Studium jazyků je výborná věc, která pomůže všem. Když se chceme učit francouzsky, professeur Joyeuse nám vyjde vstříc, když chceme zkusit něco ze slunné Itálie, professoressa Sutherland nás to naučí! Na hradě se také můžete naučit latinu (professor Orionis) nebo portugalštinu.
Výuka jazyků je velmi užitečná a obohatí nás o věci, které bychom se jindy nemohli naučit.
Já, která se učím jen anglický a ruský jazyk, jsem chtěla okusit něco z Francie a Itálie (na portugalštinu není místo) a přihlásila jsem se tam.
Musím říct, že výklady profesorky Joyeuse jsou úžasné, sice dlouhé, ale úžasné, a díky nim jsem u každého francouzského slova poznala výslovnost.
Ale abych nechválila (a také nekritizovala) jen já, rozeslala jsem sovy třem slečnám, které mi vyšly vstříc a napsaly mi svůj názor na výuku jazyků na hradě.
Jako první mi odpověděla na sovu studentka 6. ročníku Havraspáru, Eressiel de Naso.
Myslím si, že studium jazyků je dobrý nápad. Jen mě mrzí, že letos nebyla vypsaná angličtina, protože jsem ji chtěla zkusit.
Zatím jsem tady žádný jazyk bohužel nestudovala, ale řekla jsem si, že zkusit se má všechno. Tak proč ne třeba italštinu? Upřímně, ani nevím, co od toho čekat… Budu se muset nechat překvapit a teprve se uvidí, jestli budu po dostudování tohoto předmětu schopná alespoň té nejzákladnější konverzace.
Eressiel nám pověděla, že neví, co čekat a nechá se překvapit. Rozhodně říkám, že její názor je ani záporný, ani kladný, protože výuku jazyků zatím nezkoušela. Ale jednoznačně ji to tam táhne, co říkáte?
Jako druhá se mi se sovou ozvala Esperanza Milagrosa, studentka 1. ročníku rozšiřujícího studia v Nebelvíru.
Co se týče výuky cizích jazyků na naší škole, tak jsem se shodou náhod ocitla ve všech třídách různých jazyků – zkoušela jsem italštinu, latinu, angličtinu, němčinu, francouzštinu a v minulosti také španělštinu.
Mně se výuka jazyka zde na hradě velmi zamlouvá. Například v mudlškole jsem němčinu vyloženě nesnášela, ale tady na hradě jsem se přihlásila a hodiny i úkoly mne bavily. Takže tady je jasný příklad toho, co může slovo „kouzelnická“ či „magická“ udělat s výukou jazyka…
První stupeň mám ve všech předmětech. Přitom s italštinou, francouzštinou a latinou jsem se předtím nikdy studijně nesetkala. V nich jsem však měla hogroční pauzu, takže možná jsem to i trošku zapomněla. Nicméně Magická italština mě přiměla přihlásit si také výuku italštiny rovnou v mudlškole.
Absolvování prvních stupňů cizích jazyků na naší škole ti hned nedá schopnost komunikovat v jazyce na úrovni „domluvím se“, myslím, že pro to je třeba studovat intenzivněji a pokud možno pokračovat i na vyšších stupních (pokud to jazyk dovolí).
A přeci – nemyslím si, že studovat jazyk jeden rok i na mudlškole nestačí k tomu, aby se člověk bez problémů domluvil.
Tady jsou jazyky cesta, jak se dozvědět něco nového a nám blízkého – třeba kouzelnické výrazy v cizích jazycích, zároveň se však berou základy gramatiky i slovíček přesně tak, jako tomu je i v mudlškole.
Pro mne mají cizí jazyky zde na škole rozhodně kladný význam, protože bych mohla říct, že bych byla schopná začít snad s jakýmkoliv jazykem. A proto jsem ráda, že jsem se dostala do třídy Kouzelnické portugalštiny. K mému štěstí mi tady chybí ještě výuka španělštiny, jazyka, který zbožňuju.
