Autor: Alexandrée de Bouleau

Slunce zapadlo – začíná noc z 31. října na 1. listopadu. Že je to prostě další obyčejná noc, říkáte? Nemáte tak docela pravdu. Že zítra začíná listopad a to je jen krůček k pořádné kose (myšleno čistě metaforicky)? Ne, ani o tom nemluvím, i když máte bez pochyby pravdu. Pokud se stále nechytáte, čtěte dál a vězte, že právě přichází – Samhain.

Jak si mohl každý obyvatel, pokud zrovna tou dobou nepobýval kdesi na Měsíci, (mimochodem, také tam nechytáte připojení?) či zrovna nebyl v silném opojení, způsobeném účinným nápojem lásky, brána hradu byla již podruhé tohoto léta dokořán otevřena všem novým tvářím, vážným zájemcům o studium. Vlna, přímo tsunami nováčků; ostatně jako pokaždé, říkáte si správně. A stejně jako vždy, má určité charakteristické rysy. Dnes chci mluvit o jednom z nich:

Rodina a přátelé.

Jak se baví fialoví (a jedna nejmenovaná žlutá)?

Vždy vás zajímalo, co dělají profesoři ve svém volném čase? O čem se baví? Tajemství odhaleno! Čtěte dál!

Část jejich rozhovoru zaznamenána jednoho brzkého červencového rána ve Velké síni.

Při své nedávné cestě Tuniskem za účelem zasloužené rekreace jsem jako zvídavá studentka neodolala a začala se poohlížet, jak vlastně ti tuniští kouzelníci žijí. Odpověď přišla vzápětí, když jsem se u osvědčeného zdroje poptala po nejbližší prodejně košťat. „My tu máme něco zajímavějšího.“ vyslechla jsem si, a tak jsem se setkala se Samirem Alim.