Debutanti, kde dnes jsou? I.

Debut roku je jedno z ocenění, která se předávají v rámci Udílení novinářských cen těm, kteří za rok, za nějž se UNC koná, vydali svou prvotinu a nebo se k novinařině po dlouhé době zase vrátili. O vítězích rozhoduje odborná porota, která pečlivě prochází články redaktorů a hodnotí různé aspekty – a věřte, že nehraje roli jen počet napsaných článků! A že za ty roky už se nám debutantů nasbíralo. Jiní úspěšní redaktoři naopak nikdy titul Debut roku nedostali.

Debutem nejsou jenom ti, co přijdou na hrad a začnou hned ve svém prvním ročníku aktivně psát, přispívat člověk může začít kdykoli v průběhu let, třeba i na stará kolena. Zároveň se u debutu nehodnotí jen kvantita, ale také především kvalita. No jo? Ale člověk vyhraje Debut roku a co pak? Pokračuje v psaní? Zůstává na hradě? Je aktivní do současnosti? Na to vše vám doufám odpovím v dnešním článku, který byť je dlouhý, je plný nejrůznějších prokliků, a doufám, že si v něm každý najde to své.

2014

1. místo: Edmund Heusinger (Denní věštec)
2. místo: Edmund Heusinger (Corvinus Declaratio)
rozhovor s Edmundem

Edmund Heusinger, výrazná osobnost hradu už od samotného příchodu. V současné době Edmund stále pobývá na hradě jako obyvatel Prasinek, přestože pro časopisy už nepíše. Svou působností na hradě ovlivnil nejen novinařinu, ale i svou kolej. Už ve školním roce Léto 2015 získal Cenu Roweny z Havraspáru. V roce Zima 2016 byl jmenován kapitánem. Chytači se věnoval až do odchodu do profiligy. Kapitána však rychle vyměnil za zlatý plíšek, který hrdě nosil od Léta 2016 do Léta 2017.

V Denním věštci působil od července roku 2014. Jako redaktor se věnoval velmi různorodým tématům a působil aktivně v kolejním periodiku i Denním věštci. Občas napsal nějaký rozhovor, nejčastěji však šlo o aktuální témata, zamyšlení či reporty a statistiky. Má na svém kontě magíka Novinářské eso, který je udělován za 50 článků sepsaných do Denního věštce. V roce Zima 2016 převzal prestižní Řád ostrého brku a o dva roky později absolvoval z Šéfredaktorského minima.

V rámci UNC je Edovo jméno profláklé. Nejenom že jej několikrát sám moderoval, ale může se pyšnit několika nominacemi i oceněními. Mimo Debutu roku byl oceněn ve stejném roce i v kategorii Redaktor roku, a to pomyslnou bronzovou medailí za práci v CD. O rok později tuto kategorii již ale za Denního věštce s přehledem vyhrál. Nominaci na Redaktora roku, a to rovnou z obou periodik, dostal ještě za rok 2017. Jeho články byly nominovány pravidelně od roku 2016 až do roku 2019. Za rok 2017 s článkem Koho se opravdu bát? vyhrál, stejně tak s článkem Bylo nebylo: profesionální famfrpálová liga za rok 2019. V UNC za rok 2018 skončil jeho článek Obálka HP jako umělecké dílo na 3. místě.

2015

1. místo: Martin Lerelin (Denní věštec)
rozhovor s Martinem

Martin Lerelin byl havraspárský pokladník (Léto 2017) a nadšený střelec. Po Létě 2017 však odešel do mrazáku a tedy už ho na hradě nemáme možnost na chodbě potkat, a to přesto, že se několikrát krátkodobě vrátil.

Nějaký ten článek od Martina jsem nalezla i v Corvinovi, v naprosté většině však psal do Denního věštce, a to v rozmezí od dubna 2015 do dubna 2016. Zabýval se především nejrůznějšími hradními tématy, která aktuálně rezonovala.

2. místo: Angie Claire Silvery (Lví tlapou)
rozhovor s Angie

Angie byla velká nejen pisatelská osobnost, kterou na hradě mnozí z nás zažili, do mrazáku odešla v prosinci roku 2022. O její všestrannosti vypovídá spousta věcí. Jednak to byla výborná famfrpálová hráčka, která zaskakovala na různých postech, nejčastěji asi na tom odrážečském a střeleckém. Spíš než na poli redaktorském však působila jako dlouhodobá členka vedení Nebelvíru, kdy měla na hrdi stříbrný plíšek ve školních rocích Zima 2015 a Léto 2015, zlatý potom dokonce od Léta 2015 do Léta 2017. Za ty roky přebírala dokonce dvakrát Cenu Godrika Nebelvíra (Léto 2015, Zima 2017).

Za zmínku určitě stojí její nominace na Redaktora roku za roky 2016 a 2017. Přestože OVCE skládala z Bylinkářství, CKÚ má i ze Šéfredaktorského minima. K tomu všemu stačí už jen přičíst, že v roce Léto 2017 vyhrála Osobnost Hogwarts.

