Jednou takhle kvečeru jsem pocítila nutkavou potřebu nějak se zabavit. Madam
Malrinová, když zavětřila nebezpečí mé nastávající nudy, se rozhodla, že mi pomůže
a zažehná tak hrozbu. Rozhodly jsme s pro velmi nenáročnou a nenásilnou mudlovskou hru
jménem „ Člověče, nezlob se“ (obdoba našich kouzelnických Tchoříčků).
Už při rozdělování figurek jsem jakožto mrzimorský student pocítila jemnou
diskriminaci. Na herní ploše byly jen čtyři barvy a to zelená, modrá, červená a černá.
Chápaví čtenáři jistě odhalili, co jsem měla za problém. Mdm. Bela se uchýlila ke své
původní kolejní barvě a mně nezbylo než si vzít barvu černou. Až do této chvíle bylo
relativně vše v naprostém pořádku.
Pravá tvář p. p. Malrinové se mi teprve měla vyjevit! Tato milá osůbka s nevinnou tváří mě ve hře nejenže porážela, mučila a odkopávala mé nebohé figurky zpátky na startovací políčka; tato smrtící červená dračice se nezastavila ani tehdy, když viděla mou bezbrannou černou
invalidní figurku (tato figurka měla zaoblenou spodní část, a tedy se na ploše zmohla jen na
kolébání). Na tohoto mého mrzáčka si doslova zasedla! Nejen, že jej vykopávala nejvíce, ale
také jej hanebně srážela herní kostkou a to těmi nejmenšími z šesti čísel.
Možná by chtělo zvážit, zda takováto osoba může zastávat funkci profesorky.
Studenti, dejte si pozor!
Vaše nervově otřesená Herwen Indil Eruvea.
– Inu, každá kolej má dvě barvy. Mrzimor byl holt zastoupen svou černou. 😉
Herwenko, nezlob se na ni, ona je takový bystrozorsko-soutěživý typ. 😀
Re: – Nebe :), já se na ni nezlobím, vlastně bych ani nemohla, zrovna mi sedí za zády 😀
– Tak to je super článek :))) Jsem nadmíru pobavená :)))
Re: – Nicol děkuji moc :). Jsem ráda že tě článek pobavil 😀