Vuzibec VI. – sl. bibi střeštěnka

| Vydáno:

Šesté kolo sedmiboje.

Co to je? Je to hůlka, která vypadá jako hůlka, protože to hůlka bezesporu je, ale de facto to hůlka, jako hůlka není. Je to totiž kouzelnicky nekouzelnická hůlka, protože je určená pro kouzelníky, kteří neumí kouzlit, dále v užívaném termínu pro kouzly nenadané kouzelníky. Ano už se dostáváme k jádru věci. Jedná se o víceúčelovou hůlku pro kouzelníky, kteří neumí nebo mají větší či menší potíže s kouzly. Hanlivě jsou také zváni „motáci“, ale společnost Rychločáry, která tuto víceúčelovou hůlku (Vuzibec) vyrábí a distribuuje, tento hanlivý název ve své terminologii nepoužívá.

Popis: Je to hůlka, která vypadá jako hůlka, protože to hůlka bezesporu je, ale de facto to hůlka, jako hůlka není. To už jsme si jednou řekli a je to velká pravda. Viz obrázek 1. Jak můžete sami vidět, rozdíl mezi opravdovými kouzelnickými hůlkami a našimi „Vuzibci“, není vůbec patrný. Dokonce je mnoho vzorů. Funkcí Vuzibce je, že po zašeptání splní většinu jednoduchých kouzel, aniž by dotyčný majitel měl jakékoli kouzelnické schopnosti a okolí si všimlo, že jimi neoplývá.

„Vuzibec“ z řady Clasik obsahuje praktické potřeby k dennímu použití. Na požádání z hůlky vyjede lžíce, vidlička, nůž, zubní kartáček, šťourátko, tužka a svítidlo (nahrazující kouzlo Lumos.) Viz obrázek 2.
„Vuzibec“ z řady Premium navíc obsahuje ještě zapalovač, dýku, nůžky, pravítko a klíč (nahrazující kouzlo Alohomora.)
„Vuzibec“ z řady Perfectus je nastaven zcela na přání objednavatele.

Vývoj: Vývoj nebyl vůbec jednoduchý. Vynálezce a zároveň majitel společnosti Rychločáry, Ruda Rsousek, se po dlouhá léta potýkal s problémy, jak vyřešit nelehký život kouzly nenadaných kouzelníků. Sám na vlastní kůži zažil, jak je s takovým kouzelníkem jednáno, a proto se vrhl na vynálezectví. Snil o tom, že jednoho dne stvoří „hůlku“, která usnadní život kouzly nenadaným kouzelníkům. Hůlku, která rychle a hlavně nenápadně splní jednoduchá přání svého majitele. Například, že se změní v nůž, lžíci, tužku nebo že se rozsvítí. Jako první zvolil metodu tlačítek. Na schránku neboli obal (dřevěnou dutou hůlku, která se nijak nelišila od běžných kouzelnických hůlek), umístil řadu tlačítek, po jejichž zmáčknutí z hůlky vyjel požadovaný předmět. Například, když dotyčný potřeboval vidličku, zmáčknul žluté tlačítko a z vrcholu hůlky vyjela vidlička. Tento způsob spouštění jednotlivých služeb se však ukázal nepraktický, protože tlačítka na rukojeti hůlky musela být malá, aby byla nenápadná a zákazníci si je často pletli. Takže když potřebovali lžíci, vyjel z vrcholu hůlky nůž nebo zubní kartáček, což dotyčného před jeho přáteli řádně znemožnilo. Nejednou se také stalo, že majitel hůlky svou neopatrností zmáčknul všechna tlačítka najednou, všechny nástroje vyjely naráz a dřevěná schránka Vuzibce se rozštípla. Ruda Rsousek tedy zkoumal a vynálezcoval dál. Věděl, že formou tlačítek nebo jiných podobných manuálních zařízení to nepůjde. Rozhodl se, že musí sestrojit Vuzibec, který půjde ovládat hlasem a vynalezl takzvaný hlasový foneritikátor. Hlasový foneritikátor vznikl díky spojení červeného a modrého drátku a připojením k fialové mikrokrabičce, napojením žlutého drátku k modrému kolečku a zelenému čtverečku k červenému trojúhelníku. Více již prozradit nemůžeme, protože to zakazuje KPÚPKV (Kouzelnický patentní úřad pro kouzelnické vynálezy), podle vyhlášky 9987, paragrafu § 461 973, zákonu 2 316 458 o Kouzelnickém tajemství kouzelnických vynálezů uschovaných na KPÚPKV. Hlasový foneritikátor je tedy ovládán na bázi lidského hlasu. Poslední modely jsou dokonce tak skvělé, že jsou přímo upraveny pro potřeby jeho majitele a také nastaveny na jeho hlasovou vlnu, tudíž nemůže dojít k zneužití a dotyčný majitel je pak velmi váženou osobou pro své okolí, protože si všichni myslí, že svou hůlku zabezpečil nějakým opravdu složitým kouzlem. Nyní tedy stačí Vuzibci zašeptat své přání (samozřejmě musí jít o věc, ke které je Vuzibec uzpůsoben) a Vuzibec službu splní.

Použití: Kouzly nenadaný kouzelník se například ocitl na čundru a nemá si čím sníst připravenou polévku. Stačí hůlce (Vuzibci, není radno používat tento název na veřejnosti, protože pak se vše proflákne) zašeptat povel „Lžíce“ (neboli dané „spouštěcí slovo“) a z vrcholu hůlky vyjede lžíce. Každý předmět má svoje vlastní spouštěcí slovo/slova. Některá jsou nastavena tak, aby si okolí myslelo, že kouzelnicky nenadaný kouzelník opravdu použil kouzlo.

Požadovaná služba – Spouštěcí slovo/slova
lžíce – Lžíce nebo Bude polívčička
vidlička – Vidlička
nůž – Nůž
zubní kartáček – Zubní kartáček nebo Nechci k zubaři
šťourátko – Šťourátko nebo Mám něco mezi zuby
tužka – Tužka nebo Chci psát
svítidlo – Lumos
klíč – Alohomora
zapalovač – Oheň
dýka – Dýka
nůžky – Nůžky nebo Potřebuje ostříhat
pravítko – Pravítko

Ruda Rsousek a jeho život: Ruda Rsousek se narodil jako jediný syn ve vážené kouzelnické rodině Rsousků ze Rousdkova 5.5.1905 v Rousdkově. Když ani ve 13 letech Ruda neprojevoval žádné kouzelnické schopnosti, uvědomil si jeho otec, že je jeho jediný syn moták, tedy kouzly nenadaný kouzelník a vydědil ho. Tehdy 13letého chlapce se ujal komorník, do té doby pracující v jejich sídle, a vychoval z něj řádné člověka. Ruda však nikdy nezapomněl na potupu, která se mu dostala od otce a dalších příbuzných ani na ponižování, které denně snášel od dalších kouzelníků ze sousedství. Proto se již v ranném mládí začal věnovat vynálezectví, které by jemu a dalším podobně postiženým kouzly nenadaným kouzelníkům usnadnilo život v kouzelnické společnosti. První prototyp Vuzibce, o kterém je zmínka v oddíle „Vývoj“, jež byl ovládán manuálně tlačítky, vynalezl již v roce 1923. Přestože nebyl tento výrobek zcela perfektní, tedy zcela podle představ vynálezce, nalezl u kouzly nenadaných kouzelníků oblibu a dopomohl Rudovi k založení společnosti „Rychločáry“, která dnes na našem trhu představuje neobyčejné podnikatelské impérium, jež se stará výhradně o potřeby kouzly nenadaných kouzelníků. Další prototyp Vuzibce, fungující teď již na bázi hlasového foneritikátoru, byl vytvořen v roce 1946. Ale již v roce 1929 se Ruda oženil s velmi nadanou čarodějkou Nadine Ňuhlíčkovou, která se stala jeho životní oporou a velkou rádkyní. Spolu měli 5 dětí, které všechny zdědily kouzelnické nadání po matce, avšak ke svému otci i ke kouzly nenadaným kouzelníkům měly úctu. Jeho společnost začala brzy vydělávat miliony galeonů ročně a on dokonce mohl koupit zadlužené panství svého otce. Ruda nadále žije na panství svého otce s manželkou, dětmi i se svým otcem, který se zavřel ve své komnatě a po celou dobu se svým synem nepromluvil. Přesto ho Ruda i nadále živí a plní každé přání, jež si jeho otec zamane.

Společnost Rychločáry: Jak již bylo řečeno společnost Rychločáry byla založena Rudou Rsouskem a to v roce 1925. Rychločáry se starají o různorodé a všelijaké potřeby kouzly nenadaných kouzelníků jako jsou Vuzibce (neboli hůlky pro kouzly nenadané kouzelníky), Korespondenční kurzy kouzel pro začátečníky i pokročilé a mnohé další. Všechny zásilky, které zákazník dostává, jsou samozřejmě neutrálně zabalené, takže se jeho sousedé nikdy nic o povaze přijaté zásilky nedozví. Seznamy zákazníků jsou pečlivě uschovány a má k nim přístup jen nevyšší ředitelé společnosti, tím je zaručena naprostá diskrétnost pro všechny.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *