Oslava vánočních svátků začala teprve v roce 336 našeho letopočtu na počest narození Ježíše Krista – 25. prosince. Trvalo ale další tři století, než se tento svátek začal slavit pravidelněji.
Autor: Eliša Šálová
Říká se, že Vánoce jsou původně pohanské svátky a církev si je jenom přivlastnila. Pohané totiž věřili, že jejich bůh Slunce se každým rokem opětovaně rodí. Noc z 24. na 25. prosince pokládali za dobu zrození boha Slunce. Tajemný jev si vysvětlovali jako vzrůst nově narozeného slunečního dítěte.
Kořeny dnešních Vánoc musíme tedy hledat již v pohanských oslavách zimního slunovratu.
V průběhu času se ustálily základní symboly Vánoc, kterými jsou betlém, stromeček, vánoční pečivo, koledy.
Betlém
Ten se stavěl v našich rodinách daleko dříve než vánoční stromeček.
Tradice vánočních betlémů založil v roce 1223 Svatý František z Asisi v italské Umbrii. Byl to veliký básník a veliké dítě. Rád si hrál a miloval všechno, co Bůh stvořil, takže dostal nápad, že se svými přáteli v nedaleké jeskyni vybuduje kapli. Umístil tam i živého osla, vola a zinscenoval betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši.
V Praze byl první betlém postaven asi v roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta.
Vánoční stromeček
Stejně jako Vánoce mají původ v pohanství, má v něm i své kořeny stromeček. Všichni pohané starověku spojovali kult Slunce s kultem matky, tzn. s rituálem stále zelených stromů. V době oslav pořádali veselice u stále zelených stromů. Na ně věšely ozdoby, ovoce, pamlsky a světla. Nejprve tak činili ve volné přírodě, později doma, protože to bylo pohodlnější.
Odtud pochází zvyk strojit vánoční stromeček.
Církev dala tomuto pohanskému zvyku křesťanský význam, protože dřevo stromu je pro křesťany symbolem, tzn., že v jeslích se ze dřeva narodil Kristus a na kříži ze dřeva zemřel.
Vánoční pečivo
Také vánoční pečivo má svůj původ v pohanství. Pohané pekli na počest svých bohů koláče v podobě pletenců (dnešních vánoček), slunečních kotoučů, měsíčních srpků a hvězd.
Koledy
Koledování je staročeský zvyk, kdy koledníci hromadně obcházejí domy, často přestrojeni za nějaké maškary a v každém domě zazpívají, aby obdrželi nějakou tu koledu.
Hlavní dobou koledování je období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů, tedy mezi 24. prosincem a 6. lednem. Dříve se nejčastěji chodilo koledovat na Štědrý den, svátek Štěpána a na Nový rok.
Koledování má nejen význam pro děti, aby něco sladkého k snědku vykoledovali, ale svůj význam má v tom, že posláním koled je pozdravit každý dům na počátku nového roku.