Ywa působí na hradě už od roku 2007. Studium ve žluté koleji si ale řádně prodloužila, své OVCE skládá teprve letos. Mezi psaním odskakuje koučovat žlutý mrzimorský tým, v jehož čele stojí už čtyři školní roky! V poslední době také Ywu můžeme vídat na některých pražských srazech.
S dvouminutovým zpožděním a omluvou uspěchaná Ywa zasedla ke stolu, proběhly tradiční úvodní formality a pak už jsem na nic nečekala.
První otázka je nasnadě. Zítra se koná pro Mrzimor poslední zápas sezóny, jak vidíš, coby famfrpálová kapitánka, naše naděje na 3. místo?
V několika posledních zápasech jsme ukázali (možná i víc sami sobě než ostatním), že nejsme slabý tým a máme na to, jednoho dne konečně famfrpálový pohár získat. I když je ten den zatím ještě docela vzdálený. Loni se ukázalo, že ani Havraspár není slabý tým. Nepřestávám ale věřit, že když se dostaví celý tým, tak na to třetí místo máme.
To jsme začali pozitivně, ale u Tvé pozice ještě zůstaneme. Zastáváš ji už čtvrtým školním rokem a netajíš se tím, že letos chceš končit. Při tréninku jsme si dokonce mohli všimnout zaučování nového kapitána. Jak to vypadá dnes? Budeš jako odstupující kapitánka orodovat za Orestu nebo se přimluvíš za někoho jiného?
Před tím, než bylo rozhodnuto, že zaučovaným člověkem bude Oresta, jsem vypisovala jakýsi konkurz právě na mého pomocníka, v jehož popisu stálo, že pokud se dotyčný osvědčí, stane se příští rok kapitánem. A nepřipadá mi, že by se Oresta neosvědčila. – usměje se – Navíc jsem toho názoru, že nejen díky tomuto konkurzu všichni víme, jak na tom v naší koleji s kapitánstvím jsme. Takže myslím, že mé názory jsou jasné.
Nabízí se otázka, kde po kapitánské kariéře najdeš nějaký nový smysl „hogživota“. Vypadá to, že to ale s Tebou nebude tak zlé. Po neuvěřitelných 6 letech v 7. ročníku ses odhodlala skládat OVCE, které Ti jistě otevřou spoustu nových možností! Jak to s nimi vlastně vypadá? A proč zrovna z lektvarů?
Zatím mám asi třetinu a potřebuju hodně pokročit, protože během posledního týdne, během kterého mám teoreticky možnost psát, tu možnost mít nebudu. A že to bude z lektvarů, mi vyplynulo tak nějak samo. Prvním důvodem je, že mám moc ráda předměty mdm Mintaky a vyhovuje mi její styl učení. A druhým důvodem bylo to, že z mých oblíbených předmětů byl tohle jeden z mála, u kterého mám vystudované alespoň dva ročníky a zároveň s tím mu rozumím natolik, abych zvládla něco vytvořit a nemusela přitom slovo od slova opisovat výklad.
Jo, slečna Mintaka je určitě dobrá volba. A co bude poté, až dorazí potenciální diplom? Nepřemýšlela jsi o tom, že bys po tolika letech zvedla z koleje kotvy?
Přemýšlela. A jediné, co jsem ohledně svého „hogživota“ vymyslela, bylo to, že určitě do fialova nepůjdu. Strašně moc mě totiž baví číst si výklady a považuji to většinou i za zábavnější, než následné psaní úkolu.
Fikaná odpověď, ale nebude v tom také sepětí se žlutou. Přiznej barvu! – směje se –
Eh, no. Přestože mě baví mluvit jako barvista, barvista opravdu nejsem. Na to je mi jasné, že jsou všichni lidé až moc různí. Spíše je to sepětí se studentským životem jako takovým.
A že ten studentský život vedeš už pěkně dlouho. Za ta léta, co jsi v koleji, se vystřídalo několik ér kolejních ředitelů, primusů i prefektů. Nemrzelo Tě někdy, že sis odznak nikdy nevyzkoušela sama? A když by sis zpětně mohla vybrat, součástí kterého vedení bys bývala chtěla být?
Mrzelo. Upřímně, hlavně proto, že jsem nikdy neměla možnost vstupu do sálu rady. – směje se – Jenomže vždycky jsem si říkala, že bych neměla na to, být přítomna na hradě dostatečný čas právě pro vykonávání funkce péčka. A i kdyby, aktivnější jsem začala být až v době, kdy jsem opakovala sedmé ročníky. A to by mi ani nepřišlo správné, ten odznak vzít.
S vedením, nevím, jestli se to dá tak nějak říci. Mám svoje „nejoblíbenější vedení“, ale kdybych místo jednoho z nich byla péčko já, tak by to přeci už nebyli oni, ne?
– souhlasně pokyvuje hlavou – Ywa od Roztodivných dokázala ovlivnit kolejní atmosféru i bez odznaku. Poslední, trochu filozofická, co Ywa a mudlové? Je mezi nimi pevná hranice, která se neodděluje nebo je to jinak?
Nějaká hranice tam je. Ale na to, aby byla opravdu pevná, jsem moc ukecaná.
Myslím, že mám vše, co jsem chtěla slyšet, moc děkuji za Tvůj čas, nebudu Tě zdržovat, musíš se na svůj poslední zápas, ve kterém budeš týmu velet, pořádně vyspat, no ne?
No, vyspat. To by musel zápas začínat v poledne. V půl deváté člověk nemůže být vyspaný, ani kdyby chtěl. A vždyť je teprve devět… A já děkuji za rozhovor.
Za Ywou klaply dveře a já si ještě s úsměvem na rtech srovnávala poznámky. Po rozhovoru s tak veselým člověkem, jako je Ywa, totiž člověk nemůže být špatně naladěný. A přesně takových lidí si na hradě vážím.
– Já to Ywuš s radostí přenechám i nadále O:-)