Vítr, co tu vál, šel sám
a klobouk někam dal,
s hlavou víc než holou
litoval.
Proč se ptal, tak proč,
teď má rukou jenom pár,
proč jen svoje touhy
neschoval.
Vanul dál, vanul dál,
kým se stal, kým se stal.
Přemýšlí a neví,
co by dal.
Někam dál, někam dál,
cestoval, neměl kam.
Schová svoje pihy
do křoví.
Klobouk zatím psal
ten song, co zpíval, kudy šel.
Spatřilo ho ráno,
když rým měl.
Slunce spadlo níž,
a taky měsíc poslouchal,
Song tam toho v zadu,
co vandroval.
Kdo to ví, kdo to ví,
odpoví, odpoví,
kdopak schoval vrásky
do křoví …
Nedozví, nedozví,
tvá slova nedozní.
Ozvěna si hraje,
rozezní
(tvou duši).
