Theresa Veilin Brendi: „Rozhodnutí organizátorky vnímám jako poněkud přísné.“

Jaké to je být porotkyní Bradavické čtyřky? Jak jsou podobná klání pro hrad důležitá? Je v nich prostor pro prváky? Je účast v celohradních soutěžích pořád čest, nebo je to spíše za trest? Jak se vypořádat s odchodem jednoho z členů týmu? A má Bradavická čtyřka po odchodu Havraspáru ještě vůbec smysl…? Těmto a mnoha dalším otázkám čelila Theresa Veilin Brendi, další ze čtyřlístku hvězdné poroty. Tak na nic nečekejte a pojďte s námi číst!

Rozhovor s Theresou Veilin Brendi otiskl Denní věštec poměrně nedávno. Tehdy ale ještě nikdo neměl tušení o tom, že přijde Bradavická čtyřka a slečna usedne v porotě. Témat k rozhovoru není nikdy málo, ale Bradavická čtyřka si nepochybně zaslouží speciální pozornost. Tak tu máme mladou profesorku v pozici respondentky znovu. Theresy Veilin Brendi ale přece není nikdy dost, no ne…?

Denní věštec: Vy jste teď úplně mediální hvězda, dáváte rozhovor každou chvíli, naposledy v březnu. Já čtení rozhovorů zbožňuji, díky dobře napsaným rozhovorům (psaným třeba i před deseti lety) se přenáším v čase zpátky a nasávám z nich atmosféru tehdejší doby. Co znamenají rozhovory pro vás? A jak jste jako čtenářka spokojená s úrovní dnešních rozhovorů?
Theresa Veilin Brendi: Mediální hvězda? To si úplně nemyslím. Jen se stalo hodně a je nač se ptát. – usměje se – Pro mě jsou rozhovory důležitým okénkem do dění na hradě. Přibližují známé i neznámé obyvatele a dávají nahlédnout pod pokličku. Vnímám je jako nesmírně důležité, ale zároveň obtížné. Ne každý zvládne udělat dobrý rozhovor. Myslím si ale, že momentálně máme v redakci dost šikovných lidí a že je úroveň rozhovorů vysoká.

Denní věštec: Vrátím se ještě k Vašemu minulému rozhovoru. Tehdy jste uvedla, že funkce šéfredaktorky je zatím pro Vás chaos, změnilo se to už k lepšímu? Jak aktivně funguje redakce a jaká je Vaše motivace? Ptám se proto, že zaznamenávám z Vaší strany občas takový postoj, že tu funkci jste prostě vzít „musela“, protože nikdo jiný to nechtěl…
Theresa Veilin Brendi: No, co si budeme povídat, nikdo jiný se nehlásil. – usměje se – Ale myslím, že jsem si už zvykla. Stále je co se učit, ale to bude vždy. Redakce Denního věštce pro mě vždycky byla jako rodina a je jí opět. To je ta motivace. Chci, aby moji redaktoři měli chuť psát, aby je to bavilo. Nechci, aby psali, protože musejí. To by nevyhnutelně vedlo k tomu, že půjde celý Denní věštec dolů. A musím svou redakci pochválit, dělají mi radost, takže tím spíš docházím k názoru, že to byla nakonec dobrá volba… a neměnila bych.

Denní věštec: Rozhovor vedeme v termínovou neděli. Přiznala jste, že máte ještě opravování. Opravujete pokaždé na poslední chvíli? Změnil se tak přístup od studentských let? Je známo, že jste se vypořádávala s velkým množstvím úkolů, dařilo se to průběžně? A co se případně od profesorských let změnilo, že „veverka na kafi“ pracuje na poslední chvíli?
Theresa Veilin Brendi: Hah! – uculí se – Změnilo se to, že „Veverka na kofeinu“ už nemá na práci jen úkoly, ale krotí také divou zvěř, ať už v redakci, nebo v prostorách hradu. A kromě toho se do všeho lehce motají mudlové, takže byť bych chtěla opravovat tak, jako jsem kdysi psala úkoly, není to zcela možné. Ale! Nikdy neříkejme nikdy!

Denní věštec: My jsme tady dnes hlavně kvůli Bradavické čtyřce. Jste ráda, že je opět na scéně, nebo byste byla šťastnější, kdyby se na půdě školy teď odehrával Sedmiboj, jehož tradice doposud nebyla porušena…? Jak moc jsou pro vás pro hrad tyhle akce důležité? Zastáváte argument, že hrad potřebuje nějakou akci, aby škola neupadla do letargie, nebo si vystačíme i bez nich?
Theresa Veilin Brendi: Kdybych teď řekla, že by byl lepší Sedmiboj, křivdila bych B4. Tohle je vlastně první, kterou na hradě zažívám a nemám proto srovnání. Sedmiboj jsem zažila 2x a to je potom rozdíl. Osobně si myslím, že má každá soutěž něco do sebe a rozhodně je dobře, že se na hradě něco děje. Rozhodně jsem pro, aby se takové akce konaly, byť to s sebou přináší i jistá rizika.

Denní věštec: Kdo by podle Vás mohl takovou celoškolní soutěž organizovat, aby proběhla bez konfliktů? Dokázala byste vyjmenovat osoby na hradě, které by k tomu měly podle Vás potenciál a dokázaly zorganizovat atraktivní celohradní soutěž?
Theresa Veilin Brendi: Aby soutěž proběhla bez konfliktů, musel by se stát zázrak. Jmenovat nebudu nikoho, ale jsem přesvědčena o tom, že jsou na hradě lidé, kteří by dokázali takové soutěže organizovat a nadchnout s nimi hrad. Jak jsem ale řekla, vše s sebou nese rizika a nikdy nevíte, co se stane. Třeba by nakonec mé tipy byly úplně mimo. Organizace takových soutěží je jistě nesmírně náročná a já upřímně obdivuji každého, kdo má dost odvahy na to, aby se jich ujal. – usměje se –

Denní věštec: Myslíte si, že účast v těchto soutěžích je pořád vyznamenání, nebo je to spíše za trest? S ohledem na rok od roku klesající počty studentů v kolejích musí být výběr stále obtížnější. Vy sama jste v roce 2018 byla nominována do Sedmiboje, nakonec Vás ale pohár nevybral. Byla to spíš úleva, nebo zklamání? A šla jste tehdy do soutěže „dobrovolně“?
Theresa Veilin Brendi: Byť je tohle má první B4, myslím, že v obou soutěžích je rozdíl. Když se totiž necháte nominovat do B4, máte jistotu, že soutěžit budete. Když se necháte nominovat do 7B, nemáte vlastně nic… jen jste ve stresu, protože nevíte, co bude, a začnete pochybovat, jestli jste to měla udělat. Já jsem zklamaná byla, ale to je asi normální. Šla jsem do toho dobrovolně a chtěla jsem soutěžit, ale nevyšlo to. Nedalo se nic dělat. Nakonec věřím, že všechno zlé je pro něco dobré, takže to tak prostě mělo být. Užila jsem si soutěž z pohledu fanouška a fandila svým favoritům.

Denní věštec: Jakým způsobem jste byla oslovena k funkci porotkyně? Přiletěla tajemná sova, nebo jste byla pozvána na ministerstvo? Kývla jste hned, nebo jste nějakou dobu váhala? Přece jenom, minulost ukazuje, o jak nevděčný post jde.
Theresa Veilin Brendi: Na ministerstvo jsem nakonec nemusela. – zasměje se – Přilétla krásná sova a… ano. Váhala jsem. Neřekla bych ale, že moc dlouho. Nakonec… být součástí něčeho takového beru jako čest, i když souhlasím, že nevděčný post to je. I to k němu ale patří. Kdybych to tak brala, nikdy bych nemohla kývnout.

Denní věštec: Na rozdíl od Sedmiboje Bradavická čtyřka postrádá pravidlo zákazu účasti prváků. Pokud byste byla v pozici kolejní ředitelky, vyslala byste do boje prváka? Co vůbec říkáte na akční prváky poslední doby? Hrad zažil desítky prváků, kteří ztratili síly (výjimkou potvrzující pravidlo byla nesporně Newika Shelley Lovecraft, která dokázala ukořistit Snaživce roku ve svém prvním ročníku). Přecenění svých sil často vyřešili definitivním odchodem z hradu… Vzhledem k tomu, že tým Havraspáru oficiálně ukončil svou účast v soutěži, není od věci zeptat se, jak byste odchod Ver Loren Vysvobozené ve vztahu k Bradavické čtyřce řešila Vy?
Theresa Veilin Brendi: To je ošemetná otázka. Rozhodně bych nikdy neřekla, že prvák nemá šanci uspět, rozhodně bych ale váhala, protože znám tohle „mizení“ v průběhu prvních pár týdnů výuky nebo i prvního ročníku a rozhodně bych nechtěla, aby tým mé koleje doplatil na to, že někdo přecenil své síly. Na druhou stranu, tohle by se mohlo stát i staršímu studentovi a možná, že nakonec by to toho prváka i přesvědčilo, že na hradě chce zůstat. Takhle je to těžké říct. – usměje se –
Co se akčnosti prváků týče, tak já mám poslední dobou ve jménech studentů takový bordel, že sotva vím, kdo je prvák. – zatváří se nevinně – Odchod slečny Ver byl nešťastný, ale když si teď odmyslím všechno to, co se kolem prvního kola B4 dělo, já bych jednala stejně. Bylo to na začátku, nic se ještě vlastně nestihlo stát, chápu, že situace se pro nás všechny může změnit během chvilky a nevidím důvod, proč by na to měl doplatit tým. Takže bych kterémukoliv týmu v takové situaci dala možnost vybrat si čtvrtého.

