S číslem 1 Allysa Rose Amidala, Havraspár – Profesorská romance
Nový rok
Nad Bradavickým hradem se snášely vločky a tiše usedaly na měkou zem. Některé vločky zakončily svůj život a na jejich památku zůstala po nich malá kapička vody jako slzička stékající po tváři mladé dívky. Obloha byla šerá a mnoha lidem bylo do pláče, celé to prostředí působilo tísnivě a strašidelně. Zapovězený les jako by něco šeptal a sova houkající v něm jako by to chtěla vykřičet do světa. Krajina byla tichá, můžu říci, že to bylo to zlověstné a napínavé ticho, které však přerušovali výkřiky vzdálené osoby, která kráčela směrem do zapovězeného lesa. Byl to muž, táhlo mu asi na 40, ale u kouzelníků se to špatně odhaduje, měl dlouhé černé vlasy a studené černé oči. Profesor Snape vykřikoval ,,Proč zrovna já?!!!“ pořád do kola . Tu a tam se z jeho křiku vyděsilo pár vran a vzlétly a jako černé mračno odlétly pryč. Snape přemýšlel, vybavovaly se mu zážitky posledních dnů. Věděl co ztratil a jeho srdce, jako by mu ten Potter přímo ze srdce vytrhl, jak on ho nenáviděl. Nenáviděl celé Bradavice a všechny studenty, teď už mu bylo jedno, chtěl jen jedno, dojít do středu lesa, na sraz s Voldemortem a znovu se k němu přidat. Věděl mnoho informací, šel toho zatraceného Pottera udat temným silám. To má za to, že mi ukradl mou lásku.
V nebelvírské koleji seděli dva mladí lidé. Oba utápěli své oči v očích toho druhého, hypnotizovali se pohledem. Oba se pevně drželi za ruce, užívali si vzájemné blízkosti a byli přitulení k sobě co nejblíže. Seděli u krbu a hřáli se u krbu i když to nebyla potřeba, protože mezi nimi byl nejsilnější žár a to láska. Kluk se jmenoval Harry Potter a dívka Julia Beckermanová. Harry studoval v Bradavicích už šest let a Julia přijela jen na jeden měsíc. Julia měla být v Bradavicích jen jeden měsíc a dneska měla odjíždět. Harry si snažil co nejvíce vychutnat její poslední přítomnost. Oba věděli na co ten druhý myslí a hodně je to bolelo, museli být od sebe odloučeni na půl roku. Jejich rty se pomalu začaly přibližovat až jejich duše splynuly v jednu duši.
,, Slečno Beckermanová“, vešel do nebelvírské koleje poslíček ,, dole na vás čeká kočár.“ V Harrym to hrklo, teď se budou muset rozloučit. Vždyť jsou spolu jen od Vánoc. Poslíček vzal Juliiny kufry, Julie se naposledy otočila a řekla sbohem a v očích se jí zatřpytili slzy. Odešla. Harry neměl sílu jí jít vyprovodit, je to jako kdyby odešel kus jeho. Zničeně se zhroutil do křesla a začal vzpomínat jako to všechno začalo.
30.listopadu
Harry rychle letěl za profesorem Brumbálem. Konečně mu napsala jeho kamarádka Julia Beckermanová, že může přijet na měsíční výměnný pobyt. Harry ji poznal na prázdninách v Americe s Weaslyovými a od té doby bylo dobří přátelé a pořád si psali sovy. Harry ztěží popadal dech když doběhl k Brumbálovi. Harry vyhrkl ,,Může a přijede“. Stejným tempem chtěl odběhnout, ale Brumbál ho zastavil. ,,Jakou má tvoje kamarádka raději barvu, růžovou nebo modrou?“ Harry se zarazil. Proč s Brumbál ptá na takovou blbost? ,,To kvůli tomu, jakou barvou máme napsat uvítání…“ Harry se pousmál a odpověděl Brumbálovi, že nejspíše modrou a odešel.
Slavnostní přivítání proběhlo v klidu, Julii zařadili na ten měsíc do Nebelvíru, aby mohla být s Harrym. Julia byla moc krásná, měla dlouhé blond vlasy, ale každý pramen měl trošičku jiný odstín, vlasy jí sahaly až po pás a měla světlo skoro až průsvitnou pleť. Byla o něco menší než Harry a byla štíhlá . Měla hluboké modré oči, které byly tak upřímné …
První týden nemusela chodit do školy a tak si užívala klidu a snažila se trošičku vžít do Bradavického koloběhu. Vždycky navečer vedla dlouhé debaty s Hermionou o filmech. Hermiona měla ráda klasiku, ale Julia se nebránila moderním filmům. ,,Shrek je bůh,“ zvolala při jedné z filmových debat, které se nikdy ani Harry a ani Ron nezúčastnili.
