Bylo nebylo aneb historie Žlutého Trimela

Sluníčková barva, jež oko snadno zachytí, osobitý humor, jenž každé srdce potěší. Projekty pro radost, vzhledů král, jak to s naším Trimelem bude asi dál? Jakou cestu ušel? A kam asi kráčí? Tohle milé periodikum ke štěstí mi stačí. 

Žlutý Trimeles – a s ním rázem bylo mé srdce ze dne na den plné. Láskou zaplavené. O historii Žlutého Trimela jsem mluvila už nějaký ten pátek zpět na ústních zkouškách při skládání zkoušky KOZA z Šéfredaktorského minima. Znovu jsem však téma historie otevřela minulý rok, kdy jsme slavili dvacáté výročí založení školy. Každý měl jiný názor na to, kdy vznikl Žlutý Trimeles, zatímco ostatní šéfredaktorky si vlastně také nebyly zcela jisty, kdy vznikla jejich periodika. A pak mě to cvrnklo! Máme pamětníky, máme historické prameny a za pár let už tuplem nikdo nic o historii nebude vědět. A přitom historie je důležitá. Ovlivňuje to, kým jsme dnes. A tak tu jsme… už u několikátého dílu ze série Bylo nebylo. Stejně jako si připomínáme k příležitosti jedenáctého UNC jaké to bylo, když jsme vstoupili na hrad, ponoříme se i do historie periodik – ony nás jedenáctileté zažily téměř všechny. A viděly nás se vyvíjet. Minimálně mou maličkost tedy asi rapidně. 

O historii Žlutého Trimela – aneb kolik domén vystřídáš, tolikrát jsi Trimelem

VE ZNAKU JEZEVCE

Bylo nebylo, v roce 2004 se zrodilo něco, co by se dalo považovat za předchůdce Žlutého Trimela. Jméno to však neslo diametrálně odlišné. První mrzimorský časopis se totiž jmenoval Ve znaku jezevce, což byl název, který si vybrali sami studenti Mrzimoru. Když si rozkliknete toto dílo jezevců, které vycházelo o prázdninách roku 2004, můžete obdivovat nejenom velmi přehledný a docela působivý vzhled (vzhledem k roku 2004), ale také vidíme Mrzimorskou poradnu, tedy první zárodky U Tří soudků. Když se ponoříme hlouběji, dočteme se, že stránky časopisu byly založeny dne 27. 7. 2004, a to studenty Piper Wyatt, Reny Potterovou a Tomasem Melichenerem. Hned vzápětí přišel na scénu nový vzhled kolejního periodika. Červená však nepřinesla jezevcům štěstí, vydávalo se do listopadu 2004, stále zjevně pod vedením Piper. 

ŽLUTÝ TRIMELES NASTUPUJE NA SCÉNU

Co se dělo mezi listopadem a červencem, je mi neznámo, ovšem v červenci, což je už mnohem zajímavější, vyšlo nulté číslo Žlutého Trimela. Nějaké speciální vydání bylo dle Silvie Honorové vydáno také na letním výjezdním semináři. Silvia byla také správcem celého webu u kapličky. O design se zasloužil Adam A. Devlin, jako špíček mohu prozradit, že se také podílel na tvorbě našeho Denního věštce. S tvorbou ŽT mu tehdy pomáhala Anne DremRealtas, která se stala také historicky první šéfredaktorkou Žlutého Trimela. Aktivní však byla bohužel jen rok a šéfredaktoři se tak na jejím místě střídali. I když dle úvodníků i vývěsek to vypadá, že časopis vedla Silvia Honorová, která je v archivu časopisu jako šéfredaktorka taktéž vedená. Ze zajímavých rubrik stojí za zmínku třeba Teta Silvia radí, Sibyllino oko nebo Mudlov. Všechny články, které vyšly v tomto periodiku, již máme od předminulého roku také zarchivované v aktuálním Žlutém Trimelovi, takže pokud si chcete počíst, nemělo by vám nic bránit. Ještě se vrátím k názvu Žlutého Trimela. Ten údajně vznikl spojením výrazu meles meles, což je latinsky jezevec lesní. Logicky. Ale proč jsou ti jezevci tři? Silvia, Anne a Adam se scházeli a prováděli spolu nejrůznější vylomeniny. Oni sami si začali říkat Tajný žlutý trimeles. A vzhledem k faktu, že právě tito tři se na založení časopisu podíleli největší měrou, zůstal nám nádherný název Žlutý Trimeles. 

