Snad každý už je zpraven o hrůzné události ze zdí Havraspárské kolejní místnosti. Pojďme se na celou věc podívat trošku jinak, neherně.
To, že se na našem hradě RPG moc nedá, je stará známá věc. O to větší šlupka pak je, snaží-li se někdo v dobré víře zorganizovat nějakou tu RPG akci.
O to se pokusilo několik Havraspárských slečen, aby jim kolejka nepochcípala nudou, jak se tak pěkně říká. Nápad to byl pěkný, každá RPG akce je vítaná jako boží smilování. Ovšem, jak už bylo zmíněno výše, obyvatelé hradu na RPG nejsou zvyklí a bohužel se i zdá, že nevědí, jak s ním naložit. A to je i případ Havraspárských.
„Ok, sníme si primusku,“ řekly si NonRPG a pustily se RPG do díla. Na té myšlence ale bije do očí nedomyšlenost akce. Pojídaly v kolejce kus masa, což byla, podle slov slečny Elanius, demonstrace toho, jak moc slečnu Larrie „žerou“. Ok, proč to nedaly jasněji najevo? Proč to jejich postavy hrály tak, že OPRAVDU jedí Larrie?
Pak nezbývá než reagovat tak, jak vedení reagovalo.
Chcete-li hrát RPG, pak pamatujte, že:
1. Postava a hráč nejsou jedno a totéž. Není-li na vaši postavu někdo RPG příjemný, neznamená to, že vás nemá rád jako hráče.
2. Chcete-li udělat RPG akci, dobře si ji naplánujte, ať se vám nezvrhne.
3. I v kouzelnickém světě platí mudlovské zákony a další morální tentononc, na které jste zvyklí z normálního života. Položte si otázku, zda-li byste v normálním světě schovávali pod postelí černomagické pomůcky, atd. Asi ne, že?
4. Chovejte se realisticky. „Ok, stojí přede mnou dvoumetrovej troll. Mé postavě je jedenáct, teprve přijela do Bradavic. To znamená, že neumí žádná kouzla, takže jí nezbývá než se strašlivě rozeřvat strachy a zdrhat se někam schovat.“
5. Přemýšlejte o důsledcích svých činů. Pakliže spolužákovi za krk nasypete žravé slimáky, asi z vás velkou radost mít nebude a pravděpodobně schytáte i školní trest, pokud vás někdo načape. Stejně tak, má-li vaše postava charakter náladového mrzouta a na někom si „spraví náladu“, můžete dotyčnému ublížit. Tudíž pak by vaše kroky mohly vést do sovince, kde byste napsali „Sorry, já to tak nemyslela, ona jen Gabriela nemá svůj den.“
Je toho mnohem víc, co bych mohla napsat, ale nechci si tu hrát na chytrou. Pamatujte, že sem všichni chodíme abychom si užili nějakou tu legraci a odpočinuli si od všedního světa a jeho problémů. Ale důležité také je, že jsme projekt pro děti (a velké děti) a je třeba vědět, kde jsou hranice zábavy a kde už začíná něco jiného.
– Snad se z toho i někdo ponaučí:)
– Děkuji za ten článek. Jako by mi mluvil z duše.
– Tento článek jsem si přečetla až nyní, proto reaguji tak pozdě.
Reakce vedení byla přehnaná a směšná. Nezlobte se na mne, ale čeho je moc, toho je příliš. Jak to, že nejsou rozdávány tresty za podobná provinění ve stejné míře? Např. byla jsem jednou svědkem upalování nováčka přímo ve VS. Přítomno bylo několik profesorů. Jak to, že ani jeden nezareagoval? Proč tedy nejsou udělovány tresty i za tak banální provinění, mezi něž patří i házení jídlem po spolužákovi v prostorách VS. Proč se to tedy sakra netrestá?! Proč se to stalo normálem?!
Chápu p. Ansí, tento článek musel být napsán. Musely jsme být přísně potrestány. Musely jsme být ukázány v tom špatném světle. Aby s námi třeba někdo náhodou nesouhlasil.
Jenom je velká škoda, že toho humbuku nebylo více. Možná by to příště chtělo nějaký veliký proces a potom nás demonstrativně vyloučit. Nebo nás vystavit na pranýři a zbičovat. To by byl pořádný trest a jak ve středověku nemusela bych se cítit jako ve středověku sama.
Owliane svou polívčičku sis přihřála. Výborně jsi využila situace. Gratuluji. Ovšem ty žabo-myší války s tebou mne unavují. Jenom mne těší jedna věc. Díky Bohu, že nepatříš do Havraspáru.