První série úkolů byla odtajněna, ale že by nás na cestě za žezlem potkaly i nějaké další? Na zařazení zpátečky je teď už pozdě.
S první sněhovou vločkou zelená zmizí. Mlha se snese nad louku a ty jsi zase ztracený. Kterým směrem teď? Zima se ti dere pod kůži. Chlupy stojí v pozoru a z nosu ti teče víc vody než z leckterého pramene. Zuby drkotají v nebezpečném tempu. Ani všechny vrstvy, které si na sebe potenciálně můžeš obléct, by tě dostatečně nezahřály. Je to skoro jako nějaký nepříjemný sen. Kéž bys za to alespoň dostal nějaký odznáček nebo medaili.
Získej magíka.
Sníh rychle začíná tvořit závěje a ty namáhavě zvedáš nohy. Máš ale pocit, že se točíš v kruhu. Je to jako boj s větrnými mlýny.
Zahraj si s někým mrzimorským šachy a jiného mrzimorského přesvědč k zápasu v siláckém ringu.
V tu ránu protnou mlhu sluneční paprsky. Jasně žluté, hřejivé a příjemné. Sníh však netaje, dokonce ani sněžení neustává. Sluníčko ti svítí na cestu a jeho paprsky se odrážejí na ledu. To ti připomene zlaté pohárky, které doma máš po babičce, a které tak nádherně zdobí tvé jinak skromné obydlí.
Zjisti, kdy naposledy kolej vyhrála každý z typů pohárů.
Krok po krůčku jdeš, kam tě slunce vede. Až skoro zapomeneš na tu neskutečnou zimu. Rozhlídneš se okolo sebe. I když sněží, nikdo nesáňkuje, ale příroda vypadá, jako by vypadla přímo z nějaké pohádkové knihy. Rampouchy visí ze stromů a krásně září. Přemýšlíš o tom, co všechno tě na cestě už potkalo.
Napiš alespoň na tři palce své letní zážitky z hradu nebo parku.
Díváš se okolo sebe, kocháš se – a najednou bum! Zakopneš a skončíš na všech čtyřech v hluboké díře. Že by to byla snad past na zvířata? Nebo nějaký rafinovaný bunkr?
Najdi v ďáblově jámě tři názvy hradních předmětů a připiš, kdo je učí/učil.
Snažíš se najít cestu ven. Vyškrábat se nahoru je ale bohužel nemožné. Zima sílí, ale ty jsi rázem na pokraji svých sil. Nemůžeš se hýbat a cítíš se jak socha. Na pořadu dne jsou otázky typu: „Proč právě já?“ Ale ty víš moc dobře, proč tu jsi. Cesta je dlouhá, ale pro žezlo, které konečně nastolí rovnováhu, bys riskoval i život.
Najdi alespoň jeden důvod, proč bys právě ty měl být dobrým studentem mrzimorské koleje.
A právě ho taky riskuješ. Díra se rozzáří – že by konečně přestalo sněžit? Další rána. Něco tě bací do hlavy. Co to u všech všudy je? Lano! Svými zkřehlými prsty se ho pokusíš s bolestnou grimasou ve tváři co nejpevněji uchopit. Lano se pohne a někdo tě táhne nahoru. Do tváře mu nevidíš.
Napiš jména alespoň pět dospělých postav, které původně v této koleji studovaly, a u každé vypiš, zda je zaměstnancem, profesorem, zda má nějaké aprobace či působí na nějakém postu.
Na povrchu tě osvítí slunce. Najednou je horko – snad skoro na plavky. Jeden by hned skočil do bazénu. Svlékáš ze sebe vrstvy a snažíš se zahřát. Po osobě – nebo snad osobách – není ani vidu ani slechu. Rozhlídneš se a zjistíš, že se nacházíš v lese. Na jednom pařezu je pohoštění. Že by snad roční doby samotné chtěly být zachráněny? Kdo ví. Bereš si jídlo a rozhodně se neupejpáš. Kdo ví, kolik síly budeš ještě potřebovat. Najednou uslyšíš ránu a vyděšen situací na sebe vyleješ kafe. Prohlížíš si skvrny, které připomínají ty od inkoustu, a zasteskne se ti po domově.
Pročti si články ve Žlutém Trimelovi, vyber dva a zanech u nich nějaký komplexnější komentář.
Na závěr opět odkážu na informativní článek a na Zmijaro, které už je úspěšně v plném proudu. Zároveň bychom vás rádi poprosili, abyste nám vždy upřesnili v e-mailu/zprávě, který úkol právě plníte. A co na nás čeká zase příští týden? To je zatím jen ve hvězdách.
Pro Denní věštec
Amanda Wright a redakce