OBDOBÍ SOPHIE GLIS GLISOVÉ

Web u kapličky nám sloužil až do roku 2008 (víceméně s pauzami), kdy vyšlo poslední číslo. Ano, číslo, Trimeles fungoval třeba tak, jak aktuálně Corvinus. To se změnilo v nastupujícím Trimelovi, který začal vydávat průběžně. Blogspot založila prosím pěkně tehdejší primuska, současná famfrpálová kapitánka (a vášnivá sběratelka funkcí) Felicitas Frobisherová jako dočasnou možnost, nakonec však web fungoval docela dlouhou dobu. Respektive do roku 2013. V únoru 2009 přebrala šéfredaktorské žezlo Sophia Glis Glisová, což byla na opravdu velmi dlouhou dobu jediná žlutá držitelka řádu Ostrého brku (v posledních letech jej obdržely také Amanda Wright v Létě 2023 a Olivia Wines v Zimě 2025). Sophia se starala o časopis velmi zodpovědně, aktivně vydávala a byla velkou novinářskou hradní osobností. Technickým redaktorem byla údajně současná kolejní ředitelka Oresta Vianueva. Sophia post předala dokonce až po příchodu další z verzí Trimela.

WORDPRESS POPRVÉ V AKCI

Další verze už byla vlastně docela dost podobná té dnešní. Přišla na scénu v únoru roku 2013 a ve své správě ji měl Matthew Whitecrow. Sophia svůj post předala v dubnu. Chopila se ho Samantha Ulvenová, která již předtím měla docela výraznou roli v mrzimorských novinách. Na postu však dlouho nevydržela a 4. 1. 2014 už můžeme zaznamenat nástup mladinké Nayi Rochelle Abernathy. Trend se však nemění a hned po půl roce nastupuje Draggita Lea Ostrodrápková. Ta na postu působí celý rok. Doména .hogwarts však také neušla s jezevci zrovna dlouhou cestu, stejně jako jeho šéfredaktorky ve stejném období. Znamenala však pro Trimela zavedení wordpressu, což byl veliký krok kupředu. Pro ilustraci přikládám i přibližný tehdejší vzhled.

SOUČASNÁ DOMÉNA

V září 2015 byl Trimeles z nejrůznějších důvodů přemístěn na doménu mrzimor.cz. A ta s námi zůstala dodnes. Ne ovšem v takové podobě, v jaké ji znáte dnes. Tento modernější kabátek dostal časopis až v roce 2017. Vzhled Trimela v letech 2015 až 2017 se velmi podobal obrázku výše, hlavička však už byla více podobná té naší současné a i okraje časopisu už byly laděny do žluté barvy, pokud mi paměť dobře slouží. S novým časopisem přišla nová éra šéfredaktorů. Od listopadu roku 2015 dostal na starost ŽT Andrew Uroboros. Ten s časopisem pobyl docela řádnou chvilku a snažil se časopis udržovat aktivní a držet krok s ostatními hradními periodiky, což můžeme konstatovat, nejen vzhledem k ocenění v UNC, že se mu podařilo.

BEZŠÉFREDAKTORSKÉ OBDOBÍ

Naopak po něm přišlo období bez šéfredaktora, což bylo první zátěžovou zkouškou pro Žlutého Trimela. Přestože chvíli post po Andrewovi (rok 2018) zastávala Susie Rose Queenová, musela do mrazáku, a tak se vyvěšoval konkurz za konkurzem. Časopis však docela s přehledem dál fungoval nějakým stylem i bez šéfredaktora. V červenci 2019 ho přebral Theodor Mudd a po něm nastupuje v lednu 2021 Helen Miltonová. Na první dobrou to vypadalo, že neštěstí budiž zažehnáno, ale opak byl pravdou. Šéfredaktorský post zůstal po několika měsících opět nechtěný a uvrhl Žlutého Trimela do období, které bych osobně nazvala jako období temna. Od července 2021 do ledna 2022 nevyšel jediný článek. Následné tři měsíce se pozdávalo, že by konečně vše mohlo být jinak, ale brzy (v březnu) časopis zase vydávat úplně přestal. V době poskromného, nebo dokonce žádného vydávání se o časopis snažila starat hlavně kolejní ředitelka Oresta McCollin Vianueva, která na něj rozhodně nezanevřela. Dalším šéfredaktorem časopisu se stala má maličkost, a to o letních prázdninách roku 2022 – časopis začal znovu s pravidelným vydáváním.

