V poslední době Příčná ulice příliš nefungovala. Toho si všimnul nejen Denní věštec, ale také jedno z kolejních periodik. Včerejší den však přinesl mnohá překvapení.
Pan Cihlička pochodoval hradem už 10. 6., skrýval se však pod neviditelným pláštěm – snad příslib, že se bude něco dít?
Zlom pak přišel ve středu 11. 6. Skrz vývěsku Příčné ulice se pan Cihlička nejprve omluvil zákazníkům Příčné ulice za „dobu temna“, jak období nečinnosti sám nazval, ale zejména pak návrhářce Seleně Enail Smithové, jejíž kousky z nové kolekce se nemohly včas dostat na pulty (o tom informoval také Žlutý Trimeles).
Ihned poté se regály butiku madam Malkinové začaly zaplňovat některými staršími letními kousky. Ochuzeni nebyli ani milovníci bot. Pan Cihlička ten den také „uklidil“ svou kancelář, když odpověděl na dotazy zákazníků.
Největším překvapením však byly bezesporu „nové“ účesy, které vznikly přebarvením oblíbených starších, na čemž se aktivně podílela červená studentka Esperanza Milagrosa. Hitem se staly zejména účesy v černé barvě.
Přišlo také zpestření v podobě nové kolekce brýlí již zmíněné návrhářky Seleny Enail Smithové.
Vypadá to, že Příčné ulici zase nastávají lepší časy, její vedoucí opět ukázal, že potenciál má (o čemž vlastně žádný z posledních článků nepochyboval). Zbývá vyjádřit jen přání, ať toto aktivní období vydrží co možná nejdéle…