protože laťka po Saiph byla nastavená pěkně vysoko!
Denní věštec: Ačkoli jste se dříve věnovaly i psaní, působíte nyní hlavně jako neviditelné tváře. Jak ze zákoutí redakce vnímáte dění v Hadím králi?
Maraike Auri Nordahl: Jedním okem, stejně jako celohradní dění.
Marquerita Laux: Hmm, zákoutí? Jako teď, nebo v minulosti? Já do Hadího krále přišla až časem a předtím jsem ho tuším možná nikdy ani neotevřela a tudíž nevěděla, jaká to je dřina, kolik je za tím práce. Kolik je lidí potřeba na jeden článek. A největší trpělivost je na tom šéfredaktorovi. Ale zároveň i byla doba, kdy mi přišlo, že to víc žije v HK než v samotné koleji. To bylo neskutečný, co se z toho dá všechno vytěžit. HK má za poslední roky štěstí na šéfredaktory a já doufám, že hlavně tihle lidé to vidí a vědí, že to okolí vnímá, není samozřejmost, co se očekává, ale že jsou opravdu fantastičtí.
Denní věštec: Po dlouhá léta jsi byla nedílnou součástí Hadího krále a tvoje Čarostorky polapily nejednoho čtenáře. Jak na své působení v redakci vzpomínáš? Plánuješ se vrátit?
Gita Hrdličková: Na působení v Hadím králi vzpomínám ráda, ale nemyslím, že by moje působení tam patřilo výhradně minulosti. Projekt Čarostorky bych v tomto roce ráda obnovila, takže lze očekávat comeback – mých čarodějných historek na pokračování není nikdy dost! Vzhledem k tomu, že se jedná o starší věc, kterou už leckdo nepamatuje (a to nejen čtenářský dorost), bude třeba nejen nabrousit brk a oživit tradici, ale také menší osvěta, o co vůbec tehdy šlo.
Denní věštec: Když se ohlédneš na své působení v Hadím králi, co považuješ za svůj největší úspěch, na který jsi opravdu hrdá?
Saiph Lacaille: Nejvíce hrdá jsem nejspíš na svůj vnitřní pocit, že když jsem se kolem časopisu motala, nadšeně fungoval a pro kolej byl důležitou součástí, něčím, s čím se ztotožňovala a o co pečovala. Možná už mám mozek jako cedník a vzpomínky mi zavál čas, ale jako včera si vybavuji, že kdysi jsme si s lidmi v koleji (napříč ročníky a zájmy) práci na novinařině opravdu užívali – měla jsem admin neustále plný článků, zaspamovaný sovinec a budget na cokoliv jsem vykouzlila skoro na počkání (nemluvě o tom, že jsem o Hadím králi nedokázala přestat mluvit a spolužáci asi raději šli něco dělat, než aby mě furt poslouchali). Jsem však také pyšná na první ročník AKHK ve spolupráci s Noah a Barbarou (další dva už byly slabší), na přestěhování celého časopisu z Bloggeru na WordPress a s tím související prohrabování se asi 700 články zpětně (krev, pot a slzy!) a na to, že jsem měla možnost pracovat s tunou talentovaných lidí, kteří byli inspirující, motivující, nesmírně kreativní, mnohem zábavnější než já a které jsem mohla podporovat a vychválit až do nebes. Byly to pro mě na hradě zlaté časy a jsem za ně dodnes vděčná.
Denní věštec: Jaké své hodnoty by měl Hadí král podle tebe vždy zachovávat, bez ohledu na to, kdo stojí v jeho čele?
