Slečna Klofa Fiona Jonesová a její pátrací kancelář. Co k tomu dodat? Snad jen sedmiboj, čtvrté kolo.
„V noci ze čtvrtého na pátého května, asi kolem jedenácté, jsem opět hasil svůj žal u korbelu máslového ležáku. Oné noci jsem si povídal s dalšími pravidelnými nočními obyvateli Velké Síně. Když najednou vstoupil „ten“ záhadný cizinec skryt v kápi. Okamžitě, jako když mávnete proutkem, nastal ve Velké síni klid…všichni pozorovali onoho tajemné příchozího a ani nedutali. Záhadný cizinec však při průchodu Velkou síní nechtěně šlápl na gumovou kachničku pana ředitele, která konala dozor nad ponocujícími studenty . Ta se okamžitě probrala ze svého lehkého spánku a vydala, uši trhající bolestné písknutí, při kterém si nejeden student zakryl uši.“ Tak takto vyvstal obraz u jednoho svědka tehdejší události, další svědek vypověděl:
„Chudák Drake, už tak to měl těžký, ale tohle ho muselo odrovnat úplně. Tehdy v noci, kdy se „to“ stalo, jsem seděl u stolu přímo u uličky. Vše jsem viděl z blízka, bylo to jako zpomalený film. Drake došlápl na kachničku, ta pískla. To však nebylo zdaleka vše. Drake ochromen okolnostmi ztratil stabilitu a po gumové kachničce uklouzl. Sice se ihned zvedl, ale pádem mu spadla kápě a nejen všem v okolí, ale i pochroumané gumové kachničce ukázal svou totožnost. Samozřejmě poté si jí opět nasadil a utíkal z Velké síně, ale jen spící by ho nepoznal…“
Našemu občasníku se podařily zjistit další závažné informace o odchodu profesora Drakea Malfaira. Kachničku to nenechalo samo sebou . Odjela se rekreovat do své domovské země Číny. Od tamějších lékokouzelníků se nám podařilo zjistit, že měla značně rozvinutý psychický šok a oděrky. Nechyběl ani obtisk Drakeovi boty na zádech…jinak nic zlomeného, či nedej bože prasklého. Když se vrátila, povolala účastníky svého klubu „guma 4ever“ a rozhodla se Drakea pronásledovat a pomstít se mu za tehdejší noc.
Drake Malfair po aktu zašlápnutí kachničky byl značně psychicky otřesen, protože se bál pomsty nejen kachničky, ale i rozzuřeného ředitele. Bohužel to na něm zanechalo následky – stal se zamlklým a trpícím stihomamem, či halucinacemi. Neměl se však kde léčit, protože psychiatry-lékokouzelníky škola nezaměstnává a tak musel být dál se svou chorobou a fobií (potkání se s kachničkou, či ředitelem). Týden na to v noci, dle nejmenovaného svědka baziliška Ferdinanda, který se zrovna „procházel“ chodbami profesorů, Drake chrápal až na chodbu. Zřejmě se mu podařilo po několika strachem probděných nocích zabrat. Stádo kachniček, čítající okolo 30-ti kusů, včetně jedné „vůdkyně“ s velmi pohoršeným výrazem, vtrhlo do jeho pokoje. Svědek nehybně ležel při okraji boční stěny, zaskočen převahou kachniček a čekajíc na vývoj události. Kdoví, co se u Drakea v kabinetu stalo, každopádně vyletěl s řevem (asi za 2 minuty) jak kulový blesk. Po chvíli bylo jeho řev slyšet venku na pozemcích školy. Kachničky pak spokojeně odešly z pokoje, jako by se nic nestalo.
Drake Malfair od té doby nebyl k vidění, ale my jsme se dozvěděli o jeho nynějším pobytu. Je jím nemocnice sv. Munga, dokonce zde má pronajatý pokoj. Jedna tamější zdravotnická sestra vypověděla:
„Je to směšné, co pan Malfair provádí, má své dveře polepeny rádoby kresbami kachničky a přes ně veliké červené „X“. Když jsme mu přestali poskytovat papír na kreslení, obstaral si toaletní papír a ve svém uměleckém díle pokračoval.
Vždy, když vejdu do jeho pokoje, začne říkat : Už jdou, vím to, přijdou pro mě. PROČ MĚ NENECHAJÍ NA POKOJI?! A věty podobného ražení.
Dobu léčení odhadujeme, tak na 5-10 let, z toho první 4 roky k němu nesmí návštěvy. Také je téměř vyloučené jeho vyučování na Hogwarts, neměl by pobývat delší dobu se subjekty, které zapříčili jeho chorobu“
Bohužel jsme Drakea nemohli vidět, ale soucítíme s ním a přejeme mu brzké uzdravení. O celé věci vás budeme i nadále informovat….