Krajina zahalená v bílých temnotách,
skrz ni putuje klikatá stezka.
Krajina namočená v temných skalách,
z nichž ztéká průzračná říčka.
Krajina z důlků stvořená,
které temno nezahalí.
Krajina z veselosti spletená,
hřejivé světlo ji jen odhalí.
Ta cestička, po níž muž kráčí,
mohla by se jako slunce zdát.
Tam v horách pějí mi ptáci,
toho pocitu se nechci vzdát.
Pocit, jenž myšlenky rozproudil mi.
Pocit, jenž zahalil mě.
Do blankytného nebe,
odvedl si mě.