Michelle Corbin: To je velice dobrá otázka! To, co bych zachovala a za čím si stojím, je kvalita článků v periodiku. Není potřeba neustále vydávat články, ale je hlavní, aby ty články měly určitou úroveň a nebylo to jen natvrdo, že musíme něco vydat. Je to sice z pozice šéfredaktora trochu tvrdé a redaktora to zamrzí, ale věřím, že s trochou píle a tréninku vytvoříme dílo lepší, které si zaslouží plno pozitivních komentářů. Dále bych chtěla říci, že bych chtěla zachovat neustálou dávku sykotů. Členi koleje či fialoví na to poslední dobou zapomínají, ale přijde mi fajn světu sdílet, co se u nás v kolejce zrovna děje, a určitě to ocení i čtenáři mimokolejní. Jo a články ze života na hradě – většinu článků v kolejní tematice… Vymyšlené situace z kouzelnického světa, co se děje u nás v koleji, na hradě, co by mohlo býti. To mi na HK přijde nejvíce kouzelné a doufám, že o tohle kouzlo nikdy nepřijdeme.
Samozřejmě jsem si nedovolila opomenout toho, který nám tam všem v redakci vládne.
Denní věštec: Ferdinande, jak motivuješ členy své redakce k tomu, aby sekali dobrotu?
Hadí král: Výhružky a peníze – to je nová obdoba tradiční výchovné metody „cukr a bič“, které jsssem zastáncem. Kdo přislíbený článek nedodá, bude buď sssežrán, anebo mi musí nabídnout nějaký úplatečky. (poznámka autorky – takže pořád ta stejná pohádka…)
Hadí král prochází malými i velkými změnami i nadále a já se už teď těším, kam se časopis za pár dalších let posune! Co máte na Hadím králi nejraději a/nebo na co rádi vzpomínáte?
Pro Denní věštec
Faye Sages
Moc krásný článek plný hadí nostalgie! 🙂
Madam Inees, děkuji za přečtení i za to, že jste stále součástí HK! 🙂
Číst o historii je snadné, ale co to okusit na vlastní pěst?
https://hadi-kral.zmijozel.net/2025/01/hadankova-historie-hadiho-krale-2025/
Měla bych k tomu dvě poznámky 🙂
„534 přečtení u nejčtenějšího příspěvku“ – odkud je tento údaj? Pokud z WordPressu, tak věřím, že u některých článků na bloggeru byla čtenost mnohem vyšší. Mám do něj stále přístup a články nad 500 zobrazení jsou vidět zde: https://hogwarts.cz/gallery/15383/15383-20250127190541.png
(A s tím souvisí i fakt, že možná i celkový počet komentářů je mnohem vyšší: https://hogwarts.cz/gallery/15383/15383-20250127190604.png )
Druhá věc je, že bych byla šťastná, kdyby příště korektor nepřidával do mé odpovědi slova navíc.
„něčím, s čím jsem SE ztotožňovala a o co pečovala“ – SE tam být opravdu nemá, stále mluvím o koleji. Kontrolovala jsem si odpověď u Faye v chatu a rozhodně jsem ho tam nenapsala.
Saiph, díky za vhled s Bloggerem. Do článku jsem tedy doplnila informaci, že čísla vycházejí ze zdrojů, ke kterým má aktuální vedení časopisu přístup. 🙂
Slečno Faye, moc vám děkuji, že jste měla odvahu se do takového typu článku pustit a že ho tu teď budeme mít uchovaný i pro další generace. Moc se mi líbí jak jste to strukturalizovala a zabrousila do všech oblastí 🙂 Jen tak dále!!
Krásný článek! Na Prasinky vzpomínám nadšeně ještě dneska, a to jsem stihla jenom ty druhé. Skvěle a čtivě zpracováno, klobouček! ♥
Moc pěkný článek, Faye! Díky za něj! A hodně se těším na Gitin comeback teda! To je pěkné překvapení 🙂
Nejlepší samozřejmě za mě bylo také Městečko Prasinky, jako Olivča na to také dondes vzpomínám a též jsem se účastnila jen druhých. Projekt to byl super! Těch vaše redakce měla a má spoustu pořád 🙂 Jen tak dál!