Začátek února se zpravidla nese ve znamení registrace, zařazování a začátku nového školního roku. Jak probíhalo letošní rozřazování nově registrovaných do jejich kolejí? Jaká kolej přivítala nejvíce nových tváří?
Letošní zařazovací slavnost sice nedoprovázelo otevření butiků Twilfitt & Tattings ani naskladnění zboží v salónu NiT, ale i tak nebyla o nadšení nouze. Už od odpoledních hodin ve Velké síni pobíhala děvčata v natáčkách a páni… nu, i oni se snažili!
Úderem 18. hodiny se ve Velké síni shromáždilo relativně velké množství lidí vyhlížejících pana ředitele a Moudrý klobouk. Jak však bývá na hradě zvykem, na jejich příchod si ještě museli nějakou tu minutku počkat. A pak to přišlo!
Nimrandir Elénére: BUCH! BUCH! BUCH! – zabouchá holí na znamení začátku slavnosti –
Několik studentů zpozornělo, několik leknutím z místa nadskočilo. Účel však zabouchání splnilo a pan ředitel mohl zahájit slavnost.
Nimrandir Elénére: Vážený profesorský sbore, vážení zaměstnanci, drazí studenti. Dnes jsme se sešli, abychom zařadili nově přijaté studenty do jednotlivých kolejí.
Drazí nováčci, za všechny vás vítám na naší škole a blahopřeji k významnému dni, kdy budete zařazeni a kde, jak doufám, najdete i svou kouzelnickou rodinu.
Zatímco někteří studenti tiše dostávali srdeční příhodu, jiní svou zvědavost z rozhodnutí klobouku projevovali trochu jinak.
Biana Aria Ludwig: – nervózně polkne a dá si ruku na srdce –
Anna Blekulusová: Tak šup!
Pan ředitel ignoroval pokřiky a pokračoval ve svém proslovu.
Nimrandir Elénére: Do jednotlivých kolejí vás bude zařazovat Moudrý klobouk, pradávný artefakt z doby zakladatelů, který umí nahlédnout do mysli a do nejhlubších myšlenek. Vězte, že ať vás zařadí do jakékoliv koleje, budete v ní vítaní, nebojte se přijmout pomocnou ruku, kterou vám nabídne. Věřím, že si každý v koleji, ale i mimo ni, nalezne plno přátel a kamarádů, s nimiž prožije neuvěřitelná dobrodružství při svém kouzelnickém studiu.
Mezi lososy začala být při pokřikování poněkud napjatá atmosféra. A nejen mezi nimi.
Simelie Mallorny: – pohoršeně kouká na Annu a věští, že s takovou bude brzy patřit do sklepení –
Lucas Jamie Scott: – podívá se po holčině, která pořád něco povídá, a odstoupí od ní na půl kroku –
Brzy však všechny uklidnil příchod Moudrého klobouku.
Nimrandir Elénére: Prosím o pozornost, neb Moudrý klobouk nám tradičně přednese svou píseň.
Každý z nás čekal píseň stejnou jako minulý či předminulý školní rok. To jsme však byli na omylu!
Moudrý klobouk
Za časů, kdy mne ušili,
už je to tisíc let,
žili tu čtyři mágové,
jež doposud zná svět.
Udatný Godrik Nebelvír,
jenž cestou svou vždy šel,
a z temných blat a močálů
zchytralý Zmijozel.
Pak z Havraspáru Rowena,
zrozená v lůně hor,
a krásná Helga z údolí,
kde stojí Mrzimor.
Spojil je sen a smělý plán
a v Bradavicích, v touze
vychovat svoje nástupce,
zřídili školu kouzel.
Každý z těch čtyř tam ovšem měl
svou vlastní kolej čáru,
neb u těch, jenž si vyvolil,
si jiných cenil darů.
Nebelvír nejvíc ze všeho
vždy hledal statečnost
a v Havraspáru chytrost zas
bývala první ctnost.
V Mrzimoru víc vážilo,
jak se kdo práce zhostí,
a mocichtivý Zmijozel
si cenil ctižádosti.
Pokavaď byli naživu,
každý si vedl svou;
ale co pak, až jedenkrát
už tady nebudou?
Zas vyřešil to Nebelvír;
tak padla volba na mě,
a nadali mě moudrostí,
abych vybíral za ně.
Naraz si mě až po uši,
abych tvou duši spatřil:
Já, jenž se nikdy nemýlím,
ti řeknu, kam teď patříš!
