Skrývám tvář, a zítra zas.
O smutek nikdo nestojí.
Skrývám tvář, a k snům je snář.
Je realita zabíjí.
Skrývám tvář a vidím zas,
jak se stromy rozechvějí.
Skrývám tvář, snad právě včas
odprostím se od nadějí.
Published by
Anseiola Jasmis Rawenclav (Z)
Autorka je kousavá potvora, která občas překoná svou lenost a něco napíše. To, že se blíží, poznáte podle jejích vrzajících kostí. Historici stále marně pátrají po jejím rodném listu.
View all posts by Anseiola Jasmis Rawenclav (Z)
