Čas pádí možná trochu rychleji, než bychom chtěli. V neděli 23. 1. spadly do bodovacích hodin poslední bodíky, čímž se uzavřel další školní rok, rok Zima 2022. Všichni se na moment zastavili, vymódili se a sešli se spolu ve Velké síni, aby slavnostně udělali tečku za vším, co se za poslední půlrok událo. Panovala příjemná atmosféra a vše bylo zakončeno chutnou hostinou.
Do Velké síně jsem vpadla minutu před šestou hodinou a to už byla Velká síň poloplná. Poslední opozdilci se plížili do sálu, všichni se vesele zdravili a mávali si. Hrad hrál všemi barvami a každý jeden kouzelník se těšil, co nám slavnost přinese. Kdo už tu je nějaký pátek, ví, že nikdy žádná akce nezačíná na minutu přesně. Takzvaná bradavická půlhodinka však byla letos celkem krátká.
Už asi patnáct minut po šesté se ozval hlas pana ředitele, který všechny vřele uvítal a celou Velkou síň svými slovy utišil. Jako obvykle začal inspektor výuky s rekapitulací uplynulého školního roku. Filius Orionis zdůraznil, že na začátku roku vypadala hradní výuka hodně slibně. Zapsáno bylo neuvěřitelných 919 předmětů a u některých jedinců počet předmětů převýšil i číslo 50. Bohužel s blížícím se závěrem roku se počet předmětů snižoval a mnozí z nás měli asi hodně velké oči, protože dostudovat se povedlo jen 372 předmětů. Počet nedokončených předmětů je tedy vyšší než dokončených – a to ne zrovna o pár jednotek. Vzhledem k této situaci se profesor rozhodl vyzdvihnout ty, kteří dostudovali to, co si na začátku roku nabrali. Konkrétně potom uvedl Melanii Abott s 11 předměty, George McGloida s 12 předměty, Theresu Meyers s 13 předměty, Vilju Carrie Dechant se 14 předměty a mou maličkost, které se na vysvědčení povedlo vybojovat 15 známek. Největší pochvala však putovala k Noah Limbani s 22 předměty. Po velkém potlesku však přišla trošku smutná zpráva: letos bude rozdáno nejméně vysvědčení od roku Zima 2006 – pouhých 111. Že by nás už tolik nebavilo studovat? Opravdu hrad pořád upadá hlouběji a hlouběji do spánku a probuzení je v nedohlednu? Uvidíme, jaký zájem o studium bude po nástupu nových duší na hrad a všichni doufáme, že větší než letos.
Pak nám pan Filius trochu zlepšil náladu statistikou z oblasti seminářů. Letos jich bylo vypsáno neuvěřitelných 39 nových. Nejpilnější profesorkou se stala bez pochyb madam Mintaka Orionis, která nejenže 20 seminářů vypsala, ale 24 si jich v průběhu roku zapsala a splnila. Ze studentů si plný možný počet seminářů zapsalo a splnilo 15 jedinců (George McGloid, Grace Annabeth Reatcher, Laura de Morganne, Melanie Abott, Nasterea Scriven, Amanda Wright, Ciel Revede Miel, Ema Talia, Melisa Pestrá, Skylar Blair Anderson, Theresa Meyers, Tarabas Orionis, Uhnilti Orionis, Eame Vórimar, Ruby Élise Day), což rozhodně taky není zrovna málo. Monolog inspektora výuky pokračoval personálními záležitostmi. Obě nové mladé profesorky Isabellu Anne Swan i Myker Fae McGarden povýšil právoplatně na řadové profesorky. Na druhé straně časové křivky stojí i jmenování do pozice zasloužilého profesora. Po deseti školních letech toto označení bude nosit profesorka Eillen McFir Elat a po dokonce jedenácti odučených letech profesor Oliver McCollin. Velkým vrcholem projevu pana Filiuse byl Picatrixův řád čarodějů, který se uděluje za kvalitní hradní výuku a přínos v této oblasti. Mohu jen opakovat slova pana inspektora. Za doopravdy kouzelnou a nápaditou výuku si odnesla tento řád profesorka Nerys Heliabel Ghostfieldová. Za pořád ještě velkého a hlasitého potlesku se u pultíku nenápadně vyměnili profesoři.
