Jistě se shodneme na tom, že každá barva má na každého z nás jiné účinky, ať už positivní či negativní. Ale důležité je to, že barvy nás nikdy nezanechají zcela chladnými. A jelikož tedy nastal čas jednoho z nejoslavovanějších svátků jak u kouzelnické, tak i u mudlovské společnosti – Velikonoc, které jsou ve znamení hned několika zajímavých barev, rozhodla jsem se vám je trochu se samotným svátkem přiblížit…
Autor: Grace IceFloe
Červená barva:
Pro mnoho lidí to jest barva plná vášně a lásky, avšak pro takové křesťanské svátky, jaké jsou Velikonoce, tato barva značí upřímnou lásku Ježíše k člověku, kde se tato barvička nese ve znamení obětování a prolité krve na kříži. Červená zde přibližuje symbol jak utrpení, tak i milosti boží. Tato barva byla v minulosti považována za jednu z těch nejmagičtějších vůbec. Chrání před zlou mocí černé magie, některými démony a požáry či jinými ohnivými neštěstími. V římském impériu symbolizovala kromě důstojnosti a plodnosti, také nevyčíslitelnou sílu a bohatství. Nejvyšší římští úředníci též nosívali bílou tógu s červeným páskem. Nejinak tomu bylo i v pohanské kultuře. Ale jasné je hlavně to, že kouzelnická společnost by se bez červených odstínů ani o Velikonocích neobešla.
Žlutá barva:
Pro Velikonoce opravdu nepostradatelná barva. Snad i tomu nejmudlovatějšímu mudlovi připomene malá nemotorná pípající kuřátka, líhnoucí se v jarním období, či se nám jistě vybaví sluníčko, které všechno po dlouhé zimě probouzí k životu. Žlutá se však váže i k Jidášovi, který údajně zradil Krista. Z tohoto důvodu můžeme v některých zemích nalézt tradice s touto událostí spjaté. Například ve Francii je možno nalézt zvyk natírání dveří zrádců na žluto, nebo ve Španělsku, v dobách pronásledování Židů, jmenovaní museli nosit žluté klobouky, pláště či tkaničky, aby jim bylo připomenuto, že jejich národ zradil Krista a poslal ho na smrt. Něco podobného bylo za dob hitlerovského Německa, kde byli Židé nuceni nosit viditelnou žlutou hvězdu. I přes to všechno je ale dobré si připomínat žluté odstíny hlavně za veselou a živou barvu.
Zelená barva:
Zelená se představuje jako probouzení všeho živého, tím se myslí především znovuožívání celé přírody a její návrat v oděvu zelených odstínů. Je to takový symbol každoročního jarního tání a nového života po „zimním spánku“, takové znovuzrození života po období smutku, tmy a chladu. V křesťanství to vše nese znamení činu Ježíše Krista, který svým obětováním zbavil veškeré lidstvo hříchů, a tím mu dal šanci celkově nového, lepšího a šťastnějšího života, plného lásky a porozumění. Zelená jako sama o sobě vypovídá o svých léčivých účincích, schopnostech rozjasnění a vyčištění mysli, spjaté se samotným kouzlem živé přírody, kde celkově tvoří základní barevnou složku. V zelených odstínech tedy nalezneme uspokojení, jistotu a harmonii, která je jistě důležitá pro klidné a spokojené prožití velikonočních svátků.
Bílá barva:
V magii bohužel o něco méně brána v úvahu, než klasické černé odstíny barev. Avšak pro svět kouzel a čisté magie je nepostradatelná. Tato barva sama o sobě představuje nezkrotnou čistotu, mír a klid, je též barvou velikonočního beránka, který je symbolem čistoty a pravdy. Znamená také veleváženou posvátnost a skromnost. Důležitou vlastností této, pro některé krásné, nebo pro druhé až moc světlé barvy, je ale také nevinnost, která je spojena především s mláďaty, která v této době jarního probouzení a začátků nových životů, přicházejí na svět. Protože bílá v sobě zahrnuje to celé obrovské spektrum všech možných barev, je označována za barvu přibližující se nejvíce k opěvovanému Ježíši Kristovi, ale velice se váže i k těm, kteří se mu už hodně přiblížili – proto je často označována, jako barva Krista.
Pevně věřím, že si z tohoto článku i něco odnesete, a trochu více se nad těmito barvami zamyslíte při pohledu do Velikonoční atmosféry, která jistě postihne hojnou řadu z vás 😉