Už celá desetiletí je Hollywood „megatovárnou“ na trháky všeho druhu, počínaje dech beroucími romancemi, přes nákladné historické velkofilmy až k muzikálovým legendám. Mnoho Oscarů, ještě více miliard dolarů zisku a mnoho vysoce lesklých jmen. Co se ale skrývá za většinou z těchto vavřínů? Co před širokou veřejností velké hollywoodské společnosti tají?
V mnoha dokumentech s příznačným názvem Film o filmu… je divákovi servírována spousta triků, nejmodernějších počítačových programů a krkolomných technických vynálezů, pomocí nichž byly údajně natáčeny nejsložitější scény z daného filmu. To vše je ale trochu jinak. Filmoví tvůrci v dokumentech jen jakous takous náplastí zalepují ústa šťouralů, kteří zasypávají filmové společnosti všetečnými otázkami „jak bylo natočeno tohle“ či „jak je vůbec možné natočit támhleto“. Jak je to tedy doopravdy?
Každá schopnější produkční společnost stejně tak jako společnosti filmové jsou ve spojení se skupinou čarodějů, kteří se už na počátku šedesátých let minulého století seskupili pod názvem „Charamba“ a začali nabízet své služby. Začátky však byly víc než krušné. Ministerstvo kouzel jim v rámci nutnosti utajení kouzelnického světa před mudlovskou veřejností zakázalo jejich činnost. Skupina nadšenců se však nevzdala a bojovala dál. Začali tedy nabízet své služby jen v rámci kouzelnického světa, což bylo sice značně omezující, ale lepší než nic. Jak se „Charamba“ rozšiřovala, začalo být akutní rozšíření klientely.
Neústupné Ministerstvo bylo překážkou jen do chvíle, kdy se na jedno z vedoucích míst dostal Henry „Blackspot“ Everidge, známý z několika nezávislých snímků ze sedmdesátých let. Začal fungovat jako spojka mezi „Charambou“ a Ministerstvem. Nedlouho po začátku spolupráce byl vypracován návrh na fungování „Charamby“ i v mudlovském světě. Pak už to šlo ráz na ráz. Ministerstvo uznalo opatření za dostatečná (můžeme prozradit, že nemalou roli hrálo omezení mudlovských pracovníků na minimum a následně jim byla odborně vymazávána paměť) a „Charamba“ se stala obrovským dolem na peníze, protože jejich práce byla velice žádaná.
„Charamba“ je nejvýnosnější firmou kouzelnického světa a kdyby měla Gringottovic kouzelnická banka zlaté karty, jaké mívají mudlovské banky vyhrazeny pro nejlepší zákazníky (tzn. pro ty, kteří mají v bance největší částky), „Charamba“ by byla první na seznamu jejich majitelů. Vedle obrovských příjmů je však pravda, že je nečeká ani zrníčko slávy, kterou „slíznou“ mudlové. Členové „Charamby“ se však v tomto ohledu vždy jen usmívali a tvrdili, že nestojí o slávu ani o peníze (což potvrzují velice štědré dary na charitu – mudlovskou i kouzelnickou rovným dílem) a že jejich jediným cílem je dělat filmy. Je taky nutné poznamenat, že právě oni jsou jedni z mála, kteří v kouzelnických kruzích aktivně a neúnavně propagují film (vnímaný jako mudlovský výdobytek a jako takový stíhaný lehkým opovržením).
Na závěr několik děl, na nichž má „Charamba“ svůj podíl: Indiana Jones, Hvězdné války – spolupráce s Georgem Lucasem a Stevenem Spielbergem byla jedna z mála, která fungovala dlouhodobě a v podstatě není ve filmografii obou pánů jediné dílo, kde by „Charamba“ neměla alespoň malý podíl. Dále pár akčních kousků jako dva díly Jamese Bonda (Zlaté oko a Dnes neumírej). Jedním ze členů byl i výborný režisér Alfonso Cuarón (v roce 2004 však spolupráci ukončil pro nedostatek času).
(Pozn.: Čtenáři, jimž není zcela jasný význam slov jako „film“, „režisér“ nebo „počítač“, nechť pošlou sovu firmě „Charamba“ sídlící v Londýně, Trafalgar square 14, která vám zašle (rovněž zdarma) informační materiál.)