Ač se to zdá nemožné, a přes veškerá opatření ministerstva kouzel zcela neuskutečnitelné, svět čar a kouzel byl včera po poledni odhalen!
Jeden nejmenovaný mladý mudla si ve včerejších dopoledních hodinách šel koupit do trafiky noviny. Vše se odehrávalo v klidu a naprostém pořádku, tedy až do chvíle, kdy se při své obvyklé zpáteční cestě lesem, kam normálně nevkročí živá duše, najednou snesl z nebe jakýsi čaroděj na koštěti a začal do svého létadla kopat a ječet, jaký je to krám a hloupý vynález, přičemž nakonec vytáhl hůlku a kouzlem:
„Diffindo!“
se snažil své koště marně zničit. Náš mudla na to všechno koukal poněkud vyjeveně, v domněnce, že se mu tento pohled pouze zdá. Když však rozčilený čaroděj své zraky i kletby obrátil proti němu samotnému, dal se s křikem na zběsilý útěk.
Náš mudla běhal tři hodiny po městě, mával rukama jako šílený, bušil do spoluobčanů novinami a bez přestání řval:
,,Koště, lítá koště, hůlka! Mají nás, mají nás!“
Bohužel, ani přivolaní policisté neměli pro jeho svědectví pochopení a pán skončil v nemocnici, na oddělení pro duševně choré. Zatím nejeví známky sebemenšího zlepšení a předpokládá se, že zde nějakou tu neděli pobude.
Pro tentokrát sice vše dopadlo dobře, tedy alespoň pro svět kouzel, ale pokud nechceme být odhaleni, a jen svatý Brutt ví, co by s námi potom mudlocivilizace udělala, musíme být více opatrní a dávat bedlivější pozor na své počiny v přítomnosti mudlů.