Korkorání

| Vydáno:

Autor: Súrendil aep Corvienne

I.

Kreslím si obraz

malými drápky

přejetých koček


na lesklou stěnu

zamrzlých vloček

kreslím dvě tlapky

II.

Odhal

sněžné kotníčky…

Ticho,

jsou roztažené nohy

Pomodli se,

za jejich palce

Klaň se,

zrůžovělé patě

Staň se,

těmi střevíčky…

III.

Chci přátelit se s démony,

já, sama napůl démon v žití

dnes rozplývám se do nebytí

odlitá pro měď na zvony.


A jako zvony na věži

zní moje srdce steskem z toho

že přátelství je pusté slovo

jen stupeň v lidské soutěži

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *