Básnička od Isabely Bloodové
Motýl
Na květině uprostřed louky,
sedí motýl, není hloupý,
saje nektar dlouhým nosem,
z květiny ho nesetřesem.
Barvy má jak krásná duha,
jako hezká letní stuha,
jako barvy dětských očí,
jen tak on se neochočí.
Sleduji ho z velké dály,
přijde mi tak strašně malý,
malý ale roztomilý,
jeho tvar je prapodivný.
Odlétá už od nás pryč,
do světa kam nemám klíč,
do světa kam nesmím jíti,
tam kde roste krásné kvítí.
Isabela Bloodová