Před několika dny rozvířila první stránky světových periodik senzační zpráva. Polští vědci opět trochu poodhalili roušku tajemstvím oplývajícího života škrken a podle vlastních slov přinášejí zcela unikátní a nevšední objevy. Pojďme tedy s polskými sousedy nahlédnout do každodenního života těchto bohužel zcela všedních tvorů.
Vše začalo v zimě loňského roku, kdy se dlouholetý ředitel magické akademie waršawské pan Bogdan Broniowský po letech nemocenské dovolené vrátil do své funkce a sotva svou židli stačil zahřát, pustil se spolu s několika studenty do bádání. Rozsáhlý projekt s názvem świetliki , který od zimy letošního roku připravoval se svými studenty, si kladl za cíl zkoumat účinky fluorescenčních kouzel na rozsvícené zadečky světlušek. Samotný průběh experimentu byl ale sabotován. Kým jiným než škrknami! Zrovna když vědci aplikovali fluorescenční zaklínadla na výzkumné objekty, kouzlo jako by se roztříštilo. Této záhadě nemohli přijít na kloub a jali se bádat dál. Když v tom jeden z nich zahlédl škrknu.
Malý, ale inteligentní zlatavý tvoreček se zlotřilým úsměvem byl svým úspěchem evidentně potěšen a na mávnutí prackou přivolal další tři kamarády. Všichni čtyři badatelům výsměšně zasalutovali a rozprchli se do těch nejnemožnějších koutů.
A tak začal cirkus s neoficiálním jménem Chyť škrknu, neukousne ti hůlku. Pánové bojovali se škrknami seč mohli a dokonce dosáhli i menších dílčích úspěchů, škrkny však měly vždy navrch a vytrvale unikaly veškerým snahám o prozkoumání nebo dokonce polapení. Pouze jednomu ze studentů se povedlo pořídit fotku malých nezbedníků. Čtyři barevné záškodníky pojmenovali jmény Růžová ďáblice, Vybledlá potvornice, Zelenkavá záludnice a Zlatosměška.
Navzdory nejlepším úmyslům skončil výzkum světlušek fiaskem a jeho novým zájmem číslo jedna se staly právě škrkny. I přesto, že jsou to zvířátka vcelku tajemná a stydlivá, podařilo se vědcům několik zákonitostí vypozorovat.
– Škrkny jsou inteligentní, vysoce organizovaný druh a jejich chování připomíná organizovaný gang.
– Škrkny nepotřebují jíst, pít ani spát, jinak by nemohly neustále škodit.
– Škrkny jsou nepolapitelné a jen stěží postřehnutelné, chtějí-li.
Své objevy publikovali v odborných časopisech a následně i ve světových periodikách, která varují: Střezte se škrken! Mějte se na pozoru především na opuštěných místech, skládkách, staveništích a ve sklepeních plných zatuchlých ponožek! Škrkny jsou všude!