Je zrádná, ošemetná, ale je v ní spousta odvahy a cti, zaslouží si úctu…
Proti komu zvedneš zbraň?
Zůstaň tu, či jiné braň.
Na rozhodnutí čas už není,
rozhodni se bez myšlení.
Než bubny válkou zaduní,
Než ďábel smlouvu dopíše,
Než slunce z hor se vykloní…
Budeš proti pánům hrát
nebo lid svůj povedeš
Nemusíš se přece bát,
stejně nikdy nezklameš.
I když páni moci chtiví
do boje vás vyšlou zas.
Ať se tomu kdo chce diví
nepřidaj se mezi vás.
Zase slyšíš chřestot zbraní,
nářek, pláč a bolest žen.
I tvůj kůň se tomu brání,
nechce se mu z hradeb ven.
To co vidíš na planině,
dech ti bere z plic.
Rozhodl ses nečekaně
a teď lituj ještě víc.
Tvoje vojsko před hradbami
jejich už jen kousek dál,
avšak rozdíl mezi vámi,
kdo by ho teď počítal.
Později už není čas,
proti vlastním řadám jíti.
Nezbude než čekat zas
na to, co se bude díti…
Tvoje řady prolomeny,
rytíř dá se na útěk.
Ten muž bez bázně a hany,
kde je všechen jeho vděk?
Rozhodl ses tady stát,
však zvaž pevně svoje slova.
Proti nim se v boji hnát
rozhodni se tedy znova.
Zaleží teď na tom víc,
než zdálo se ti dříve.
Jinak nezbude ti nic,
teď už je ta správná chvíle…
V pekle se ti ďábel směje,
dávno už tvůj osud zná.
Kdo uteče, nevyhraje,
kdo zůstane, umírá.