Půjdu na to trochu od lesa, kolik máte sov?
Oliver: Něco přes 20 jich je, tuším.
– ostatní zdlouhavě počítají –
James: Přesně 25, pokud umím počítat.
Kirsten: Já jich mám devět.
Lilien: No, jestli dobře počítám, tak 41…
Kirsten: Jak tak na vás koukám, asi bych si měla doplnit zásoby. – usměje se –
A máte ve svém sovinci taky nějakou opravdovou osovnost?
Oliver: No jasan! Kdyby mne tehdy Kir nepožádala o organizaci, tak bych svou osovnost přihlásil.
James: Osovnosti tam mám prakticky všechny, obyčejná není žádná.
Lilien: Osovnost… No, určitě by se jich tam našly mraky, přeci jen to jsou moje sovy a každá z nich má nějaký svůj příběh. Ale teď po mně opravdu nechtějte, abych si vybrala jen jednu. Jsou sovy, které posílám radši, ale nikdy to není jen jedna.
Kirsten: No samozřejmě, všechny mé sovy jsou osovnosti, prochází speciálním výcvikem, aby splňovaly ta nejvyšší kritéria. – mrkne –
V soutěži už jste si favorita našli?
Lilien: Já jsem hrdá na to, že jsem „nezaujatý“ organizátor a ráda bych, kdyby to tak i zůstalo. Ale samozřejmě je tam i několik opravdu šikovných soviček, které vždycky předvedou něco originálního.
Oliver: Já ano! – usměje se – Mám úžasnou favoritku, která do každého úkolu dá všechno, prostě… Já favoritku mám!
Kirsten: Já jsem si jednoho určitého nenašla. Popravdě mě s každým kolem dostane do kolen výkon někoho jiného a zatím jsem nenarazila na vypracování, které by mě nezaujalo.
James: Já žádného nenašel, protože často se stane, že je každé vypracování úžasné něčím jiným, zvlášť třeba u volného úkolu. Takže se mi docela hodí, že můžu být nestranný organizátor, v hlasování bych si nevybral.
Jak vlastně Osovnost vznikla, čí to byl nápad?
Lilien: No… Povíš to ty?– podívá se na Kirsten –
Kirsten: Původně se návrh dostal ke mně, a to od modré zmražené Hexley, které tedy vděčíme za celou soutěž. Říkala, že si nepřeje být moc zmiňovaná, ale já myslím, že si to zaslouží se vším všudy, protože je neuvěřitelně kreativní a nápaditá, Osovnost budiž důkazem.
Takže to byl také popud zapojit oba časopisy?
Oliver: To byl spíš takový účel udělat něco společného.
Kirsten: Na tom, že bychom mohli udělat nějaký společný projekt mezi CD a LT jsme se s Lili dohodly už v létě. Pak se jenom čekalo na ten správný nápad.
Lilien: Ano, ten nápad zapojení obou kolejních časopisů vznikl na Letním semináři v Honorově. Pak už jsme jen čekali na nápad a síly k zorganizování něčeho takového.
Hodláte v budoucnu znova spojit svoje síly?
Lilien: Nad tím jsme ještě neuvažovali, ale myslím si, že toto je opravdu fajnová spolupráce, takže kdyby se něco naskytlo, tak já bych rozhodně nebyla proti.
Oliver: Já bych byl rozhodně také pro. Takhle to funguje skvěle.
Kirsten: Ani já bych nebyla proti. Ve Lví tlapou už jsme dříve pořádali velké projekty (jako třeba Doušek mnoholičného lektvaru), ovšem takováto spolupráce je naprostá premiéra a musím říct, že je to mnohem méně náročné na organizaci, když se práce rozdělí do více sil a snad si to najde i víc fanoušků z řad čtenářů obou časopisů.
James: – přikyvuje –
Takže organizace vám problém nedělá?
Oliver: Problém? To je naprosto skvělá spolupráce. Krásně se rozdělí práce a hezky to funguje. Většinou navíc mají všichni stejný názor, takže ani spory nejsou.
James: Zkrátka, že se spojí dva časopisy není jenom zajímavé a nevšední, ale taky strašně výhodné pro líné organizátory.
Kirsten: No, občas se najde nějaký zádrhel, třeba když se chceme na něčem domluvit, musíme se shodnout na přesném čase, který se občas nehledá snadno. Ale větší potíže zatím nebyly, Olík má pravdu, klape nám to, myslím, dobře.
