Vesnické čáry, magie, kacířství a satanismus zrodily víru v čarodějnice. Během asi 250 let, počínaje 15. stoletím, bylo po celé Evropě posláno na smrt pro údajné čarodějnictví odhadem kolem 150 000 – 200 000 lidí.
Autor: Amy Joyce Parkerová
Někteří byli zaživa upáleni na hranicích, někteří oběšeni, jiní oběšeni a poté upáleni, protože lidé se báli i samotného oběšeného těla.
Je jasné, že většina lidí se pod nátlakem a mučením přiznala ke všemu, z čeho byli obviněni. Trestu za čarodějnictví – smrtí – nezabránila ani dobrá pověst, vysoké postavení nebo majetek. Trestáni byli stejně jak chudí, tak i bohatí.
Ve většině sporů hrál roli jen majetek. Touha po bohatství dokázala lidi poštvat i proti vlastní rodině. Někdy se chtěla rodina zbavit pouze nepohodlného příslušníka rodu.
Největším důkazem spojení se satanem a čarodějnictví bylo tzv. „ďáblovo znaménko“. Lidé věřili, že tímto způsobem si satan označil své následovníky. Podezřelá byla jakákoli malá piha, drobné mateřské znaménko, výrůstek, bulka, jizva nebo bradavice. Ve Španělsku mělo být znaménko u levého oka, v Anglii na prstu a ve střední Evropě mělo být, zejména u žen, na intimních partiích těla, které pak byly podrobeny všetečným prohlídkám.
Horliví lovci čarodějnic prohlíželi těla obviněných a znaménka zkoušeli tak, že do nich vpichovali dlouhý špendlík. Nepřítomnost bolesti, či tryskání krve byla dostatečným důkazem. Někteří vyšetřovatelé používali výsuvné jehly, které pronikaly do těla jen na oko, jehla přitom vklouzla zpět do rukojeti.
Mezi nejvýznamnější procesy, kde byly souzeny a trestány čarodějnice, bezesporu patřily a ještě nyní patří procesy v:
Chelmsford Assizes, roku 1566
Warboys, roku 1589
Mora, roku 1669
Salem, roku 1692
Brzy čekejte pokračování mého článku, ve kterém se hodlám zabývat jednotlivými nejznámějšími procesy.