Vytrvalostí ke hvězdám

| Vydáno:

Pokud patříte mezi ty, kdo pravidelně sledují změny bodovacího žebříčku, jistě dobře znáte rovněž malá dvířka, která ze sálu s body za aktuální školní rok vedou k přehledu bodů za celé studium. Oproti bodovacímu žebříčku za aktuální školní rok jsou jeho čelní místa výrazně stabilnější a na příčce nejvyšší se nic nezměnilo přibližně šest let. Až letos v listopadu se pan Nebelbrach Mechacha přehoupl přes svou vrstevnici Jane Mooren a právě on teď s téměř 70 000 nasbíranými body shlíží z prvního místa na všechny ostatní.

Bodovací žebříček vznikl na naší škole − společně se žebříčkem největších mamonářů − v říjnu 2004. V závěru školního roku Léto 2007 pak bylo na základě návrhu v ředitelně umožněno prohlížet si žebříček kumulativní, tedy takový, v němž se body s koncem školního roku nemažou.

Dobový návrh na zřízení příslušného žebříčku byl původně podán v ředitelně; později byl přesunut na Odbor pro styk s veřejností na MK.

Kdo si pamatuje Filiuse z roku 2007, ten dobře ví, že bych podobný návrh pravděpodobně nikdy nepodal, pokud bych neměl ze všech stran propočítáno, že při případném zřízení takovéhoto žebříčku mu budu s pohodlným náskokem vládnout právě já. To se také stalo a v jeho čele jsem se udržel po celé své studium, tedy až do školního roku Léto 2009:

Po mém zfialovění se na první místo v žebříčku přesunula zmijozelská Cerridwen Lowra Antares, která v následujících čtyřech školních letech ke svým dvěma titulům snaživce přidala další dva. Následující snímek ukazuje stav z konce školního roku Zima 2011, kdy svého prvního snaživce získala nebelvírská Jane Mooren, jež se tímto výkonem posunula na druhé místo v žebříčku, ačkoli na Hogwarts čerstvě dokončila teprve 4. ročník:

O dva roky později vévodí žebříčku stále ještě Cerridwen a to zejména díky novému školnímu rekordu 13 082 bodů z roku Léto 2011:

Záznamy celkového bodovacího žebříčku z dalších let nejsou v mém soukromém archivu k nalezení, za případné doplnění v komentářích bych byl velmi rád. Jisté však je, že jak Cerridwen, tak Jane své bodhrotičské tempo zvolnily − a Cerridwen ještě výrazněji než Jane. Tak se stalo, že začátkem školního roku Léto 2015 již Jane Mooren přeskočila Cerridwen a na dalších více než šest let se usadila na čele žebříčku právě ona.

Žezlo svému nástupci předala teprve tento měsíc. Pan Nebelbrach Mechacha si jej vysloužil zejména neutuchající prací na soutěžích: tradiční výuce nikdy neholdoval v takovém objemu jako jeho předchůdkyně. O tom, že jeho práci může charakterizovat zejména přívlastek vytrvalá, svědčí i fakt, že pan Nebelbrach nikdy nezískal titul Snaživce roku − a dokonce se ani nikdy neumístil na prvních třech pozicích. Jeho maximem tak zůstávají čtvrtá místa ze školních let Léto 2010 a Zima 2011.

Aktuální bodovací žebříček za celé studium (zachyceno 21. listopadu 2021)

Na to, jestli vůbec o svém umístění v bodovacím žebříčku ví, a také na to, co mu sběr bodů dal a vzal, jsem se pana Nebelbracha neváhal zeptat:

Denní věštec: Pane Nebelbrachu, děkuji za Vaši ochotu odpovědět na mých pár otázek. V první řadě by mě zajímalo, jestli jste o tom, že relativně čerstvě vládnete bodovacímu žebříčku za celé studium, věděl, anebo jestli jste se tuto informaci dozvěděl právě nyní…
Nebelbrach Mechacha: Už jsem to věděl. Na žebříček jsem se sice díval naposledy asi před rokem, pak jsem šel do mrazáku, měl jsem jiné starosti a pustil jsem ho z hlavy, ale teď ke mně náhle přiletěla sova s kytičkou fialek a blahopřáním k prvnímu místu od Jane Mooren. Je pro mne velkou ctí, že jsem v čele vystřídal právě tuto úžasnou lvici.

