Ploužil jsem se takhle jednou sklepením. Když jsem se blížil k Čertově puklině, zaslechl jsem z temnoty před sebou hlasy. Vyhlédl jsem a zaváhal, která příšerka je která. Jistý jsem si byl jen tím, že jeden je Belzebdroug a druhý Belzebdraug.
S oběma pekelnými bratry jsem už měl tu čest. Jsou si neuvěřitelně podobní. Míval jsem vždy problém je rozpoznat. Nakonec jsem si přece jen všiml, že Belzebdroug vypadá zlověstněji. Zdání ovšem klame. Porazil jsem jej osmkrát, on mne pětkrát, zatímco s jeho bratrem mám bilanci o mnoho horší. Než jsem ho dokázal osmkrát porazit, zlikvidoval on mne devětadvacetkrát.
Kdyby na mě vlítli oba najednou, asi bych skončil na ošetřovně. Proto jsem zatajil dech a nehýbal se, aby mě náhodou nezaslechli. Takto, na prahu mdloby, jsem vyslechl jejich rozhovor.
Belzebdroug: Čau brácho.
Belzebdraug: Čus.
Belzebdroug: Vypadáš děsně. Vím, že seš starší, ale právě proto bys měl dbát na pekelnou čest. Zatím se na tobě objevuje světlo, jako bys byl seshora.
Belzebdraug: Co furt máš. Víš, na co je ta tvoje čest? Když chceš být úspěšnej, musíš se umět přizpůsobit. Využívat i přednosti nepřátel. Jak to dělaj ve Zmijáku, ti sou fajn. Ale ty seš akorát červenej, už jenom se stát zlatejm.
Belzebdroug: Nech si ty řeči. Šak seš též červenej. Ale Zmijáci sou fajn, to jo. Dou si za svým. Ti by nesvítili jak ty.
Belzebdraug: Hele, já mám svý triky. Kolikrát si porazil Nebelbracha, co? A kolikrát já? Kdo je lepší?
Belzebdroug: Na tebe já stačím dycky.
Belzebdraug: Jo? Tak to poď zkusit.
Rozlehly se zvuky souboje. Podle záblesků jsem usoudil, že létají hlavně ohnivá kouzla. Co taky čekat od pekelníků!
Belzebdroug: Ochutnej můj déšť ohně!
Belzebdraug: To je všecko, co umíš? Já ti pošlu zpátky celou kouli ohně a k ní přibalím Beholdra!
Belzebdroug: Cha, kouli ti odpálkuju zpět! A na tobě si pochutná můj démon!
Belzebdraug: Cos to před sebe postavil? Ohnivou stěnu? Myslíš, že ta mě zadrží?
Belzebdroug: Je poznat, že si starší než já! Proklel si mi léčivou sílu, jako bych ji používal. Už ti hlava neslouží, co?
Belzebdraug: Ohnivá střela na tebe!
Belzebdroug: Ohnivá střela na tebe!
Slyšel jsem, jak žárem pukají kameny, pak jejich pád a dvojhlasé bolestné zakňučení.
Belzebdraug: Jauvajs. Co to bylo?
Belzebdroug: Jauvajs. Dostal sem po kebuli.
Belzebdraug: Hele, brácho, nevíš, proč sme se rvali?
Belzebdroug: Asi jako dycky. Poď si zaplavat do ohnivýho jezera.
Belzebdraug: Hele, víš, co mě napadlo? Až příde Nebelbrach, společně ho spálíme.
Belzebdroug: Jasně, šak sme bráchové. Ale nepříde na to? Že sme dva?
Belzebdraug: Von si myslí, že sme jeden. Nečteš Denního věštce? Jak si mě ale moh splíst s tebou, to je v pekelný jámě.
Belzebdroug: Taky nechápu, jak si mě moh splíst s tebou. Tak dem?
Belzebdraug: Dem.
Pak jsem už jen slyšel, jak odcházejí. A rozhodl jsem se, že se Čertově puklině raději budu vyhýbat.
Pro Denní věštec
Nebelbrach Mechacha