Denní věštec: Co říkáte na kauzu po prvním úkolu? Souhlasíte s verdiktem organizátorky, nebo byl příliš krutý? Jak moc ztrácí Bradavická čtyřka hodnotu, když nadále evidentně půjde jen o souboj tří týmů? Ozývaly se dokonce i hlasy, které byly pro předčasné ukončení celé soutěže. Co si o tom myslíte?
Theresa Veilin Brendi: Rozhodně mě celá kauza i její výsledek mrzí. Pro mě osobně se trochu vytratilo to kouzlo, ale pro ukončení soutěže bych nebyla. Modrý tým došel ke svému rozhodnutí sám a já nevidím důvod, proč ukončovat soutěž, když zbylé týmy do toho také vložily kus práce a času. Přišlo by mi to jako škoda, hlavně kvůli nim.
Obecně je ale celá ta věc nešťastná a také vnímám rozhodnutí organizátorky jako poněkud přísné. Když totiž budu naprosto upřímná, tak mně by se s největší pravděpodobností stalo to samé, co se stalo modrému týmu. Já ale nejsem organizátor. Myslím, že mám pochopení pro obě strany.

Denní věštec: V době našeho rozhovoru probíhá hodnocení druhého úkolu, jak to chodí u Vás? Čtete vypracování hned na začátku termínu? Kolikrát je procházíte, než se doberete verdiktu?
Theresa Veilin Brendi: To záleží na momentální pracovní vytíženosti. Zatím mohu říct, že jsem si vypracování jen letmo prolétla a v nejbližší době se jim budu více věnovat. Rozhodně si však vypracování procházím vícekrát. Jednou by to nestačilo. – usměje se –

Denní věštec: Považujete zadání za hodně náročná? A co říkáte na letošní téma? Byla byste jako soutěžící nadšená, nebo byste šílela?
Theresa Veilin Brendi: Já letošní téma považuji za úžasné. Byla jsem z něj na slavnosti nadšená a trochu jsem soutěžícím záviděla. Úkoly podle mého skýtají spoustu prostoru pro splnění. To může být výhoda i nevýhoda, ale myslím si, že týmy mají možnost se vyřádit. Zadané prvky, které vypracování mít musí, mi nepřijdou natolik svazující… ale já to nevypracovávám, pouze hodnotím.

Denní věštec: Na hradě jste šestým rokem. Theresa Veilin Brendi je už na hradě docela pojem, držitelka několika řádů, profesorka, šéfredaktorka a teď i porotkyně Bradavické čtyřky. Kde vidíte svou budoucnost za dalších 6 let? Myslíte, že třeba využijete možnosti vyslat do školy svého potomka, nebo studentský život je už definitivně pasé?
Theresa Veilin Brendi: Já bych nikdy neříkala nikdy. Moc daleko do budoucnosti nehledím. Raději řeším to, co se děje v přítomnosti. Momentálně mě naplňuje výuka a Denní věštec a nechci na tom v nejbližší době nic měnit. Jestli to tak ale zůstane napořád a bude to tak i za 6 let, o tom se můžeme pobavit potom. – usměje se –

Přestože jsem na Theresu Veilin Brendi měla připraveno poměrně dost obsáhlých otázek, rozhovor se nesl ve velmi svižném duchu. Byl to bezesporu jeden z nejrychlejších rozhovorů, které jsem absolvovala. Slečna se zkrátka s ničím nemaže.

Paní profesorko, ještě jednou moc děkuji za příjemný rozhovor a Vaše upřímné odpovědi. A pokud tu obě stále budeme, tak na viděnou za šest let!

Pro Denní věštec
Vicky Charmant