Tessa di Maristella: „Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych se v prvním ročníku mohla dostat v bodování tak vysoko.“

Denní věštec: – posadí se, připraví si pergamen i brk, upije horkého čaje a vyčkává –

Tessa di Maristella: Ahoj, Mandy! Musím říct, že mě překvapilo, že se mnou chceš dělat rozhovor a děkuji za tu čest.

Denní věštec: Krásný večer, Tesso! Já moc děkuji, že sis na mne udělala čas a zodpovíš mi pár otázek. To víš, máme spoustu zvídavých čtenářů. – mrkne a namočí brk do inkoustu – Začneme úplně na začátku. Jak ses dostala k nám na hrad? Koukala jsem, že tu studuje i tvá sestra Lessien Posie, která je dokonce i prefektkou modré koleje, ale součástí hradu je podstatně déle než ty. Byla to právě ona, která tě navnadila a dovedla na hrad? – zvídavě se usměje – Proč ses pro studium na naší škole vůbec rozhodla?

Tessa di Maristella: Na hrad jsem se dostala přesně tak, jak jsi řekla. Byla to moje úžasná sestra, která mi o tomhle skvělém místě řekla, a protože jsem velká fanynka Harryho Pottera, byla jsem nadšená a nemohla se dočkat registrace. – pousměje se –

Denní věštec: Už nějaký ten pátek si držíš třetí místo v celkovém bodování a mezi svými červenými máš dokonce bodů nejvíce. – uznale pokývne – Prváčci si většinou vezmou méně předmětů, aby zjistili, jak všechno funguje, a otrkali se, ale ty ses do toho vrhla snad přímo po hlavě. – pobaveně se usměje – Chtěla ses vyšvihnout tak nahoru v žebříčku, nebo to bylo úplně spontánní a spíš jsi to nečekala? A co tě vlastně vedlo k zápisu tolika předmětů, seminářů a především nadměrnému dělání soutěží?

Tessa di Maristella: Mandy, živě si pamatuji moji sestru, jak mě varovala, abych si ze začátku vzala jen jeden nebo dva předměty, že to nebudu stíhat. Myslela to se mnou dobře, jenže já jsem od malička strašně tvrdohlavá, a tak jsem si řekla, že zkusím tři předměty, pro začátek. –  usměje se – No, ale pak jsem zjistila, že je tady v nabídce hodně zajímavých předmětů a prostě jsem nemohla zůstat jen u tří. – pobaveně se ušklíbne – A přesně tak jsem skončila u sedmi předmětů. Stejně ale občas přemýšlím, že jsem si jich měla vzít ještě víc. – zasní se – A vlastně stejný příběh se týká seminářů a soutěží, prostě nejde odolat. Vždy si říkám, že už mi to stačí, ale pak sedím do dvou do rána u pergamenu a vyplňuji nadšeně soutěže.
A upřímně. Ani ve snu mě nenapadlo, že bych se v prvním ročníku mohla dostat v bodování tak vysoko. Sice jsem o tom trošku snila a představovala jsem si to, ale ani ve snu mě nenapadlo, že se to může podařit. – nevěřícně kroutí hlavou – Ale jak jsi řekla, jsem na třetím místě, takže v dalších letech je co zlepšovat. – mrkne –

Denní věštec: Základem všeho rozhodně je, aby tě předměty bavily, bez toho by to moc dobře nešlo. – usměje se – Často se stane, že si zapíšeme nějaký předmět a jednoduše nás zklame. Jindy můžeme mít problém třeba i s profesorem. Prozraď nám, vybrala sis dobře? Splnily všechny tvé předměty očekávání?

Tessa di Maristella: Možná to bude znít divně, ale já jsem se svými předměty spokojená nadmíru. Vybrala jsem si je podle toho, co mě baví a zajímá. Protože i v mudlovském světě se věnuji jazykům, tak Italština a Japonština pro mě byly jasná volba a vůbec nelituji. Hodiny jsou zábavné a velmi zajímavé. – usměje se – Dále mám zapsáno Bylinkářství a Kulinářství a opět se mé představy splnily, protože je zde spousta praktických úkolů. Nejvíc mě ale baví Magie patronů a paní profesorku Niane jsem si taky moc oblíbila.

Denní věštec: Ze své zkušenosti vím, že stíhat soutěže, semináře i více předmětů zaráz není nic jednoduchého. Mudlové mají někdy tendenci brát všechen čas a na kouzelníky pak zbývá jen málo. – nakoukne do poznámek – Zvládáš všechno tak, jak by sis představovala? Nebo v něčem třeba trošku tápeš a nestíháš?

Tessa di Maristella: Je pravda, že od doby, co jsem začala studovat tady na Hogwarts, tak mám trošku deficit spánku – zívne –, ale zorganizovat se to dá, někdy úkoly stíhám hned po zadání a někdy si je nechávám až na víkend, kdy je termínová neděle, to je pak adrenalin. Zatím jsem se nemusela z ničeho omlouvat, tak doufejme, že to tak půjde dál. Co nestíhám, je třeba famfrpál, ráda bych chodila na tréninky, ale už mi na to nezbývá čas ani energie. – povzdechne si –

Denní věštec: Na to navážeme hned další otázkou! – usměje se – Vidím, že jsi také sedla na koště a zkusila jsi, byť jen na chvilku, famfrpál. Ani Ďáblova jáma ti není zdaleka cizí. Asi se nepletu, že se zapojuješ i do kolejního dění, viď? – uculí se – Abychom tedy nemluvily jen o bodech, co jiné stránky hradu? V čem všem tě okouzlil a zaujal?

Tessa di Maristella: Jak už jsem zmínila, famfrpál se mi moc líbí. Jinak miluji nákupy na Příčné, tam se dá sehnat tolik zajímavých věcí. A miluji svého mazlíčka, samozřejmě. Je super, že tady na hradě můžeme mít své mazlíčky. A skoro každý den chodím do útulku, pomazlit se s těmi opuštěnými chlupáči. – pousměje se –

Denní věštec: Momentálně také probíhá Sedmiboj, ale tuším, že v aréně jsem tě ještě neviděla. – listuje v paměti – Nemáš pokušení jít si alespoň jeden praktický úkol zkusit? Kdyby ses v příštích letech rozhodla se ho účastnit jako soutěžící, určitě by ti byly zkušenosti dobré! –  zasměje se – A co kreativní úkoly? Líbila se ti zadání a zkoušela sis je, nebo jsi opravdu čistě jenom fanoušek a pozoruješ jeho dění zpovzdálí?

Tessa di Maristella: Máš pravdu, úkoly jsem ještě nezkoušela. Mám trochu strach, že bych je třeba nezvládla. Ale už asi týden se odhodlávám, že přeci jen do arény zajdu, právě kvůli těm zkušenostem, jak jsi řekla. – pokyvuje hlavou – Kreativní úkoly se mi zdají zajímavé, ale nedělala jsem je. Nějakou tu soutěž přece musím přenechat i ostatním. – šibalsky mrkne –

Denní věštec: Tak to ti v aréně budu přát hodně nervů a štěstí! – popřeje Tesse – Řekla bych, že ani psaní ti není cizí. Pokud se nemýlím, zastáváš funkci korektorky v jednom ze zdejších spolků. – namočí brk do inkoustu – Myslíš si, že jsou spolky podstatnou součástí hradu a měla by se jim věnovat větší pozornost? A nepřemýšlela jsi o psaní do časopisů?

Tessa di Maristella: Jak jsi řekla, psaní mi vůbec není cizí. Ráda píšu i v mudlovském světě. Když jsem chodila do školy, nejvíc mě bavily slohovky. A zůstalo mi to i dnes. Ve spolku PETA, který teď je na hradě pod novým jménem Scamanderův kufřík, jsem korektor a snažím se pravidelně přispívat články. A určitě do života hradu spolky patří a klidně by mohly mít více pozornosti ve smyslu, že by se třeba mohly pořádat nějaké akce spojené s těmito spolky a podobně. Psaní do časopisu? –  zamyslí se – Do této doby, než jsi to zmínila, mě to nenapadlo, ale určitě by mě to bavilo, kdyby se našel někdo, kdo by četl mé články. – zasměje se –

Denní věštec: Už na začátku rozhovoru jsi zmínila, že je s body ještě co zlepšovat. Vlastně letos nemáš daleko ani od druhého místa. – nakoukne do žebříčku – Myslíš, že to třeba stihneš ještě vytáhnout? A co do budoucna? Chtěla bys někdy vyhrát titul Snaživce roku, nebo jaké jsou, co se bodů týče, tvé ambice? – vyzvídá –

Tessa di Maristella: No, taky jsem pokukovala po žebříčku a tajně doufala, že bych Grace mohla ještě dohnat, ale abych byla upřímná, tak Grace je skvělá studentka a má o mnoho více předmětů, takže když budu realistka, tak myslím, že se spokojím se třetím místem, pro tento rok. – mrkne – O titulu Snaživec roku samozřejmě vím a jsem odhodlaná ho jednou vyhrát. – zatváří se odhodlaně – Jinak chci samozřejmě dál být aktivní, sbírat body své koleji a taky pro sebe, pro svůj dobrý pocit a protože mě to baví.

Denní věštec: Už ses na hradě trošku rozkoukala a troufám si tvrdit, že už určitě víš, jak většina věcí funguje. Doufám, že tu s námi ještě nějaký ten pátek vydržíš! – řekne trošku důrazněji a upije čaje – Už jsi přemýšlela, jakým směrem se ubírat v dalších letech, popřípadě máš nějaké plány? Zaujalo tě na hradě něco, čeho bys v budoucnu chtěla dosáhnout?

Tessa di Maristella: Teda, to je těžká otázka. – pokývá hlavou –Protože jsem tady teprve chvilku, tak jsem ještě moc nepřemýšlela, co chci do budoucna konkrétně. Zatím mě to tady ohromně baví, takže chci rozhodně dál studovat nové předměty a rozšiřovat si obzory. Ambice mám, co se týká psaní článků. Zdokonalit se a jednou snad možná psát i pro Denní věštec. – mrkne –

Denní věštec: Krásné ambice! – pousměje se – Samozřejmě, jako my všichni ostatní, máš i své mudlovské krytí. Když zrovna neplníš soutěže a úkoly, co ráda děláš ve volném čase? Raději ho využíváš aktivně, nebo raději třeba odpočinkem s knihou?

Tessa di Maristella: Já to mám tak půl na půl. Záleží, na co mám zrovna náladu. –  usměje se – Když mám energii být aktivní, tak moc ráda cvičím jógu a chodím na procházky se svými psy. Ráda podnikám různé výlety a mojí velkou vášní je cestování. No, a když se mi nic nechce, tak se schoulím do křesla v obýváku a čtu si knížku nebo koukám na nějaký pěkný filmek.

Denní věštec: Než přejdeme k poslední otázce, tak bych ti chtěla ještě jednou poděkovat za velmi příjemný rozhovor. – uculí se na Tessu –
Myslím, že jsi příkladem toho, že být na hradě nováčkem neznamená nemít šanci dokázat velké věci. Nejeden z nich by si tě mohl vzít i za vzor. – mrkne a narovná si pergamen – Co bys vzkázala nejenom nadšeným prvákům, ale všem, kteří by chtěli zkusit jednou získat vyšší místo v bodování a třeba i dosáhnout na medailové pozice?

Tessa di Maristella: Určitě bych jim řekla, ať se toho nebojí, ať mají velké sny a nenechají se od nich nikým a ničím odradit a hlavně, ať se u toho nezapomenou dobře bavit. – mrkne –
A tobě, Mandy, moc děkuji za zájem a příležitost si takhle popovídat. Cítím se jako celebrita. – pobaveně se zasměje –

Pro Denní věštec
Amanda Wright