No, tady se slečna Esperanza rozepsala. Podle jejího názoru se dokážeme alespoň základně domluvit jen po prvním roce studia zde. Vypadá to, že vyučující tady na hradě rozhodně pomalu šlapou na paty vyučeným pedagogům v mudlsvětě (ovšem jestli není jejich povolání v mudlsvěte učitel/profesor).
A jako poslední se mi ozvala primuska, studentka 7. ročníku ve Zmijozelu, Cerridwen Lowra Antares.
Vystudovala jsem (zatím) 4 stupně latiny, 2 stupně francouzštiny a kdysi dávno i angličtinu, němčinu a španělštinu (všechno první stupně).
Bohužel u francouzštiny nemůžu posoudit (bohužel, protože ji mám ráda), protože jsem se ji učila i u mudlů a i když mě nenaučili téměř nic, nešla jsem do výuky jako úplný začátečník. I tak si ale myslím, že to za to stojí – co se gramatické, slovíčkové a „psací“ stránky týká. Je jasné, že přes psaní se konverzace příliš nenaučí.
U latiny mám podobný problém, na druhou stranu ve vyšších stupních se učí to, k čemu jsem se ještě u mudlů nedostala a krom toho, že je to pro mě tím pádem nová látka a kupodivu ji víceméně zvládám, mi to i u mudlů pomohlo při testu, kam ona mudla dala cosi, co bylo až v další kapitole, ze které už test neměl být, a jediné místo, kde jsem o tom kdy četla, byly Hog výklady. Takže tam bych řekla, že pokud se tomu člověk opravdu věnuje, tak ho to naučí. Navíc u latiny obvykle žádnou konverzaci neprovádíme, že ano… Ne že bych si někdy nechtěla „pokecat“ latinsky, ale tak se to ani u mudlů neučí.
U němčiny vím, že mi to nic moc nedalo – i když to bylo možná i mým laxním přístupem, já moc němčinu nemusím, ale chtěla jsem si ji tady zkusit.
U angličtiny vůbec soudit nemůžu, jelikož tu se učím odmala.
Nu a španělština… Tu jsem studovala už opravdu dávno. A vím, že tam byly těžké úkoly (třeba že už v pátém úkolu se chtěl příběh ve španělštině, který jsem z uplynulých výkladů jako do té doby španělštinou nepolíbená neměla šanci sestavit) a nepamatuju si z ní rozhodně vůbec nic. A doufám, že pokud se po těch mnoha letech zase jednou objeví, že budu mít možnost si ji vystudovat od prvního stupně.
Obecně bych řekla, že záleží na tom, s čím tam „jdete“. Pokud za gramatikou, základy jazyka a seznámením se s ním, tak nemůžete být zklamáni… Pak se třeba začnete učit ten jazyk i jinde, aj.
Pokud by někdo čekal, že si po absolvování prvního stupně jazyka půjde suverénně pokecat s rodilým mluvčím… Tak nevím, to bych asi nečekala. Přeci jen je to pořád psaná forma a ta má své neodstranitelné nedostatky.
A také záleží na snaze, studovat jde i tak, že se na to člověk podívá jenom při psaní úkolu. Pokud to někdo bere vážně, tak mu to nějakou základní slovní zásobu a základy gramatiky dá zcela jistě.
To byla slova zmijozelské primusky Cerridwen. Souhlasím s ní, asi těžko si půjdu promluvit s rodilým mluvčím, když jsem absolvovala jen psanou formu výuky, ale něco nám to dá a základ, ten nám dají lekce určitě.
Tak, teď jsme se dozvěděli, jak výuku cizích jazyků vidí tři studentky na hradě. Učitelé se rozhodně musí dmout pýchou, protože tu zazněla převážně chvála a neutrální názory.
Hodně štěstí při studování jazyků,
au revoir!
Pro Denní věštec Catalina Jean Geanta