Supervisor soutěží Tadäus Trottertickler začal čísly. Profesoři určitě nelenili, protože se jim povedlo vypsat obdivuhodných 447 soutěží. Tato zadání nebyla fádní ani nudná, ba naopak rozhodně studenty zaujala, protože nazpátek se profesorům vrátilo 7 790 vypracování. Na jednu soutěž tedy připadá v průměru přes 17 příspěvků. Pan Tadäus svůj projev doplňoval ještě zářivým a šarmantním úsměvem, který jako by chválil všechny v místnosti. Letos se uděloval i Řád kouzelnického pera. Za svou práci si ho zasloužila profesorka Keša z Borové. Studenti měli prý jiného favorita, ale práce profesorky se rozhodně zapřít nedá, a tak i ona byla oceněna velkým potleskem.
Pak přišlo to, na co čeká většina studentů – proslovy jednotlivých kolejních ředitelů a udělování ocenění těm, kteří jsou v koleji vidět více než ostatní, tvrdě pracují a snaží se kolej nějak rozvíjet. Jako každý rok se začalo u Havraspáru.
Pan kolejní ředitel Zendaer Amattis začal spíš pochmurně. Havraspár měl na tento rok letos původně jiné plány a představy, ale i tak dopadl rok nad očekávání. Vzhledem k tomu, že profesor nechtěl protahovat proslov ani slavnost, vyhlásil zkrátka, že cenu Roweny z Havraspáru získává Addie Hazel, především za pomoc a aktivitu v koleji.
Kolejní ředitelka Oresta McCollin Vianueva prozradila, že už od začátku roku věděla, komu chce cenu udělit. I tady si musíme uvědomit, že cena se uděluje nejen za počiny z daného roku, ale za působení v koleji od té doby, co v ní jste. Hned při proslovu uvedla, že spousta obyvatel hradu asi nebude s její volbou souhlasit a bude se divit, my v Mrzimoru však naši podporu, která je na příjmu 24 hodin každý den, kdykoliv ji někdo potřebuje, obdivujeme. Snaha a schopnost nevzdávat se – tím se může pyšnit nový držitel ceny Helgy z Mrzimoru Mark William Callaway.
Profesorka Esperanza Milagrosa měla tuplem nelehký úkol – posuzovala a oceňovala totiž členy své koleje jakožto kolejní ředitelka úplně poprvé. Nejen za dlouholetou práci ve všech možných a snad i nemožných oblastech si odnesla řád Godrika Nebelvíra Skylar Blair Anderson. Pro madam Esperanzu znamená mnohem víc – je to skvělá přítelkyně, která pořadí, pomůže, ale i upřímně zkritizuje, když je třeba. Umí taky vyslechnout a starat se o vše, o co je třeba se starat. Madam kolejní mohla oddechnout a předat slovo dál – svou premiéru za pultíkem v této pozici zvládla na výbornou.
Velmi dlouhý proslov měla naopak zelená kolejní ředitelka Veronica Narcissa Williamsová. Shrnula, co se dělo tento rok ve Zmijozelu, nezapomněla na famfrpál, časopis, zasedačku. Vyzdvihla dokonce i bývalé zelené fialky, mluvila i o nových kolejních předmětech. Na závěr nám řekla, čeho si na svých studentech cení nejvíce. Řád Salazara Zmijozela dostala Christina Meadows, která dokáže skloubit vše dohromady, pomoct a zároveň si život užívat plnými doušky.
Neopomnělo se ani na madam Anseiolu Jasmis Rawenclav, která nám přiblížila, v jak hojném počtu se letos zkouškovalo. Důležitou informací je, že i zapsaných a vypracovaných zkoušek NKÚ je stále méně a méně. Letos jich bylo pouhých patnáct! Ovšem obyvatelstvo hradu stárne, a tak je logické, že CKÚ je více než NKÚ – s tím bych se za svých mladých let snad ani zdaleka nesetkala. Letos jich bylo 18 úspěšně ukončených. Žádnou KOZU jsme letos nezastihli, ale udělilo se několik diplomů za OVCE. Z Astronomie úspěšně složila zkoušky Angela QuickBow, další diplom si převzala Indris Elwinor, která složila na známku Vynikající zkoušku z Psychologie, mužské pohlaví zastupoval Ludovic Astier, který OVCE skládal z předmětu Taje jednorožcov, a poslední diplom si odnesla Trixie Deliah Sinclair, konkrétně složila OVCE z Literárního semináře.
Když už jsme si mysleli, že tradiční přenosová koule nepřijde na scénu, vytasil se s ní pan Nimrandir Elénére těsně před samotným koncem proslovových částí a spojil nás s šéfredaktorkou Theresou Veilin Brendi. Nervozita by se dala krájet, když koule začala blikat a šumět. Pak se chvíli nic nedělo a nakonec se před námi šéfredaktorka díky Merlinovi zjevila – dokonce i celá. Poděkovala každému, kdo se nějak podílí na hradní novinařině, a podpořila je v další práci. S Řádem ostrého brka se to má tak, že se většinou spíš neuděluje, než uděluje. Navíc minulý rok jej obdržely rovnou dvě slečny, a tak je pochopitelné, že letos udělen nebyl. Jak říká sama šéfredaktorka, rozhodnout se pro nějakého adepta je jednak složité a jednak je to běh na dlouhou trať – za jeden půlrok do hradní novinařiny díru neuděláte, chce to trpělivost a vytrvalost.
