Stalo se vám, že jste se stali obětí trapasu? V rozhodující chvíli se zásahem zhůry vylilo vše v okruhu jednoho metru na oblečení, které bylo zásadně nové? Při žádosti o schůzku vás pokousal sousedův pes (který je jinak mírumilovný a k sežrání) do části, kde záda ztrácejí slušné jméno?
Vězte, že nejste sami. I profesoři zažívají podobné kruté chvilky.
Na tento příběh jsem si vzpomněla, když jsem psala úkol do semináře kolegyně kolegyně Anseioly. Znáte ji, taková ta postavička, co tu občas proletí. Jsem tak trochu líná změnit celou práci, tzn. že si přečtete autentický příběh tak, jak si na něj vzpomínám.
Zrovna jsem začala chodit se svým přítelem. Dle jednoho mudlovského doktora, pana Plzáka, je toto období plné předstíráním, které má jediný cíl. Dostat toho druhého do postele. I když se mi to moc nelíbí (důležitá je také láska, náklonnost k vyvolenému), musím uznat, že má tak trochu pravdu. Ale o sexu tady opravdu mluvit nechci.
Ten den jsme se vydali na procházku. Pro upřesnění dodám, že s námi pochodovali ještě dva psi. Kdyby tě zajímala rasa, byli to pittbulové. Jeden náš, druhý vypůjčený od kamaráda. To aby si spolu hráli (příště už jsme takovou hloupost neudělali).
Na procházku jsem si vzala svoje nejlepší oblečení, namalovala se a upravila… prostě udělala ze sebe kočku. Rozhodovala jsem se, zda si vzít boty na podpatku, ale raději jsem sáhla po sportovnější obuvi. A to bylo dobře, protože naše procházka se udála na louce podél řeky. Právě jsem byla v půlce velmi inteligentního proslovu, když mě přítel upozornil na fakt, že si pejsci našli klacík na hraní. Onen klacík byla dvoumetrová kláda, kterou každý chytil na jedné straně a vesele takto pobíhali.
Přestala jsem jim věnovat pozornost, právě jsem se chystala políbit svůj objev. A v tom se to stalo. Dodnes nevím, jestli to ti psi neudělali schválně. Jak znám toho našeho žárlivce, ten zcela určitě. Nesnáší, když se k sobě s přítelem přiblížíme.
Abych to nezamluvila, ti dva se rozhodli, že prostě poběží směrem, kterým jdu já. A běželi zákeřně zezadu, abych je neviděla.
Stalo se přesně to, co si myslíš. Podrazili mi nohy a já spadla jak dlouhá, tak široká na zem. Do bláta, abych si to pořádně užila. V první chvíli jsem nevěděla, co mám dělat. Chtělo se mi brečet, být co nejdál, pryč od toho trapasu. Proklínala jsem psiska, celý ten zbabraný den.
Podívala jsem se na přítele, který se smál… tak, že z toho slzel. Nakonec mi to přišlo také směšné, začala jsem se smát taky. Psi kolem nás vesele pobíhali a radovali se, jaká je to sranda. Přítel mi nakonec pomohl na nohy a když jsme vraceli psa, kamarád zhodnotil situaci zdviženým obočím a pozval nás oba na svařené víno. Než jsme se osušili, bylo uvařené a nakonec se z toho vyklubal velice krásný večer.