TRIMEMES, POLIČKY, PROJEKTY, VZHLEDY, NETYPICKÉ FORMÁTOVÁNÍ

V posledních letech Žlutý Trimeles proslul hlavně neustálými změnami pozadí dle ročního období, svátků a událostí a pravidelným vydáváním. Na jednotlivé vzhledy se podíváme níže. Neotřelost a kreativita těší mnoho hradních čtenářů. Ty, co se rádi smějí, určitě potěšila na jaře roku 2024 otevřená nová rubrika Trimemes. Předposlední den v roce 2024 představila současná šéfredaktorka Trimela Olivia Wines (post zastává od 1. 9. 2023) Obchůdek u Poličkáře, s čímž souvisela nová trimelovská vrchní lišta. Články jsou zajímavě naformátovány, využívají se animace a mnoho obrázků.

O Udílení novinářských cen – jasno, místy zataženo

Do roku 2022 jsme měli z UNC na kontě 5 bronzových, 3 stříbrná a 2 zlatá ocenění. Zároveň jsme do roku 2022 neměli ani jednu oceněnou Neviditelnou tvář. A do roku 2022 byl Žlutý Trimeles jakožto Časopis roku oceněn naposledy medailovou pozicí v roce 2016.

Ale časy se mění a přišla další tři Udílení novinářských cen – za rok 2022, 2023 a 2024. A Žlutý Trimeles vstal z popela. Doslova. V roce 2022 si připsal další dvě zlaté pozice (Šéfredaktor a Debut roku), jednu stříbrnou (Brk sympatie) a konečně po dlouhých letech se zjevil i na třetím místě v kategorii Časopis roku. Další čtyři zlatá místa (Brk sympatie, Projekt roku, Redaktor roku, Šéfredaktor roku) přidal za rok 2023, k tomu dvě stříbra (Debut roku) a bonusově ještě stříbrnou pozici v kategorii Časopis roku. Ani za rok 2024 se Žlutý Trimeles nemusí stydět. Jedno zlato (Brk sympatie), tři stříbra (Šéfredaktor roku, Projekt roku, Debut roku), jeden bronz (Článek roku) a k tomu druhé místo v kategorii Časopis roku. Pokud dobře počítám, za poslední tři UNC ŽT nasbíral 7 zlatých umístění, 8 stříbrných a 3 bronzy, což, jak vidíte, je docela razantní nárůst oproti předchozím sedmi ročníkům.

Blíže se na historii Trimela v UNC můžete podívat v článku, který máte přiložený ve zdrojích.

O kolejních předmětech udílených za práci pro Žlutého Trimela – potěší na srdci i na duši

Předmět starší, z roku 2010, který se již dnes, pokud se nepletu, neuděluje, se nazývá Mrzimorský Žlutý Trimeles a stejně jako současný předmět se uděloval šéfredaktorem na konci roku za přínos časopisu. Předmět navrhla Sirael de Gevaudan. Samozřejmě ve své době byl předmět asi nádherný, ale už to chtělo něco nového. Prameny praví, že zájem o inovaci tohoto předmětu projevil svého času šéfredaktor Theodor Mudd. Nový předmět potom navrhla údajně Isabell Tenebris. A tak se v lednu roku 2023 mohl poprvé udělovat nový předmět, kterým bylo Bezchybné redaktorské kouzlo elitního Mrzimoru.

O projektech Žlutého Trimela – aneb i nováčci či sudičky ve vesmíru mají kolty proklatě nízko 

Poslední dobou je Trimeles svými megalomanskými akcemi snad až proslulý, ale nesmíme zapomínat na projekty, které už jsou v časopise opravdu mnoho let a stále se v různých podobách vrací. Za sebe považuju za nejvýraznější čtyři projekty: U Tří soudků, TNT, Hog v kocke a Barevná VS.

U Tří soudků žije v Žlutém Trimelovi v různém hávu již od jeho počátku – na první poradnu jsem narazila už v roce 2005. Velký rozmach měly poradny v roce 2013 – a to díky Annie Sami Criss a Tess Boneové. Sudičky se pak vždy na chvíli odmlčí, ale vždy se vrátí a vy máte možnost jim posílat své všetečné dotazy a žádosti o radu přímo pod reklamním letákem na stránkách Trimela. Poslední díl Sudiček vyšel v létě minulého roku.

Dalším legendárním projektem je Barevná Velká síň, která sbírala nejrůznější perličky nejen z Velké síně. Rubrika se objevila zhruba v roce 2013 (dřívější záznamy se mi nepodařilo dohledat) pod vedením bývalého šéfredaktora ŽT Andrewa Uroborose. Poslední díl pod tímto názvem vyšel v roce 2018. Perličky nás ale baví, a tak v Žlutém Trimelovi pod různými názvy můžete takovou Barevnou VS najít i v dnešních dnech. O zaznamenávání perliček se většinou starám já, za což jsem v koleji rozhodně velmi oblíbená, rozhodně se nikdo necítí být stalkován a všichni jsou strašně poctěni, že jejich jméno figuruje v kolejním časopise. – nasadí si pomyslnou korunku a zasměje se – Poslední díl hemzů vyšel v únoru.

