S číslem 9 Yenyfer Earth, studentka Nebelvíru
[nes se k mým uším donesly senzační zprávy. Již dva dny se Denní Věštec snaží přijít na to, čí by mohly být růžové spodky, které zavlály na nejvyšší věži. A dnes se konečně blížíme rozuzleni tajemné záhady.
Denní Věštec totiž vypátral stopu po pravdě – ona vypátrala jeho, ale to zde nemusíme rozebírat. Jedná se o mladou dívčinu jménem Hermiona, která je prvním rokem studentkou zdejší Bradavické školy čar a kouzel, konkrétně nebelvírské koleje. Mladá dívčina byla svědkem podivné události. Sama k tomu dodává: „Byla jsem zrovna u profesora Snapea v kabinetě. A ve chvíli, kdy jsme se dostali do opravdového dilematu, vběhla dovnitř paní Amélie Podivná se slovy: ‚Severe, ty můj sladkej čumáčku.‘ Přišlo mi to velice divné, zvláště když všichni víme, jaký pan profesor je, ehm. Když mě paní Podivná, zahlédla, otočila se a chtěla vyběhnout ven tak rychle, že málem vyrazila dveře. Bylo také zvláštní, ze i když jsme měli tak důležitou debatu s profesorem Snapem, okamžitě mě poslal do mého pokoje. Rozhodla jsem se tedy dostat věci na kloub. A hned po tom, co pan profesor odešel z kabinetu, jsem ho po očku sledovala. Zamířil do pokoje již zmíněné paní Podivné. Mám pocit, že ani nezaťukal a vlezl dovnitř. Musel být asi opravdu naštvaný. Přistoupila jsem se ke dveřím. Moc toho slyšet nebylo. Ale velice zřetelně jsem slyšela paní Podivnou křičet bolestí. Nikdy jsem si nemyslela, ze profesor Snape byl až tak prudký. Doufám, že té dámě moc neublížil. Když po tom asi za hodinu vylezl ven, byl lehce rozcuchaný a oblečení bylo také trochu neupravené. Zkontrolovali jste vůbec někdo paní Amélii, jestli je v pořádku?“ Tvářila se Hermiona ustaraně, když dokončila své vyprávění.
Otázka této slečny mě přivedla na myšlenku, že bych se mohla jít zeptat přímo paní Podivné, jak to bylo. Zvláštní na tom je, že i když jsem si všimla pohmožděnin na jejím obličeji, hlavně na nose, nechtěla našim novinám vůbec nic sdělit. Naopak vypadala velice naštvaně a mumlala něco o tom, že je měla radši schovat. Nepřišla jsem na to, co vsak chtěla schovat.
Dále mě překvapila reakce profesora Snapea, když jsem přišla s otázkou co se stalo. Vykulil oči a jediné co řekl bylo: „Vy jste je našli?“ Pak s sebou zatřásl, jako by si na něco vzpomněl. Pohlédl na mě svým typickým chladným pohledem. A já při vzpomínce na pohmožděný nos paní Podivné jsem raději odešla.
Moji domněnkou je, ze možná při hádce došlo k házení věcmi a mohlo se stát, shodou okolností, že inkriminované spodní prádlo, patří paní Podivné a prostě vyletělo při přestřelce z okna.
