Historie Denního věštce

| Vydáno:

V předchozím článku jsme si řekli, jak vůbec Denní věštec vznikl. Ale co se všechno událo za těch dlouhých sedm let, co je na světě?


V počátcích Denního věštce jsem nestála sama; pomáhala mi Pípeš Upípaná, která se stala mou historicky první zástupkyní na pozici šéfredaktorky. Jí vděčím za to, že mi pomohla s první podobou rubrik a vymyslela se mnou odměny za články.

Čas plynul a Pípeš asi po půl roce zástupcování odešla. Její místo zaujala tehdejší výborná redaktorka a pozdější ředitelka Havraspáru, Tatokalan Watanka. Spolu se Sandrikem Vrizasem a Drakem Malfairem vytvořili úžasný tým a Denní věštec šlapal jako hodinky.


V létě roku 2005 se uskutečnil historicky první Turnaj Denního Věštce. Vypadal takto:

Denní Věštec ve spolupráci s Bradavickou školou čar a kouzel vyhlašuje Turnaj Denního Věštce, jehož vítěze zvolí čtenáři pomocí ankety. Zúčastnit se jej může každý s platnou identitou v našem světě kouzel. Turnaj se sestává ze tří úkolů:

1) Sepište zajímavý rozhovor s jakoukoliv osobou z našeho světa kouzel.
Podmínky: Osoba musí mít platnou identitu, rozhovor musí obsahovat minimálně deset otázek, maximálně třicet.

2) Na nejvyšší věži hradu zavlály růžové podvlíkačky. Čí jsou a jak se tam dostaly? Vyšetřete okolnosti a zpracujte článek.

3) Napište krátkou povídku (1 – 3 A4) na téma Milostný život prof. Snapea.
Podmínky: Povídka musí obsahovat věty (i v jiném pořadí):
Růžovou nebo modrou?
Shrek je bůh!
Co jste to za firmu?!
Mýt či nemýt?
Papír!!!
Do roka a do dne…
Severe, ty můj sladkej čumáčku!
Nejsem rozcuchanej?

Všechny tři příspěvky odešlete hromadně mailem. Bude vám přiděleno číslo, pod kterým budete se svými výtvory soutěžit o přízeň našich čtenářů.

Absolutní vítěz získá 100 srpců, za druhé místo je 70 srpců, za třetí 50 srpců. Cena za účast: 10 srpců.

Turnaje se zúčastnilo několik redaktorů, avšak nejlepší byla havraspárská studentka Ivka Gold.


Poté ovšem Tatokalan a Drake z Věštce odešli a zástupcovská židlička připadla havraspárskému studentovi Ráďovi Romanoffovi, který se do té doby zabýval přijímáním nových redaktorů.


V únoru 2006 jsme zavedli RSS kanál, což mi dodnes připadá jako nástroj černé magie, ale byla jsem přesvědčena o tom, že to prý nekouše a chleba to také nejí.


V březnu 2006 jsme začali spolupracovat s kolejními časopisy a vydávat ty nejlepší články.


Již v květnu 2006 Denní věštec opět měnil zástupce; tentokrát se mou pravou rukou stala zmijozelská síla Eileen Leenová.


V lednu 2007 jsme si začali stěžovat, že je nám učebna v přízemí malá a že staré výtisky Denního věštce už není kam dávat. Pan ředitel se tehdy rozlítil, zboural bazének s balónky ve vedlejší učebně a nad vchod umístil ceduli Archiv Denního věštce. Kolikrát jsme si tam zlámali nohy, než jsme se všech těch kulatých nesmyslů zbavili… Ale dnes se můžete dostat ke starým vydáním bez toho, že byste nám v redakci vystáli důlek.


Ve stejném měsíci odešla také slečna Eileen Leenová (nejspíš někam množit géčka) a její místo zaujal nebelvírský student, bodohrotič a aktivista Filius Orionis, který na něm vydržel strašit nechutně dlouho.


Pohybujeme se v časech, kdy ještě nikdo netušil nic o tom, že pod vrbou jednou bude stát čítárna… a tak jsme vydávali i povídky a básničky. Aby ale čtenáři odlišili fikci od skutečné zprávy, opatřili jsme nadpisy básniček kurzívou a nadpisy povídek kurzívou s hvězdičkou.


