Některé dítě je asi prokleté

| Vydáno:

Byl čtvrtek 30. července 2016. Zatímco se Harry Potter připravoval na zítřejší oslavu svých 36. narozenin, jeho fanoušci mířili do divadla Palace Theatre v londýnském West Endu. Chystala se tam premiéra divadelní inscenace hry Harry Potter a prokleté dítě (Harry Potter and the Cursed Child).

Když vyšel poslední, sedmý díl kroniky o životě nejznámějšího současného kouzelníka, nikdo asi neočekával, že se dočkáme pokračování. Žádný nový román už vskutku nevznikl. J. K. Rowlingová nás však překvapila. Spojila síly s autorem divadelních, rozhlasových, filmových i televizních scénářů Jackem Thornem a divadelním režisérem Johnem Tiffanym a společně vymysleli nový příběh Harryho Pottera. Thorne ho pak sepsal, Tiffany se ujal režie.
Divadelní představení jsem pochopitelně neměl příležitost shlédnout, Thorneho scénář však vyšel knižně. Neodolal jsem a přečetl jsem si ho. Nebojte se, nehodlám vám dopodrobna převyprávět, co se tam odehrává, sdělím vám jen několik kusých informací.
Začátek hry nás přivádí na železniční stanici King’s Cross. Albus Severus Potter, syn Harryho a Ginny, odjíždí poprvé do Bradavic. Tuto scénu již známe z epilogu knihy Harry Potter a relikvie smrti. Odehrála se devatenáct let po smrti lorda Voldemorta.
Na scéně se věci dějí trochu jinak než v románu. Místo Ginny napomíná syna Jamese, škádlícího Albuse, Harry. Naopak Harryho slova o tom, že nemá brát Jamese vážně, říká Albusovi Ginny. Takových změn je více. Z rozhovoru například také zcela vypadla zmínka o Teddy Lupinovi. Soustředí se totiž převážně na věci důležité pro následující děj. Albus projevuje obavu, že by mohl být zařazen do Zmijozelu, Harry ho uklidňuje a tvrdí mu, že Bradavice budou počátkem jeho věhlasu.
Ve hře se setkáváme s řadou známých postav. Harry řídí Odbor pro uplatňování kouzelnických zákonů Ministerstva kouzel, jeho žena Ginny pracuje ve sportovní rubrice Denního věštce. Mají tři děti, James a Lily však ve hře významnou roli nemají. Manželi jsou i Hermiona a Ron, nechali si však svá jména za svobodna. Jejich dcera má proto dvě příjmení, jmenuje se Rose Grangerová-Weasleyová. Velmi se líbí synovi Draca Malfoye Scorpiusovi, ale sama má k němu rezervovaný postoj. Její bratr Hugo ve hře nevystupuje. Hermiona je ministryní kouzel, Ron pracuje v obchodu Kratochvilné kouzelnické kejkle, který založili kdysi jeho bratři George a Fred.
Na jevišti se setkáme také s Minervou McGonagallovou, toho času ředitelkou Bradavic, Petunií Dursleyovou a jejím Dudleym, Dolores Umbridgeovou a dalšími známými postavami, překvapivě například i se Severusem Snapem. Děj se však více soustředí na nejmladší generaci.
V románech se vše točí kolem Harryho, jsme svědky téměř jen věcí, jichž je účasten. V divadelní hře dostávají různé postavy hodně prostoru, aniž by některá na sebe strhávala veškerou pozornost. Přesto bychom mohli najít hlavní hrdiny, byla by to asi dvojice Albus a Scorpius. Chlapci se seznamují v bradavickém expresu a hned se spřátelí. Přitahuje je k sobě, že jsou oba outsideři. Scorpius trpí fámou, podle níž manželé Malfoyovi Draco a Astoria (roz. Greengrassová) nemohli mít děti; použili proto obraceč času a Astoria v minulosti otěhotněla se samotným lordem Voldemortem. Albus trpí ve stínu svého slavného otce, navíc není příliš úspěšným studentem. Ke všeobecnému úžasu je zařazen do Zmijozelu. Při první hodině létání mu koště nechce skočit do ruky. Lektvar, jejž vaří, vybuchne. Cítí se jako neustále zklamávající potomek úspěšného muže a reaguje vzdorem. Množí se jeho konflikty s Harrym, drží se stranou od ostatních studentů, kteří se mu mnohdy posmívají.
Albusovy první tři školní léta nejsou šťastná, nad vodou ho drží jen přátelství se Scorpiusem. To vše je však pouze předehra vlastního děje, který začíná na počátku ročníku čtvrtého, tedy roku 2020. Dochází ke znepokojivým událostem. Trollové jedou na mečorozích Evropou, obři s vytetovanými křídly na zádech procházejí mořem, vlkodlaci opustili podzemí a ministerstvo nad nimi ztrácí kontrolu. Navíc Harryho začne bolet jizva. Tehdy se Amos Diggory doslechne, že ministerstvo zabavilo u Theodora Notta ilegální obraceč času (všechny obraceče byly zničeny po Voldemortově konci). Navštíví Harryho, prosí ho, aby jej použil a zachránil Cedrica. Harry odmítá. Jejich rozhovor však vyslechne Albus. Rozhodne se spolu se Scorpiusem a Amosovou neteří Delphini obraceč ukrást a zabránit Cedricově smrti.
Divadelní hra Harry Potter a prokleté dítě využívá některé známé motivy. Mimo jiné se v ní vrátíme do dob Turnaje tří kouzelnických škol či vraždy manželů Potterových. Nezdá se však, že by k ději připojovala něco zásadně nového. Spíše dodává věci, o nichž si Potterovi fanoušci špitají, že se mohly stát, nebo by alespoň bylo zajímavé, kdyby k nim došlo. Sedmi románům se nevyrovná – kdo by však odolal a neponořil se opět do známého kouzelnického světa?
Těžko říci, jak hra vypadá na jevišti. Ukázat na něm některé předepsané efekty musí být náročné. Jisté scénické poznámky asi uskutečnit nelze. Když například Harry sdělí Albusovi, že Moudrý klobouk přihlédl k jeho přání nejít do Zmijozelu, čteme: „To je něco, co dříve nikdy neřekl, chvíli to rezonuje jeho hlavou“ (Omlouvám se za svůj neobratný překlad.). Nevím, jak herec dokáže zahrát, co se postavě honí hlavou. Nicméně abychom to zjistili, museli bychom navštívit představení.
Kentaur Bane Harryho varuje, že je kolem Albuse nebezpečný černý mrak, který může ohrozit všechny. Kdo nebo co to je? Komu se říká Auguron? Které dítě je prokleté? Co mohou způsobit hrátky s časem? Když Harry s Hermionou kdysi zachraňovali Siriuse a Klofana, vrátili se o tři hodiny a měli úspěch. Zákon profesora Croakera (pracovníka odboru záhad) ale říká, že lze cestovat zpět bez nebezpečí poškození cestovatele nebo času maximálně 5 hodin. Trojice Cedrikových zachránců se pokouší o 25 let.
Všechny tyto otázky a mnohé jiné zde nechám bez odpovědi. Jistě byste nechtěli, abych vás připravil o požitek z objevování nového Potterova dobrodružství. Není zatím známo, kdy se u nás objeví na jevišti, knižně ho má vydat nakladatelství Albatros v překladu Petra Eliáše 24. září 2016.

Pro Denní věštec
Nebelbrach Mechacha

Published by

Nebelbrach Mechacha

Hradní novinařině se věnuje od nástupu do školy v Létě 2009, kdy začal psát pro Lví tlapou. Spolupráci s Denním věštcem navázal ve školním roce Zima 2012. Od počátku píše články týkající se Soubojového klubu, v Zimě 2013 založil tradici pravidelného famfrpálového (raději říká kvidyčového) zpravodajství. Sem tam se hecne a zpracuje i jiné téma. Řídí se heslem: „Scholaris in omne tempus.“

Komentáře

  1. Velmi zajimave. Jen se trochu obavam jiste nevyhnutelne nucenosti navratu do kouzelnickeho prostredi. Ale casem snad seberu odvahu a scenar si prectu.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *