Po domě v GD jsem toužil už delší dobu a vzhledem k tomu, že jsem zaznamenal dramatický úbytek volných nemovitostí v třídě, kterou bych si mohl dovolit, jsem se rozhodl pořídit si ho už teď.
Kde jsi na domek vzal, vykradl jsi banku? A musíš teď nějak krotit své výdaje?
– zasměje se – Musel jsem prodat všechen svůj majetek. Navíc jsem požádal o pomoc jednoho z kolegů, který mi vyšel vstříc. Takže teď většina výdajů jde na splácení jeho dobroty.
Pokud mne paměť neklame, domek před tebou obýval John. Podepsal se na domku nějak jeho původní majitel?
Zatím jsem žádnou tajnou skrýš s pokladem v prkně v podlaze nenašel… Jinak tu skřítci odvedli dokonalou práci. Dům byl při převzetí v původním stavu, a to bohužel i co se týče vnitřního vybavení.
A co říkáš na sousedy?
Sousedi se zdají být milí. Ještě se mi nepodařilo zastihnout je všechny doma – od té doby, co jsem se nastěhoval –, ale mám to v plánu.
Byl jsi už prozkoumat obchody v Godrikově dole? Jak jsi spokojen s jejich nabídkou?
Do obchodů jsem vyrazil hned jak jsem zjistil, že mám dům úplně prázdný. Bohužel ceny nábytku a vybavení jsou pro mě moc vysoké a u celé řady produktů, které bych si chtěl koupit, mi to nedovoluje nízká zámožnost. Ale to je všechno jen otázkou času.
Chodí k tobě hodně lidí, zvládají skřítci všechno uklízet?
To je trochu potíž. Skřítci jsou dost drazí, takže jsem rád, že jsem zatím jejich služeb nemusel moc využívat. Ze začátku jsem si liboval, jak je ve srubu pěkně útulno, ale po pár dnech návštěv musím říct, že by tam trochu místa navíc rozhodně neuškodilo. Do budoucna bych rád přistavěl jeden nebo dva další pokoje, právě kvůli častým návštěvám.
Je něco, co bys chtěl vzkázat čtenářům?
Budu rád, když mě přijdete do srubu navštívit. Rozhodně to stojí za tu cestu. – usměje se –
Děkuji ti za rozhovor.
Také děkuji!