Bystrozorové dovolenou velmi potřebují prakticky neustále, ale skoro nikdy si ji nevyberou. Sotva se podaří uzavřít jeden případ, další tři jsou rozdělané a tucet jich čeká, až se jich konečně někdo ujme. Zdraví se řeší za pochodu, odpočinek si vsugerujeme, nemožné na počkání, zázraky do tří dnů. Ovšem vysloužilí bystrozorové mají obrovskou výhodu: nejenže mají rázem čas na dovolenou, ale mohou se dostat i k lepším bedekrům, než jaké najdete v Krucáncích a Kaňourech.
Během spousty akcí dochází k průzkumu oblasti. Může se jednat o jednu čtvrť, město nebo i stát. Často se tato práce zadává nováčkům – nikdo z mazáků se nechce hodiny vrtat v mapách, tradicích a zvycích, etiketě atd. Pergameny a fotografie, které daní nebožáci shromáždí, občas zůstanou bez využití, nebo je použita jen dílčí část. Dále už je čeká jen povinná lhůta v archivu a nakonec je sežere skřet Skarťák. A právě tyhle průzkumy jsou nejlepší bedekr, protože jejich tvůrci nebyli podplaceni lobisty z řad provozovatelů nejrůznějších podniků, kteří jsou závislí na turistech. Jejich cílem je co nejpravdivější obraz daného místa. Denní věštec nahlédl do jednoho nepoužitého průzkumu (se svolením příslušných míst!). Převod informací do poživatelného jazyka byl proveden nejcitlivěji, jak to bylo možné, aby došlo k minimálnímu zkreslení.
***
Island leží mezi severní Evropou a Grónskem. To, že jde o ostrov, značně ztěžuje cestování mudlovským cestovatelům. Musejí volit cestu letadlem nebo trajektem (nejčastěji z Dánska). My kouzelníci se naštěstí můžeme přemístit, využít přenášedla či letaxu. Ať už budeme věrni kouzelnickým způsobům, nebo se vydáme dobrodružnou (rozuměj nepohodlnou, zdlouhavou, drahou) mudlovskou cestou, více než to, že je Island druhým největším ostrovem v Evropě, nás bude zajímat, proč bychom tam vůbec měli cestovat. Co Island nabízí, co nenajdeme nikde jinde?
Přestože se Island lehounce dotýká severního polárního kruhu, nečekejte třeskuté mrazy. Díky teplému Golfskému proudu klima mírné. V zimě teploty kolem 0°C, v létě k 15°C. Střed ostrova a východní část tvoří hory, kde je nutné počítat s mnohem drsnějším klimatem.
Přestože se Island může pyšnit bohatou vikinskou historií, jedinečnou literaturou (ságy) a světoznámou hudbou (Björk, Sigur Rós), nejčastěji sem lidé cestují za přírodou. Díky své izolaci a vulkanickému původu skýtá v evropském kontextu zcela nevídanou rozmanitost. Ostrov leží na hranici dvou litosferických desek a jeho podloží je protnuto Středoatlantickým hřbetem. Pokud vám tyto informace nic moc neříkají, spokojte se s tím, že pod Islandem je zatraceně „horká půda“. Island oplývá tolika krásami, že jedinou obtíží je vybrat si z nich ty, které je v našich časových schopnostech vidět a naplno prožít.
Na ostrově se nachází tři národní parky. Islanďané si své přírodní bohatství důsledně chrání a jsou na ně nesmírně hrdí. Nejznámější je národní park Vatnajökull. Zabírá 12 % celého ostrova a není tak překvapením, že je největším národním parkem nejen na Islandu, ale v Evropě. Značnou část parku tvoří ledovec Vatnajökull (v překladu jezerní ledovec), který se také pyšní jedním „nej“: největší pevninský ledovec v Evropě. Vatnajökull také skrývá několik vulkánů, včetně nejvyššího vrcholu ostrova, Hvannadalshnjúkur ( 2110 m.n.m.). Součástí parku je také proslulý vodopád Svartifoss (Černý vodopád).
I další národní park nese jméno své hlavní atrakce, v tomto případě sopky Snæfellsjökull (1446 m n. m., v překladu zasněžený ledovec). Pro milovníky Julese Verna je jistě známá z románu Cesta do středu Země, v němž hrdinové najdou průchod do středu planety právě na této sopce. Islanďané jsou na to velice hrdí, nutno ale přiznat, že tento vulkán se dvěma vrcholy patří k nejkrásnějším na světě.
Třetím národním parkem je Þingvellir, který je zařazen do seznamu světového dědictví UNESCO. Dodnes zde lze vidět pozůstatky původního islandského sněmu, který patří mezi nejstarší parlamenty na světě. Na sněmovní louce se náčelníci vesnic scházeli už v 1. století našeho letopočtu.
Island je rájem pro ty, kteří mají rádi pěší turistiku. Turistické značení však rozhodně není tak rozšířené a udržované jako v Česku (na což jsme už ve světě zvyklí). Navíc se krajina často mění – eroze, tání ledovců atd. Islanďané chodí do přírody často na slepo. Když se jim nějaký bod v krajině líbí, prostě k němu vyrazí s tím, že tam snad dojdou. Podél tras jsou rozesety chaty, kde je možno přespat, občerstvit se a občas i půjčit koně – vyjet na trek na koni je na Islandu mnohem běžnější než třeba v Evropě oblíbená cykloturistika! V sezóně je lepší si služby těchto chat předem objednat.
Díky své poloze je Island vhodným místem k pozorování velryb. Na severu země v okolí přístavu Húsavík, nebo v hlavním městě Reykjavíku. Kapitáni menších lodí turisty vezmou na pár hodin na moře a doufají, že na nějaké mořské obry narazí. Pokud vás trápí mořská nemoc a na pátrání po velrybách si netroufáte, můžete zkusit pozorovat jiné tvory. Island je jedna velká ptačí rezervace. Obzvláště nádherným zástupcem fauny je papuchalk bělobradý. Na kolonie těchto krasavců můžete narazit na útesech na západě ostrova (např. Latrabjarg).
Pokud se plně nabažíte faunou i florou, můžete se vydat na „lov“ polární záře. Největší šanci budete mít za hodně studených nocí na počátku a na konci zimy (obecně od podzimu do jara).
Pokud už jste se nachodili dost a potřebujete nabrat síly na další výpravy, můžete využít služeb islandských lázní. Země je bohatá na geotermální prameny. Populární jsou tu „heitur pottur“, anglicky „hot pot“, tedy malé horské bazénky, v nichž se pod širým nebem můžete máčet ve vodě o teplotě kolem 40°C, konverzovat a rozhlížet se po nádherné krajině.
Lidé, kteří na Islandu žili nebo se tam opakovaně vracejí, tvrdí, že země má dvě tváře a je třeba je poznat obě. Zimní Island je docela jiný než letní. Nejde jen o teploty, ale o celkovou organizaci místního života a cyklu života v přírodě. Už to je přínosná informace, s níž při plánování cesty určitě počítejte. A pokud je pro vás radost vracet se na oblíbená místa, tak Island určitě zařaďte do seznamu budoucích destinací, protože tam je neustále co objevovat.
Název státu: Islandská republika
Úřední jazyk: islandština, znakový jazyk
Náboženství: evangelické luteránské
Měna: ISK (Islandská koruna) – 1 CZK = cca 4 ISK
Rozloha Islandu: 103 000 km2
Počet obyvatel: 295 000
Hlavní město: Reykjavík
Čas: SEČ – 1h
Pro Denní věštec
Belatris Nithelas Malrinová
Zdroje:
Obrázek 1 – zlom mezi deskami: zde
Obrázek 2 – vodopád: zde
Obrázek 3 – foto „Snæfellsjökull ráno” od Axela Kristinssona: zde
Obrázek 4 – papuchalkové: zde
Obrázek 5 – Hot pot bazénky: zde
hezký článek, díky za něj! 🙂 myslím, že jsem se pevně rozhodl, kam pojedu za rok 🙂