Lilien: Já myslím, že určitě ne. Pokud je něco potřeba probrat, tak se sejdeme a dohodneme se. Každý do té soutěže dává něco ze sebe a proto je to tak pestré. Podle mého jsme se sešli opravdu v dobré partě. Nikdo se nesnaží prosazovat své názory hlava nehlava a hlavně – na všechny je spoleh. Takže je to spolupráce, ze které něco vznikne a ještě je to zábava. Prostě zde nemůže být problém.
K samotné soutěži. Co je jejím smyslem už snad ví každý, jak se ale dá hodnotit, která sovička je zajímavější?
Oliver: To musí každý niterně, bych řekl já. Prostě nějaká práce se mi sice moc líbí, je vidět, že si s ní majitel(ka) dala práci, ale prostě… Není to takový ten pocit, jako když si přečtu toho mého „vítěze kola“.
Lilien: Každý obyvatel hradu má svou hlavu a tak by si měl najít svého favorita. Nejde vybrat jedna zajímavá sova mezi těmi všemi, ale každému je blízké něco… Sovičky by si měly své „voliče“ něčím získat. Mohou sem tam navštívit sovinec nějakého toho obyvatele a podobně. Jde o to bavit se a umět si získat ten dav.
Kirsten: To bývá čistě subjektivní, každému se líbí něco jiného. Proto také může hlasovat široké hradní obyvatelstvo a ne třeba stálá porota.
James: Já upřímně řečeno nevím, a nezávidím těm, co hodnotit musí. Zajímavé jsou všechny, ale která nejvíc, to asi záleží na vkusu.
Jak to bude na konci soutěže? Dá vaše soutěž hradu opravdovou Osovnost?
Oliver: Tak to se těžko posoudí, nezúčastnil se každý…
Lilien: Konec soutěže je ještě v plenkách a našich hlavách. Může zvítězit sice jen jedna sova, která se skutečně stane Osovností, ale ruku na srdce, těch několik sov jí bude šlapat na paty. Protože už tak se dostaly do povědomí hradu, a to jim nikdo nevezme.
James: Určitě dá, už jenom zúčastnit se svědčí o tom, jak velkou osobností sova je. Doklovat majitele k přihlášení a setrvání v soutěži je výkon, za kterým může stát jedině silná sova.
Lilien: Olí, ale v Miss, v té mudl soutěži, se taktéž neúčastní všechny dívky a vždy se nějaká stane vítězkou!
Kirsten: Lili, souhlasím, A konec konců, osovností může být každá sova bez ohledu na úspěch či neúspěch v soutěži, závisí čistě na jejích zvyklostech a povaze. Dáme hradu jednu sovu, která bude takovou oficiální Osovností. A může být vzorem pro ty ostatní.
A kdy by mělo být známé jméno vítězky?
Oliver: Po posledním kole a posledním hlasování!
Lilien: No, nejspíš někdy kolem konce února. Uvidíme, jak to všechno půjde a jak se budou měnit naše plány.
Kirsten: Ano ano, Lili má pravdu.
Fajn, před tím, než rozhovor ukončíme, mi dovolte poslední otázku. Co účast? Jste spokojeni?
Oliver: Já poměrně ano. Sice je mi líto, že jsou sovičky, co odstoupily. Ale jinak je to skvělá účast, si myslím.
Lilien: Popravdě, na začátku jsme byli více než překvapeni, kolik lidí se přihlásilo… A jak jsme čekali, tak se jejich počet trochu snížil. Ale pořád je účast poměrně dobrá. Takže myslím, že můžeme být spokojení. Veškeré sovičky i s majiteli jsou příjemnými soutěžícími, takže není nač si stěžovat…
Kirsten: Já taktéž ano. Prvotní účast byla více než dobrá a zbytek tak podle očekávání.
James: Účast je dobrá, i v tom snad mají výhodu dva časopisy. Ale větší by mohla být vždycky, určitě by se na hradě našlo daleko víc kreativních majitelů a jejich sov. A podle mě by taky nemuseli zůstávat pozadu profesoři, ti musí mít geniální sovy, jestli se jim ještě nezbláznily z doručování známek a komentářů k úkolům…
Děkuji za rozhovor.
V dohledné době se také můžete těšit na názory přímo od soutěžících. Zeptáme se majitelů sovích soutěžících všech barev. Čtěte v Denním věštci, už brzy.