Pokračování příběhu studentky prvního ročníku z mrzimorské koleje.
V dnešní kapitole se dočtete o dalších chvílích strávených na hradě, konkrétně o prvních vyučovacích hodinách a milém překvapení, jež na studentku čeká. Jen jeden den, a přece se nestačíte divit! Dobrodružství pokračuje!
Káva je snad nejčastěji skloňované slovo na hradě. Co ale udělá se školou nečekané oznámení o konci podávání kávy? Přežili všichni bez újmy na zdraví?
Káva je druhý nejčastěji prodávaný produkt na světě (po ropě). Tuto pochutinu konzumuje 80 % lidské populace. Závislost na kávě. Tři slova k zamyšlení. Je náš hrad prostoupen onou závislostí od sklepení až po věže, nebo není?
Na našem hradě je možnost nechat se zmrazit. Je poskytnuta komukoli, kdo si o ni zažádá. Jsme obyčejní kouzelníci, máme své hranice a limity. A někdy je třeba říci dost. Když už nemůžeme nebo nechceme, potřebujeme odpočinek, je zde právě tato možnost jakéhosi náhradníka odpočinku. Lze si vyčistit hlavu, vše promyslet, podumat a v neposlední řadě dohnat i chybějící hodiny spánku.
Potřebovala jsem odeslat do mrazáku dopis, osud tomu ale chtěl, že se dopis dostal do jiných rukou, sovička v chladu zřejmě zabloudila. Nicméně díky této náhodě jsem se seznámila s nenápadnou dívkou jménem Martha Eufrathes Having. Začaly jsme si psát a vzniklo mezi námi přátelství. Dnes se smíchem popíjíme čaj U Tří košťat. Marthu jsem poprosila o malé interview. S nadšením souhlasila.
