Dušičková výzdoba

| Vydáno:
U nás v České republice je tradicí, že si během Památky zesnulých chodíme zavzpomínat na hřbitov na příbuzné a přátele, kteří už pozemský svět opustili. Jakou různou výzdobu můžeme na hroby připravit? A to hlavní – funguje tato tradice i mimo náš stát, nebo jsou tradice jinde zcela odlišné?

Čančání hrobů u nás rozhodně nemá zrovna dlouhou tradici. První aktivní „zdobiči“ (někdy v 19. století) byli naopak považováni za výstřední a byli odsuzováni. V dnešních dnech tu máme spíš jiný trend, a to zlodějský. Bohatá výzdoba může lákat právě i lupiče. Mnoho z nás nemá na výrobu výzdoby čas, a tak zkrátka zajde do květinářství nebo supermarketu a něco vybere – ideálně něco, o co se nebude muset starat. Lidé si ale i vyrábí různé věnce či keře z přírodnin. To vyjde samozřejmě levněji a předmět je osobnější. Lidé hroby zdobí i nejrůznějšími andělíčky, kamínky a svíčkami. Typické jsou i LED svíčky a nebo zelené či modré svíčky. Zdobení je spíš jednoduché, elegantní a velmi důstojné.

(Zdroj)

(Zdroj)

To se určitě však nemůže stát v Mexiku, kde slaví Día de los Muertos. Dříve měli lidé své oltáře doma, dneska už je však většina osob pohřbena na hřbitově. I v Mexiku je sice tradicí zdobit hroby květinami, svíčkami, a dokonce i tradičními pochutinami nebo fotografiemi, ovšem často lidé na hřbitově tráví celé večery. Hrají na kytaru a uspořádají velký piknik. Věří, že duše mrtvých přivolá i kouř, není tedy nic zvláštního ani kadidlo, doutníky nebo cigarety. V jiných částech Mexika je naopak tradicí pořádat průvod s rakví a falešný pohřeb. Hroby jsou stejně jako v ČR očišťovány od listí a nečistot, tradiční je zdobení především aksamitníkem vzpřímeným (tzv. květina mrtvých) a papírovými ornamenty (tzv. picados). Když tedy porovnáme zdobení hrobů s tím českým, je rozhodně veselejší, barevnější a honosnější a často i osobnější, neboť lidé nosí předměty a pokrmy, které měli zesnulí rádi.

(Zdroj)

(Zdroj)

(Zdroj)

Día de los Muertos na jiný způsob slaví i v Guatemale. Tam je tradicí Los Barriletes (tedy Draci). Ve snaze o domluvu se zlými duchy vyrábějí lidé obří draky, které bohatě nazdobí a pomalují barvami, jež jsou typické místu, odkud pochází. Tito draci se pak vypouští právě na hřbitovech. Draci jsou vždy vyrobeni z bambusu, rýže a tkané tapiserie. Dříve byli na draky připevňovány vzkazy zlým duchům, dnes spíše drahým zesnulým. Čím výše drak vyletí, tím blíž se vzkaz k milované osobě dostane. Mimo to však hřbitovy zdobí i klasické dekorace, ty jsou podobné těm v Mexiku.

(Zdroj)

(Zdroj)

Na Bali se zdobí celé ulice, a to tzv. penjory, což jsou bambusové tyče, na které se věší ozdoby z kokosů. Používají se i při obřadech, neboť do nich jako obětiny bývají vkládány různé květiny, sušenky a drobné dárky. Stejně bohatě jsou zdobeny i chrámy. Lidé věří, že předci sestupují na zem, a tak rodiny chodí na obřady, modlí se a sledují tance, které v tyto dny zaplavují ulice. O jídle na hřbitově jsme se již bavili, tady jsou typické hlavně honosné ovocné mísy, ale na Bali zesnulým nosí i slavnostní oděvy, které rozprostřou na hrobě. Tento desetidenní svátek je zahájen Galuganem a končí Kuninganem, kdy se duchové vrací zpět. A tady už narážíme trochu i na podobnost s Halloweenem, kdy děti, které většinou hrají na nějaké hudební nástroje či tancují, chodí ode dveřím ke dveřím či po ulicích a dostávají různé odměny.

(Zdroj)

(Zdroj)

„A mně se zdá, že svítá nám, tma se vzdává plamínkům.“ Jedna nádherná písnička z ještě kouzelnější pohádky, ale co když tuhle pohádku proměníme v realitu? To vám může dopřát buddhistický svátek Obon, který se slaví v Japonsku. I v Japonsku se navštěvují hřbitovy a čistí se hroby – výzdoba a dekorace nejsou tak honosné, spíš je to podobné Česku. Pár květin, svíčka nebo lampion. Zásadní roli v tomto svátku však hraje světlo. Vítají se duše, a to právě již zmíněnými lampiony, které jsou rozvěšeny po domech i v ulicích, kde se tancuje lidový tanec. Lampiony se pak pouští buď po vodě, nebo se mohou vypouštět do nebes.

(Zdroj)

(Zdroj)

(Zdroj)

V Číně se v dubnu slaví Čching ming ťie, kdy se lidé modlí ke svým předkům, rituálně obětují dary, jako jsou vonné tyčinky, papír a tradiční jídla, ale nechybí ani tradiční kvítí.

(Zdroj)

V Americe u hrobů narazíte třeba i na vlajky. Častější jsou však v rámci Halloweenu hřbitovy falešné a strašidelné u domu, které si lidé zdobí nejen pro sebe, ale i koledníky či kolemjdoucí.

(Zdroj)

Že bychom do budoucna také na hřbitovy nosili třeba oblíbené jídlo zesnulého? Takové vepřo-knedlo-zelo a u toho pouštět draky a zatancovat si… to nezní vůbec špatně! Kdo ví, mně připadá, že Česká republika tíhne spíš k Halloweenu než těmto dalším méně známým, ale přesto zajímavým svátkům. Ať už slavíte cokoliv, či neslavíte vůbec, zavzpomínejte na ty, kdo vám chybí a které máte rádi, a nezapomeňte jim to říct. 

Pro Denního věštce
Amanda Wright

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *