Nimrandir Elénére: Za dobrotu na žebrotu?

„Co se stalo? Za co budu živit svůj šatník?“

Takové a mnohé další zoufalé výkřiky mohli obyvatelé Bradavického hradu (a díky silným hlasům fialových i přilehlé okolí) zaslechnout na přelomu starého a nového roku. Do té doby nešťastní nedržitelé prosincových výplat stále ještě doufali, že se skřítci jen někde zasekli. Jejich naděje ale rázně ukončilo prohlášení ředitele školy, který prý jménem celého profesorského sboru poslal těžce vydělané galeony sirotkům do Sýrie. Je to ale pravda? Dennímu Věštci se podařilo zjistit, že ne tak docela. Nimrandir Elénére sice galeony poslal, ale někam úplně jinam.

Prvního ledna tohoto roku vstoupilo v platnost jedno pochybné cosi, podle něhož v pěti krajských nemocnicích Středočeského kraje lidé nemusejí platit třicetikorunový poplatek za návštěvu lékaře. Místo toho podepíší jakýsi ohlodaný papír, který onen poplatek nahrazuje. Pro pořádek – sirotci v Sýrii nic nedostanou.

Nápad to byl bohulibý, ovšem poněkud idealistický. Několik dní před Vánočními svátky vedení Středočeského kraje (v němž se nachází sídlo páně ředitele) zjistilo, že na hrazení všech poplatků mít nebude – a tajně začalo vybírat poplatky na poplatky. Pan ředitel, jakožto uvědomělý občan, se nabídl, že středočeské zdravotnictví zadotuje (výměnou za nějaké ty služby) galeony ze školní pokladny.

Podle neoficiálních zdrojů právě to stojí za pozdním příchodem víly Fleutýny i za odsunutím Pragoconu na Velikonoční termín, s čímž počítal jen málokdo.

A nebo je v tom ještě něco jiného? Chtěl snad Nimrandir Elénére vykoupit celou Novoroční kolekci od slečny Niam i Tir-na-nog, která kvůli použité medvědí kůži vyvolává tolik emocí? Nebo se pan ředitel dal na buddhismus?

Jisté je jedno: V této chvíli si již profesorský sbor užívá krásy prosincové výplaty, kterou pan ředitel rozdal (zřejmě z vlastní kapsy) hned po několika zvídavých otázkách našeho listu. Političtí sirotci zřejmě utřeli ústa. A nebo že by ne?