V březnu 2008 jsme získali svůj vlastní externí sovinec na adrese denni.vestec@gmail.com, kde nás můžete kontaktovat i dnes.


V listopadu roku 2008 jsme starší čísla srazového občasníku Denní Bonzák opatřili kopírovacím kouzlem a umístili je do sekce Ke stažení. Podívejte se, o čem se psalo.


Poté hlásí kronika Denního věštce temno. A tak jsem se dala do vzpomínání, co se v té téměř roční tmě bez záznamů, dělo. A pak mi to došlo. Měnili jsme kabát. Pan Werewolf byl tak hodný, že vyslyšel mé prosby a jal se zmodernizovat systém vydávání a oblékl Denní věštec do nového hávu. To se ale setkalo s vlnou nevole, a tak jsme byli po pár měsících donuceni se vrátit zpět k „provizoriu“. Mám takové tušení, že nám už zůstane. Že by zase nějaká černá magie?


Letem historickým světem se dostáváme do září roku 2009. A tehdy se děly velké věci…

Vážení čtenáři,
v Denním věštci poprvé za svou více než čtyřletou existenci došlo ke změně šéfredaktora.
Na místo madam Anseioly Jasmis Renine Rawenclav, které děkuji za nevyčíslitelnou práci, již pro tento plátek udělala, a která nadále setrvává v naší redakci s funkcí „zakladatelka DV“, nastupuji já, Filius Orionis.

A samozřejmě tu musí zaznít i pár poznámek a informací o nových změnách.

* Komunikace s redakcí bude probíhat nejčastěji po externí sově denni.vestec@gmail.com

* Prosím všechny disponující účtem v DV, kteří jej již nadále nechtějí využívat, aby tento fakt co nejdříve oznámili výše zmíněnou externí sovou.

* Noví zájemci o post redaktora se hlásí na stejnou adresu stejným způsobem.

* Přístup do administrace je tímto svěřen pouze pod správu fialových. Na tomto místě bych rád poděkoval všem studentům, již se na chodu novin podíleli ať již z jakékoli pozice (korektor, personální správce), zasílám odstupné a doufám, že najdou své uplatnění například v kolejních časopisech.

* Dále jest pro fialové všech odstínů vyhlášen konkurz na volná místa korektorů a správců bloků (anketa, heslo týdne, hradní drbna…). Zájemci nechť se hlásí do 10. září na výše uvedený mail.

* Funkce zástupce šéfredaktora zůstává až do odvolání neobsazená.

* Články vydává pouze šéfredaktor. Výjimky se neudělují.

* Nově je zavedena diferenciace odměn za vydaný článek. V praxi to bude vypadat následovně: Začínajícím redaktorům a redaktorům nepravidelným bude za článek vyplacena odměna 0-15 srpců.
Redaktoři pravidelní (ti, kteří mají alespoň jeden článek vydaný v předcházejícím měsíci) jsou však hodnoceni v rozmezí 0-25 srpců.

* Omlouvám se redaktorům za extrémní čekání při vyplácení článků. Budu se snažit všechny resty co nejdříve zvládnout, pokud někdo do 5. září nedostane odměnu, nechť se ozve.

* Dodržujeme důsledně pravopis a název našeho plátku píšeme „Denní věštec“, nikoli „Denní Věštec“, jak bylo dosud zvykem. Ve zkratce DV je možné použít obě písmena velká.

Tímto jsou myslím nejdůležitější novoty shrnuty, děkuji za pozornost a doufám, že našemu plátku budete zachovávat minimálně stejnou přízeň jako doposud.

Za redakci Denního věštce
Filius Orionis, šéfredaktor


V říjnu 2009 došlo ke změně rubrik do současného stavu.


Prázdniny roku 2010 se nesly ve znamení okurek…

Vážení čtenáři,
dovolte mi, abych vás seznámil s programem, který pro vás Denní věštec připravil na dobu prázdnin.
Toto období mezi novináři bývá nazýváno jako okurková sezóna a právě tento termín nás inspiroval k vyhlášení celoprázdninové soutěže nazvané Cena královny Okurky.
Pojďme si přiblížit její pravidla.

Kdo se může soutěže účastnit?
Každý obyvatel Bradavického hradu, student, duch, zaměstnanec, nováček, redaktor i neredaktor DV.

Co je cílem soutěže?
Nasbírat do 31. srpna co nejvíce imaginárních okurek, které lze získat za následující aktivity:

* účast v jednotlivých dílech soutěže Prázdninovka DV
Jelikož si klademe za cíl přinášet stále aktuální články, které naše čtenáře zajímají, i v období okurkové sezóny, rozhodli jsme se každý prázdninový týden zasvětit jedné z problémových oblastí našeho hradu, na níž někteří upozorňovali v soutěži Žlučovník.
Týden předem bude jedno konkrétní téma z této oblasti předesláno v anketě a zároveň bude na toto období vypsána soutěž „Prázdninovka“, v níž mohou její účastníci okomentovat svůj názor na problematiku nastíněnou v anketě nebo upozornit na úplně jiný „problém“ hodný diskuze, který se týká aktuální oblasti.
Je-li tedy stanoveným tématem na daný týden famfrpál a je-li anketa taková, jaká je, můžete v soutěži Prázdninovka rozebrat problematiku profesorských exhibičních zápasů, ale stejně tak můžete upozornit na něco jiného, co se týká famfrpálu (např. téma přátelských zápasů, hnojůvek…).
Takové příspěvky budou v dalším týdnu v Denním věštci vydány se symbolem zelené okurky, vy za ně dostanete odměnu (0-25 srpců a stejný počet okurek) a při troše aktivity ostatních čtenářů se pod nimi rozběhne diskuze.

* komentáře pod „okurkovými články“
Vzhledem k tomu, že je naším zájmem i to, aby se pod články rozbíhala konstruktivní diskuze, rozhodli jsme se ocenit i aktivní komentátory. Aby však vaše reakce u článku mohla být oceněna (maximálně sedm okurek za komentáře jedné osoby pod jedním článkem), musí mít hlavu a patu, být konstruktivní a neurážet. Hodnotí se především množství a originalita navrhovaných řešení – nu a samozřejmě jejich původnost a proveditelnost.

* účast v jednotlivých dílech soutěže Losovačka DV
Jistě jste si povšimli nového bloku, v němž se po dobu prázdnin bude v každý čtvrtek objevovat nová křížovka či jiná záludnost podobného typu. Každá správná tajenka či odpověď zaslaná v příslušném termínu přes admin příslušné soutěže se může kromě finanční odměny těšit i na sumu rovných pěti okurek.

* jiné
Aneb kdo ví, co všechno nám přes prázdniny zkříží cestu…

Co můžu za soutěž získat?
V závěrečném vyhodnocení bude sběratel největšího množství okurek korunován Čapkou z výtisku Denního věštce, pokud ji dosud nevlastní. Další umístění se mohou těšit na zajímavé ceny sponzorované Příčnou ulicí, jejímuž vedení tímto děkuji.

Případné dotazy k soutěži můžete pokládat buď do mého kabinetu, případně se na mě samozřejmě můžete obrátit i sovou.

Za redakci DV vám všem přeji příjemné prožití prázdnin a úspěšný sběr okurek!


Za dob šéfredaktorství Filiuse Orionise jel Denní věštec jako na drátkách. Zabývali jsme se problémovějšími tématy. Vydávali jsme jeden článek denně. Přilákali jsme novinářské eso Mystifikaci Fabulantovou. Vycházely pravidelně články s ilustracemi. Filius Orionis podporoval Denní věštec i semináři o tom, jak přispívat do DV, jak používat tagy nebo jak psát články o módě … Jenže každému jednou dojde dech. A tak, po absolutně úžasném působení v křesle šéfredaktora, podal Filius Orionis v září roku 2011 rezignaci.


A tak jsem se v říjnu 2011 ujala vedení Denního věštce znovu já. Denní věštec na tom nebyl dobře. Stav redaktorů se pohyboval někde mezi neexistencí a vyhynutím a nové články vyšly už dávno. Dala jsem se do uklízení pavučin a oprášila jsem svůj brk a pergamen. Teď už zase Věštec stojí na nohách. A o své místo na slunci jen tak nepřijde.

Published by

Anseiola Jasmis Rawenclav (Z)

Autorka je kousavá potvora, která občas překoná svou lenost a něco napíše. To, že se blíží, poznáte podle jejích vrzajících kostí. Historici stále marně pátrají po jejím rodném listu.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *