Krucánky a kaňoury, dříve slavný obchod, bez jehož návštěvy se na začátku školního roku neobešel žádný student, dnes historie upadající pomalu ale jistě v zapomnění? Nebo se snad objevil silný konkurent? Zapátrala jsem po příčinách a tady vám, vážení čtenáři, přináším výsledky!
Všichni tento malý obchůdek s popisným číslem 4, nacházející se přesně mezi papírnictvím a butikem madam Malkinové, jistě znáte. Krucánky a kaňoury. Kolik knih z tohoto obchodu čítá vaše knihovna? Rukověť alchymistova se nepočítá, neboť tyto knihy jsou již téměř povinnou výbavou každého studenta. Tak kolik? Pravděpodobně se to nechá spočítat na prstech jedné ruky a někdo tu ruku nepotřebuje vůbec…
„Skutečná univerzita dnešní doby je sbírka knih,“ praví jedno krásné přísloví od Carlylea (jednoho mudlovského herce). Takže není trochu ostuda, že většina z nás nemá ve vlastnictví jedinou knihu?
Pravda je taková, že obchodování s knihami není u nás (na rozdíl od mudlů) už žádný byznys! Je totiž mnohem snadnější půjčit si v případě potřeby knihu přímo ve školní knihovně, která disponuje dokonce větším množstvím knih než Krucánky a kaňoury. Nejenže to je o mnoho lacinější, ale člověk i zůstává v teple a nemusí se za moudrostí skrytou v knihách nikam plahočit. Navíc většina z nás se dnes obejde i bez nich, ke kterému předmětu je zapotřebí půjčovat si nebo dokonce kupovat nějakou knihu? Takových je málo. Je to velmi smutné, když si stačí jen přečíst výklad, ale kdo dnes bude dělat něco navíc?
Když jsem se zeptala jednoho svého spolužáka, proč si raději půjčuje knihy z knihovny, jen mou domněnku potvrdil:
„No protože je to o hodně levnější, ne? V knihovně si můžeš vyhledat přesně to, co chceš, a je tam toho víc :)“
A tohle by mi jistě odpověděla valná většina hradu. Jak to ale nesou Krucánky a kaňoury? Není na místě utopická představa, že se jednou tento velmi proslulý obchod spojí třeba s Hračkářstvím Dlouhý nos? Nebo rovnou s Domem U Rozbitého sklíčka? Možná se teď smějete, ale zkuste zavzpomínat, jak to celkem nedávno dopadlo s obchodem Kotlíky všech velikostí, ono pak z čeho ty daně platit, že?
A nakonec zase jedno krásné mudlovské moudro, abych vás k tomu čtení naladila: „Bojte se člověka, který přečetl jen jednu knihu.“ Denis Diderot (dávný francouzský mudlovský spisovatel)
– U mudlů je to stejné. Obchod s knihami skomírá. Ale hlavně, že se čte. 🙂
– Podle mě by bylo fajn, kdyby se v Krucáncích trochu rozšířil sortiment a byly by tam také nějaké knihy, které nebudou v knihovně (a budou mít zajímavý název a popis) 🙂 To by určitě trochu pozvedlo úroveň obchůdku.
A nám může být přeci jedno, jak je to u mudlů! Jsme kouzelníci :o) (nehledě na to, že když jde člověk třeba do Luxoru v Praze, nestačí se divit, jak je tam narváno)