Profesorstvo mělo slovo skoro celou slavnost, což znamenalo jediné, že přijde k pultíku i nějaký student. Letos studentskou radu zastupovala Melanie Abott. Jak již na začátku proslovu Melanie prozradila, letos diskuze rady vedla k tomu, že udělí jen řád Vox scholaris. Spiritus Magicus za tvoření kouzelnické atmosféry nad rámec povinností si nechává v rukávu třeba na příští rok. Vox scholaris si odnesla Veronica Narcissa Williamsová, která si už v minulosti vysloužila spoustu pochval. Studenti si cení hlavně rychlosti, pestrosti a konstruktivnosti. Profesorka byla velmi vyděšená, ale poctěná. Rada si dále dovolila poděkovat Patricii Baloure, Andrewovi Uroborosovi, Zendaerovi Amattisovi a Filiusovi Orionisovi za preciznost výkladů, nevšednost úkolů a přínosnou zpětnou vazbu. Mají tak krásně naběhnuto na získání řádu v příštích letech a perfektní motivaci. Tím Melanie zase předala slovo zpátky panu řídícímu a slavnost se pomalu blížila ke konci.
Jako první pan ředitel vyhlásil, jak dopadlo letošní Školní famfrpálové mistrovství. Nevyšlo to letos týmu havranů, Havraspár se umístil na čtvrtém místě, ale o to víc jsme všichni zvědaví, jak se jim povede příští rok. Pomyslné bronzové medaile by na krk navlékli Nebelvírští, kteří si letos urvali jednu výhru a jednu remízu. O krapet lépe hrál letos tým Mrzimoru, ovšem bez ztráty jediné výhry hrál letos neskutečný Zmijozel. Ti s velkou radostí a za velkého potlesku přijali pohár. Pak začal trochu padat hrad, neboť žlutému týmu začínal ještě trénink. Všichni si tak mohli alespoň něco přát a trochu zasekaně se pokračovalo dále.
Na řadu přišlo trošku netradiční předání Snaživce roku. Nejvíce bodů nasbírala Klotylda Malíková, přesně 9 798 bodů. Ta však namítala, že Snaživec není jen o bodech, ale o celoroční snaze – a ona si v druhé půlce roku předměty odepisovala. Cenu chtěla přenechat druhému v pořadí. Jenomže takhle to nefunguje. Klotylda byla vyrozuměna a vzhledem k tomu, že v Síni slávy stále není zapsaná, nevíme, zda svou cenu vůbec přebrala, což by byla rozhodně škoda, protože si ji zasloužila a podala dokonalý výkon – jen škoda, že to tak nevidí i ona. Byla oceněna obrovským potleskem a spoustou poklon. Ještě jednou bych tak nejen za sebe ráda pogratulovala Klotyldě za výborný výkon a popřála jí, ať se jí daří i nadále.
Pak už přišlo to, na co se čeká vždy nejvíc – školní pohár. Na čtvrtém místě se letos umístil Zmijozel s 15 076 body. Třetí místo si odnesl Havraspár a jejich 29 632 body. Na druhé místo může být pyšná ne zrovna početná kolej Mrzimoru a jejich 40 343 body. No a pohár (ne)dostala kolej Nebelvíru. Už těch pohárů mají tolik, že je prostě není kam dávat. Půjčí jim místo Mrzimor, nebo dostanou novou poličku? To těžko říct. Každopádně pohár nakonec červení přebrali, výzdoba se přebarvila na červeno a objevil se i tradiční červený panáček. A kolik že to vítězný tým letos měl bodů? Vítěz školního poháru, tedy Nebelvír, za rok Zima 2022 nasbíral za tento školní rok 57 960 bodů.
Pak už se jen radovalo, tlachalo, pilo a hodovalo. Je smutné, že nám zase končí další rok, ale každý konec má i svůj nový začátek. Tím jsou pro nás letos nováčci, kterých je velká spousta a vkládáme do nich velké naděje. Snad jim vydrží aktivita a doplní řady prořídlých kolejí. Jak bylo řečeno mnohokrát – tento rok nám mnohé dal a mnohé vzal. Tak co? Co nám přinese ten další?
Pro Denní věštec
Amanda Wright