Týden uběhl jako voda a Julia musela začít chodit do školy, jako první hodinu měli lektvary. Harry a kamarádi ji vyprávěli o Snapeovi, takže Julia ho začala nenávidět ještě před tím než ho potkala, ale to nevěděla co se stane. Když Snape vešel do třídy, Julii se div nepodlomila kolena. Zamilovala se do něj na první pohled, ale spíš než jeho duše Julii přitahoval jeho vzhled a to, že ho nikdy nebude moci mít. Julia byla od prázdnin zamilovaná do Harryho, ne že by se jí nějak zvlášť líbil, ale zamilovala se něho, protože byl starostlivý a milý. Vždy ji pomohl a Julia to brala jako jistý projev náklonnosti. Tohle bylo ale jiné, profesor ji přitahoval. ,,Vytáhněte si pergamen,“ ozývalo se někde v dálce a Julia se stále utápěla v myšlenkách . ,,Pergamen!!!“, zařval někdo až u jejího ucha, profesor byl vzteky bez sebe, nevíc ho taky znervózňovalo to, že na něj civěla překrásná dívka. ,,Srážím nebelvíru 10 bodů a pohněte slečno jakžesetovlastnějmenujete.“ „Beckermanová, Julia Beckermanová“ odpověděla zasněně Julia.
Takto to chodilo každou hodinu lektvarů, Snape ovládal nitrozpytectví, takže věděl jaké city se té dívce honí hlavou, také věděl, že má ráda Pottera a proto musel jednat, pokud ji chtěl získat. ,,Slečno Beckermanová, dneska odpoledne se stavte za mnou v kabinetu, musím s vámi něco probrat…..“ . Julia přikývla a začala se pomalu těšit na odpoledne. Když nastalo odpoledne, vydala se za Snapem. Celá hořela očekáváním co po ní může její idol chtít. Když vešla nestihla říct ani dobrý den a Snape začal mluvit: ,, Slečno Beckermanová, ovládám jisté umění a vím co ke mně cítíte a také řeknu, že něco podobného já cítím k vám….. a abych nezapomněl, říkej mi Severe.“ Julia stála s otevřenou pusou a nebyla schopna slova a zmohla se jen na pro ni uboze znějící ,,Severe, ty můj sladkej čumáčku…..“ Snape k ní přistoupil blíž a Julia se odhodlala prohrábnout mu rukou vlasy, v tom se začaly jejich nosy přibližovat, ale v té chvíli se něco v Snapeovi zlomilo. ,,Ne to nesmím, běž …“ Bez ťukání do dveří vrazil Harry ,,Snape mezi zuby procedil ,,Nejsem rozcuchanej?“ a Julia mu špitnutím odpověděla ,,Nejsi“ . Obrátil se a naštvaně vyjel na Pottera ,,Neučili vás klepat?!“, Harry jen sklopil oči a nic neříkal. ,,Myslím, že jsme si již všechno probrali slečno Beckermanová, takže můžete jít,“ řekl Snape a Julia se sebrala a odešla. Harry pořád stál nevěděl co si má myslet, přistihl v intimní chvilce svou kamarádku a svého nepřítele. ,,Vypadněte Pottere a nikde se o tom ani slovem nezmíníte.“ Harry se otočil na podpatku a odešel.
Harry, Snape a Julia chodili kolem sebe a všichni měli v očích několik otázek a hlavní byla Proč? Celé dny Harry a Julia spolu nepromluvili a Snape byl na svých hodinách odměřenější a zlejší než byl obvykle. Ráno u snídaně však Snape ,,nechtěně“ vrazil do Julie a zašeptal : ,,V šest u mě v kabinetě“ Julia přikývla. Jen co hodiny odbily šest byla Julia už u Snapea. Zaťukala a vešla dovnitř. Tentokrát nenechala promluvit profesora ona: ,,Severusi, posledně jsem Harrymu ublížila, v hlouby srdce miluji jen jeho a ty jsi byl něco jako náhražka, nevím jak ti to mám jinak říct. Ty jsi mě přitahoval fyzicky, ale jinak máš duši studenou a neupřímnou až mě mrazí. Promiň…..“ a se slzou v oku vyběhla ven. Snape se zarazil a pomyslel si: Pomstím se ti Pottere, do roka a do dne. a s úšklebkem si sedl do křesla a začal si listovat Denním Věštcem. Na titulní stránce byla reklama firmy Terginks inc nabízející unci slimáčího slizu za jeden galeon. ,,Co to je za firmu?!“ špitl Snape.
Zatím Harry došel k závěru, že nemá co ztratit, tak Julii musí říct co k ní cítí. Šel tedy za ní, střetli se na chodbě u nebelvírské místnosti. ,,Julie, musím ti něco říct, něco o svých citech, když sem tě viděl byla jsi tak krásná a teprve když jsem tě viděl s někým jiným uvědomil jsem si, že tě miluji a nevím jestli ty mě taky …“ „Psssst,“ přerušila jeho proslov Julia a věnovala mu dlouhý polibek. A pak odešli ruku v ruce do nebelvírské koleje.
Nový rok
Tady Harryho paměť končí, pak bylo vše krásné a dny se vlily v jeden a on neměl pojem o čase. Ach jak ji on miluje. V tom se přiřítil Ron ,,Mýt či nemýt…… co je to za blbost.“ Harry absolutně nechápal o čem Ron mluví, ale věděl že teď musí jít napsat Julii.