Denní věštec: K prvnímu místu v žebříčku vám dopomáhá zejména počet bodů získaných v soutěžích: nasbíral jste jich již přes 45 000 a dlouhodobě v této kategorii držíte první příčku. Čtenáře možná zaujme, že kdybyste v soutěžích systematicky žádal o peníze, dělalo by to přes 2 500 galeonů… Mě by zase zajímalo, nakolik jsou pro vás soutěže radostí a nakolik jejich vypracování cítíte jako povinnost. Měnilo se to nějak v čase?
Nebelbrach Mechacha: Na soutěže se soustředím úmyslně. Ono totiž Hog je zábava, ale také rád pomáhám své koleji, takže získat nějaké body beru i jako povinnost. Ta však nesmí ovlivňovat můj mudlživot a dostávat mě do stresu. Úkoly mají přesné termíny a vypracovat se musí co čtrnáct dní, ať jsou jakékoli, soutěže si mohu vybírat podle svého gusta, a když nemám čas, prostě je bez jakékoli sankce neudělat. (Navíc jsou soutěže různorodější, objevují se tam hlavolamy, spojovačky, počítačové hry atd., prostě věci, které v úkolech nejsou.)
Mimochodem, za celé své studium jsem dostal jediného trolla. Bylo to za seminář u Mintaky Orionis. Myslím, že se jmenoval Mlžíme, nebo nějak podobně (šlo o seminář Jak správně mlžit, pozn. red.). Vyráběli jsme doma mlhu, a mně se to moc nedařilo. Udělal jsem si fotodokumentaci s tím, že to o termínovce zkusím ještě jednou, a pokud se opět nezadaří, odevzdám, co už mám. Jenže o termínovce jsem byl přesvědčený, že jsem už seminář odevzdal. To by se mi samozřejmě mohlo stát i u soutěže, ale tam bych aspoň nedostal −10 bodů.
Můj přístup k Hogu (nejde jen o soutěže) se samozřejmě vyvíjí. Jak jsem už zmínil, minulý školní rok jsem strávil u tučňáků, což bych dříve neudělal. Souvisí to hlavně se změnami v osobním životě, dříve jsem měl prostě více volného času jen pro sebe.

Denní věštec: Vaše nebelvírská spolužačka a vrstevnice Jane Mooren, kterou jste na první příčce žebříčku vystřídal, v relativně nedávném rozhovoru pro Denního věštce připustila následující: „Přišlo mi, že spousta lidí si v tom čase, který jsem já věnovala hradu, stihla vypěstovat spoustu skvělých schopností. Věnovali se hudbě, sportům, jazykům a podobně. Rozvíjeli své „sociální skilly“, zatímco já jsem se tak trochu zahrabala v imaginárním světě – pro mě jako stvořeném, ale ne zcela aplikovatelném do reálného života.“
Protože jste sběrem bodů strávil také nemálo času, nedá mně to se nezeptat: vidíte u sebe nějakou paralelu? Nemáte pocit, že vám kvůli sbírání bodů na Hogwarts něco unikalo či uniká? A co vám sběr bodů naopak dal? Jste mu za něco vděčný?
Nebelbrach Mechacha: Když se člověk věnuje jedné věci, nemůže čas, který mu zabere, věnovat jiné. Ať už žije jakkoli naplno, vždy něco nestihne. Nemá smysl se tím trápit. Jsem vděčný za všechno, co se kdy přihodilo, neboť bych bez čehokoli z toho nebyl, kým jsem. Ale kdyby se to nestalo, stalo by se něco jiného a já bych byl někým jiným, což by také nebylo špatné. Hérakleitos z Efesu kdysi napsal: „Bohu je všechno krásné a dobré a řádné; lidem ale připadá něco neřádné, něco řádné.“ Pokud se nerozhodnu hodnotit je jinak, dějí se mně jen krásné, dobré a řádné věci.
A z jiného hlediska: Sběr bodů není jen zábava. Člověk si vyzkouší věci, které by jinak nedělal, dozví se, co by jinak nevěděl. Pokud k němu nepřistupuje jen jako ke snaze o získání co nejvyššího místa na žebříčku, ale i jako k příležitosti se obohatit, nemá čeho litovat.

________________________

Tento přístup je mezi všemi, kteří kdy v čele celkového bodovacího žebříčku stáli, jistě do značné míry výjimečný. Zároveň v něm ale − podíváme-li se mezi ostatní studenty − pan Mechacha jistě není ani zdaleka osamocen. Vždyť s tím, jak naší škole přibývají roky a jak někteří studenti ukrajují další a další z ročníků rozšiřujícího studia, zabírají studenti „bez snaživce“ hned osm míst v TOP 10 bodovacího žebříčku za celé studium.

Těžko říct, kdy budeme mít další příležitost napsat o tom, že se na čele tohoto žebříčku udála další změna. Osobně bych se ale ani trochu nedivil, kdyby − samozřejmě jen z tohoto úhlu pohledu − nebylo v následujících deseti letech o čem psát.

Pro Denní věštec
Filius Orionis

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.