Po poděkování a zatleskání Moudrému klobouku byl konečně čas na to, co všichni očekávali. První slečnou, která padla klobouku do spárů, byla Bakulína Monstróz, kterou přivítal Havraspár. Ihned po ní šel na řadu první chlapec, Deny Tellmore, který byl zařazen do Nebelvíru. Poté už to šlo ráz na ráz. Nejvíce nováčků zamířilo do Zmijozelu, dohromady do koleje přisssyčelo 18 nových háďat. Kompletní přehled naleznete zde:
Denním věštcem byli osloveni nováčci z různých kolejí, aby se podělili o první pocity a dojmy. Jak jsou s volbou Moudrého klobouku spokojeni?
Eleanor Ravenshade
Před zařazováním jsem byla hodně nervózní a velmi jsem si přála být v Nebelvíru. Věděla jsem, že mi pár studentů, se kterými jsem se stihla seznámit ještě před zařazováním, drželo palce, takže mi to dodalo trochu sebejistoty. Moje přání se nakonec splnilo, za což jsem velmi vděčná a hned od prvního okamžiku cítím, že sem patřím. V kolejce nás nováčky všichni přivítali velmi pěkně a přátelsky a okamžitě se se mnou dali do debaty. Bavili jsme se o všem možném, od řízku až po famfrpál, takže jsem hned věděla, že jsem mezi svými.
Laura Cooper
Já jsem byla před zařazením hrozně nervózní… Když jsme čekali před bránou hradu, tak jsem si říkala, že nic horšího nás snad nemůže ani potkat. A ono jo, to stoupnutí si ve Velké síni a čekání, než Moudrý klobouk zavolá moje jméno, to byla snad věčnost. A cesta ke klobouku se všema očima na mně, to jsem si říkala, že se snad propadnu do země. A k tomu nejistota, kam zamířím potom. Samozřejmě jsem měla favorita, ale dokud to Moudrý klobouk neřekne, tak je to jen přání. Poté, co jsem slyšela slovo Zmijozel a slyšela tleskání od stolu zelených, mi spadl kámen ze srdce. Myslím, že to muselo být i vidět v obličeji, jak jsem si oddechla. – směje se – Najednou jsem věděla, kam patřím, kde budu bydlet a že se mi splnilo přání. A nastoupily další obavy – budu mít hodnou hadonošku? Budou hodní spolužáci? Zvládnu se zapsat na předmět, který mě bude bavit a který zvládnu vystudovat? Stále je tu spousta otazníků. Ale jsem ráda, že se spolu můžeme bavit teď. – pohladí si znak školy na hábitu – Kolej mě a ostatní zelené nováčky uvítala úplně bezvadně, zatím jsem nenarazila na nikoho, kdo by nebyl přátelský. Jestli se to říká o Zmijozelu, tak je to lež! – rozesměje se – Hadonošku mám Nicolle Muerte a zatím mě nikdy neodmítla, pomáhá mi se vším, stejně jako ostatní hadi.
Lucas Jamie Scott
Upřímně jsem za rozhodnutí klobouku velice rád. Myslím si, že žlutá barva je moje. Před rozhodováním jsem byl hodně nervózní, navíc jsem nikoho neznal. Když mě Moudrý Klobouk vyzval, abych přistoupil, tak jsem se trochu bál, jak je mým zvykem, že třeba zakopnu, ještě když jsem měl takhle velkou pozornost. Ale po rozřazení jsem byl rád za to, jak to celé dopadlo. Hlavně mě kolej jezevců hezky přivítala, jsou tu všichni tak milí! Moc se těším na prozkoumávání hradu, jak si budu hledat kamarády, a vlastně jsem i zvědav na první hodiny.
Max Well
Nebudu chodit kolem horkého kotle. Připadal jsem si jak účastník Survivora. Otrhané oblečení, půlka boty, modřiny. Jediný kus oblečení, který měl být v pořádku, byl klobouk, který na mě mluví. Pro ostatní je Moudrý, pro mě byl vlastně modrý. Po vyhlášení se mi strašně ulevilo. Jen jsem tak seděl ve Velké síni a všichni mi přáli. Jsou tady skvělí a pomáhají, takže jízda začíná!
A jak se líbila zařazovací slavnost vám? Zavzpomínali jste na své první krůčky do kolejních místností?
Pro Denní věštec
Rebecca Werde