O tom, že Denní věštec povedu já, nebylo pochyb. Těšila jsem se na to a byla bývala bych jej spustila už dávno předtím. Jenomže nebyl design. Vyhlásila jsem několik soutěží, najala programátora… a nic. Nebo tedy pár návrhů tu bylo, ale říkala jsem si, že Denní věštec jakožto významné hradní periodikum by měl dosahovat jisté úrovně.
Když ani po několika měsících nebylo kam dávat články, naštvala jsem se a poprosila Althaluse (to je bratranec madam Sefrenie), jestli bychom mohli využít design, který kdysi vytvořil pro jiný časopis na projektu, kde jsme se kdysi potkali. Byl to modrý kolejní časopis, takzvaný Havraplátek. V té době už byla tato tiskovina dlouho mrtvá a Althalus souhlasil. Ze dne na den tedy vznikly nové noviny na starém designu a mohlo se konečně budovat.
Názvy rubrik jsem vymyslela sama, i nějaké články jsem sepsala… Ale jak asi víte, dělat noviny v jednom člověku je na zabití. Proto jsem sháněla redaktory po všech čertech. A protože už jsem sta… zasloužilá profesorka, tak si nepamatuji všechna jména. Ale v paměti mi utkvěla Betelgeuse Orionis jako velmi schopná redaktorka a David Havrapírko. Ti dva psali velmi kvalitní články a vždy jsem se na ně těšila.
Srdce nás všech vždy spolehlivě rozbušil náš admin, který běžel na phprs. Takže když jste chtěli vydat článek, znamenalo to kromě korektur také text začarovat tak, aby se dělil na odstavce a aby nějak hezky vypadal. O těch značkách se mi kolikrát i zdálo.
Nikdy by mne nenapadlo, že Denní věštec i Hogwarts přežijí tak dlouho a chtěla bych poděkovat Niane, že se o Věštec tak hezky stará. Jen tak dál!
Pro Denní věštec
Anseiola Jasmis Rawenclav
Největší dík patří Tobě, Ansí, protože nebýt toho, že ses tak – doslova upírsky – zakousla do té myšlenky, Denní věštec bychom neměli. Je úžasné, jak dlouho se Denní věštec drží. A snad ještě dlouho bude….
Já doufám, že vydrží ještě dlouho. 🙂