Nutné je zmínit také oblíbené memes. Přednedávnem se s nimi roztrhl pytel, ale náš Hog v kocke, jehož autorkou je Patricia Baloure, je docela zajetý projekt, který spatřil světlo světa už v roce 2017. Osm nádherných let memes baví, reflektují aktuální situaci a vlastně řekla bych, že tento projekt byl prvním impulsem k vytvoření samostatné rubriky Trimemes. Poslední dvacátý díl vyšel v říjnu.

Historie Tradičního nováčkovského turnaje mě zavedla až do roku 2010, kdy probíhala nejspíš první soutěž tohoto typu. Za ty roky se stala tak zaběhnutou, že v roce 2016 přebrala přízvisko tradiční. Dokonce o tradici TNT a jeho historii byl sepsán samostatný článek. Někdy byly otevřeny dokonce 2 TNT za letní prázdniny, jindy žádné, jednou dokonce dostal šanci i senior turnaj. Pokud je něco v Trimelovi tradiční, jsou to soutěže pro nováčky – poslední TNT proběhlo na konci léta minulého roku.

Dovolím si také „svůj odstavec“, kde jsem vybrala menší trimelovské projekty, které mi zůstaly v paměti. Myslím si, že z těch starších rozhodně stojí za zmínku Šílené rozhovory a ráda vzpomínám na MMG (Mrzimorskí módní guru). Z těch, které aktuálně stále jedou, jsou mé oblíbené Deskohráčův koutek, 13 otázek pro a samozřejmě Zápisník jednoho dinosaura.

Poslední tři roky má Žlutý Trimeles celoletní prázdninové akce. V roce 2022 proběhla akce Kytice, v roce 2023 Vesmírná odysea a v roce 2024 stříbrem v UNC oceněná akce Tenkrát na západě. Odměnou budiž pro organizátory opravdu hojná účast. Tak trochu tradicí se také stává knižní šifra, která probíhá právě v březnu a můžete se jí účastnit i letos. Trimeles pořádá i vánoční akce a projekty k různým příležitostem. Velkou novinkou, která brzy oslaví svůj první rok na scéně, jsou Trimemes, které vycházejí každý den a baví mladé i staré, věnují se většinou aktuálním tématům a nebojí se dělat si samy ze sebe legraci.

V tomto odstavci je nutné si představit i dva předměty, které Trimeles vytvořil v rámci letních akcí – a těmi jsou mapa Po stopách vesmírného dobrodružství a Small Bad Koňo z dalekého západu od Ivy Emersonové.

Vzhledy Žlutého Trimela – který kabátek dneska si jen obleču?

V současné době má Žlutý Trimeles několik vzhledů, které se čas od času vrací, někdy přijdou nové, ale rozhodně by neměly být zapomenuty.

Začnu vzhledy v uvozovkách starými, v uvozovkách, neboť nepovažuji rok 2022 a 2023 za takovou dávnou historii. Ze starých vzhledů tu máme vzhled jarní, zimní a vesmírný k akci Vesmírná odysea.

Z novějších vzhledů, tedy převážně loňských, tu máme vzhled westernový k akci Tenkrát na Západě, podzimní, halloweenský, zimní, vánoční, valentýnský a jarní.

Historie Žlutého Trimela by mohla být inspirací pro všechny, kteří si myslí, že něco nejde nebo je nemožné. A pro ty, co si myslí, že se ze dna nejde odrazit. Trimeles měl mnoho domén, pořád se stěhoval, měl v průběhu let mnoho nemalých problémů – a přesto. Je tady. Silnější než kdy předtím. Rozhodně není nechtěný, ale milovaný. Ať už redakcí, kolejí nebo věrnými čtenáři.

Pro Denní věštec
Amanda Wright

Pamětníci a pomocníci:
Nicholas McElen
Olivia Wines
Felicitas Frobisherová
Theodor Mudd
Oresta McCollin Vianueva

Zdroje, ze kterých jsem primárně čerpala:
Muzeum Hogwarts
Proč se náš časopis jmenuje Žlutý Trimeles?
Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny?
Za temnotou jezevčí nory
Šéfredaktoři Žlutého Trimela v průběhu věků