Vydali jsme se na výpravu do Zapovězeného lesa. Nebylo nás mnoho a les nám připravil pozoruhodný večer. Jak to dopadlo? Máme plod Prastromu? A co lektvar? Zvládli ho odborníci připravit tak, aby spící opravdu probral?
Na den, kdy bylo na obloze k vidění částečné zatmění slunce, byla svolána výprava do lesa. Jen plod Prastromu pomůže s probuzením spících. A tak jsme neváhali a kolem šesté hodiny večerní vkročili do neznáma. Vedlo nás zkušené duo odbornic – Simelie Mallorny a Barbara Arianne Lecter.
Prastrom, jehož kořeny údajně sahají až k hradu samotnému, nebylo lehké najít. Tlačil nás čas a cesta byla opředena magií. Pro postarší účastníky byla velká výzva už jen dojít a při samém shýbání si neodrovnat záda a kolena. Navedl nás Strážce kořenů, který nám prozradil, že plod nedá strom jen tak někomu a nemáme chodit za tím, co nás láká. Brzy se na cestě objevilo trojcestí. Po dumání jsme se naštěstí vydali správně – do ticha. Brzy jsme uslyšeli vrzání větví, nebe potemnělo a hvězdy prosvítily oblohu. Strom byl však seschlý, nebyly na něm listy. Když v tu ránu se okolo koruny objevily zlatavé jiskřičky, které nám dávaly zapeklité hádanky. Poslední jsme uhádli s koncem zatmění slunce, strom se rozzářil, z koruny se spustil zlatý déšť, obsypal se listy a úplně ožil. Strom uznal, že jsme plodu hodni a…
…věnoval nám ho. Měli jsme ohromné štěstí a výprava se nesla v pohodovém příjemném duchu a milé atmosféře. Po výpravě jsme se zaskočili ještě vyfotit – na fotografii si domyslete rovněž pana Martínka a slečnu Enolu, kteří byli rovněž neméně důležitými členy celé výpravy.
Od chvíle, kdy byl donesen plod Prastromu, se odborníci na výrobu lektvarů ani na chvíli nezastavili. Služby měli rozdělené tak, aby byl u přípravy lektvaru probuzení vždy někdo připraven. Finální lektvar byl uvařen po 45 dlouhých hodinách. Mezitím proběhla diskuse o tom, komu by měl být lektvar podán prvnímu. Část lidí byla pro probouzení pacientů v chronologickém pořadí. Nakonec však vyhrál názor, že nejde otestovat lektvar na obyčejných lidech. První lektvary tak byly podány spícím bystrozorům, kteří byli v akci napadeni nočními můrami. S ohledem na jejich nebezpečnou práci měli předem podepsanou klauzuli o souhlasu s experimentálními způsoby léčby, což se v tomto případě hodilo.
Po podání lektvaru v místnosti zavládlo absolutní ticho. Nejprve se zdálo, že je lektvar neúčinný. Po nekonečných deseti minutách se však pacient začal vrtět a pomalu probouzet ze spánku. Ve chvíli, kdy otevřel oči, propukli všichni v nadšený jásot. Lékouzelníci vyrazili pro další dávky lektvarů, odhodlaní probrat všechny pacienty co nejdříve to bude možné. Jeden z přihlížejících bystrozorů popadl deník a dal všem najevo, že byl lektvar probuzení vynalezen.
Všem bystrozorům to vlilo novou energii do žil. Každý dostal lahvičku s lektvarem a byli vysláni za dobrovolníky do bojů proti nočním můrám. Teď, když už věděli, že existuje lék, a měli ho u sebe, nemuseli si dávat takový pozor. Boje s nočními můrami nabíraly na síle a počet volně se pohybujících nočních můr se začal rychle snižovat.
Na závěr bych moc ráda poděkovala veškerým přispěvatelům (finance i věcné odměny), bez kterých by akce nemohla proběhnout:
Eillen McFir Elat
Eilonwy Ellesméry
Enid Bloom
Ertelie Restel
Felicitas Frobisherová (ŽT)
Meningitida Epidemica (CD)
Nerys Heliabel Ghostfieldová
Nimradir Elénére
Olivia Wines
Oresta McCollin Vianueva
Princess Star (LT)
…a přispěvatelé, kteří si pro plnění nejmenovaného úkolu ze Snu noci bradavického vybrali právě Denního věštce!
Právě díky vám můžou nadšenci plnit úkoly, díky vám se dostane hezkým odměnám nejen účastníkům, ale i organizátorům, a díky vám má šéfredaktorka, o pár vrásek méně. Vděčím si každého srpečku a děkujeme, že nás tak vehementně podporujete, dává nám to další energii do práce. Jste opravdu velmi důležitou součástí naší akce Sen noci bradavické. A ještě jednou od srdce děkujeme.
Samozřejmě ani tento týden nesmí chybět výstavka, tentokrát z kola čtvrtého.
Pro Denní věštec
Eillen McFir Elat a Amanda Wright