3. místo: Chelle Lailah Fay (Hadí král)
a Saphira Crystal (Corvinus Declaratio)
článek o Chelle
rozhovor se Saphirou

Chelle na hradě pobývala spíš krátce, a to od roku 2015. Přesto se však dostala do povědomí všech nejen svými články, které byly různého zaměření, ale vždy vesele a humorně pojímané, ale taky jako střelkyně. Vidět jsme ji mohli taktéž v nominaci na Sedmiboj roku 2016. Spolu se svou kolegyní Zuzanou byla za rok 2016 oceněna za článek Zmijozelské patnáctero před posledním zápasem třetím místem. Konkrétně v prosinci téhož roku ale hrad opustila.

Saphira, druhá z bronzových debutantek, nezůstala jen v nominaci do Sedmiboje, ale měla to (ne)štěstí, že byla vybrána jako účastník. Celkově však obsadila v Sedmiboji čtvrté místo, do toho zvládla ještě vést jakožto chytačka famfrpálový tým (Léto 2016 – Zima 2017). Od Léta 2022 se objevuje spíš u tučňáků, ale ve škole byla naposledy spatřena v květnu roku 2023.

Nás však zajímá její cesta novinářská, kdy musíme vyzdvihnout hlavně její OVCE, které skládala v Létě 2018 z Šéfredaktorského minima. Pod křídly jako patronka měla další dvě nadané redaktorky, kterou je výherkyně Debutu roku Mia Whitebear a současná redaktorka Denního věštce Arietty Liella Minette. Je možné, že právě ona je k psaní svou prací motivovala.

2016

1. místo: Jitten Elenvírová (Corvinus Declaratio)
první chvíle na hradě s Jitten

Pokud o někom nevíme skoro nic, je to právě Jitten. Ať jsem hledala, kde jsem hledala, našla jsem o ní jen zlomek informací, na hradě totiž vydržela pouhopouhý rok. Začala psát hned po svém nástupu na hrad v roce 2016 do Corvina a druh článků byl velmi různorodý. V dubnu 2017 však školu opustila.

2. místo: Alexa Spiderwicková (Hadí král)
a Esmeralda Milagrosa (Denní věštec)
článek, jehož součástí je povídání o Alexe
článek z pera Esmeraldy

Alexa občas na hrad stále zavítá, a to přesto, že je tu s námi už od roku 2006. Tato výborná střelkyně však sepsala jen pár komiksů a nakreslila několik ilustrací pro Hadího krále, ale bylo to velmi krátkodobé.

Naproti tomu Esmeralda působila v Denním věštci relativně dlouho (2016–2018), nějaké články od této autorky však nalezneme i ve Lví tlapou. Stabilně psala famfrpálové reporty a informovala o famfrpálovém dění. Novinařinu však měla vyloženě spíš jako doplňkovou činnost. Především jako odrážečka vedla nebelvírský famfrpálový tým v letech (Zima 2020 – Léto 2021 a Zima 2017 – Léto 2018). Střihla si účast v B4, vyzkoušela pozici pokladníka v Zimě 2019 a celou kolej jako primuska vedla od Léta 2021 do Zimy 2021. Za tuto práci si odnesla dvě Ceny Godrika Nebelvíra (Léto 2021, Léto 2017). Od července 2021 je Esmeralda u tučňáků.

2017

1. místo: Olivie Henrieta Větroplachá (Denní věštec)
rozhovor s Olivií

Olivka byla neskutečný uragán, který přišel a začal sypat z rukávu jeden článek za druhým. Velmi oblíbená redaktorka, která holdovala hlavně rozhovorům a měla svůj bibliokoutek, ve kterém pravidelně recenzovala knihy. Mimo redaktorskou činnost potom Olivie pomáhala taktéž v kolejním časopise jako pomocná ruka. Následně jej dokonce do svých rukou přebrala v roce Zima 2019, ale šéfredaktorskou práci si skoro nevyzkoušela, neboť odešla ještě před koncem zmíněného školního roku. V roce Zima 2021 se na chvíli vrátila, ale od té doby (březen 2021) dodnes pobývá v mrazivých končinách.

2. místo: Blake Towerell (Denní věštec, Hadí král)
článek z pera Blakea

Blake měl debutantskou nominaci za Denního věštce i za Hadího krále. Psal různorodé články, nejčastěji ze světa Harryho Pottera, rozhovory, reporty z výprav a měl sérii nazvanou Mlsání. Poslední jeho článek byl vydán v březnu 2018. A právě od Léta 2018 se nachází víceméně v Mrazákolandu.

3. místo: Emma Ellie Lewis (Lví tlapou)
rozhovor s Emmou

Když se řekne Emma, vybavím si usměvavou brankářku. Ale vidět byla i ve světě novinařiny. Aktivně psala hlavně první roky, co byla na hradě, následně už méně, ale přesto na psaní nezanevřela. Na hradě pobývala od roku 2017, takže začala psát hned po nástupu na hrad. Ve školním roce Léto 2018 dostala Cenu Godrika Nebelvíra a o další rok později už jí byl připnut stříbrný plíšek, který nosila od Léta 2019 do Zimy 2020. Rok 2018 Emmě přinesl do cesty dokonce Sedmiboj.

Debut nebyla její jediná nominace v rámci UNC. Za rok 2018 byla v nominaci na Brk sympatie a Redaktora roku, za rok 2019 byla nominována se svým článkem Slovensko a jiné trable a v rámci Projektu roku se dokonce umístila na druhém místě za renovaci a obnovu webu.

2018

1. místo: Mia Whitebear (Denní věštec)
článek, jehož součástí jsou články Mii

Mia je další z mnoha debutantek a debutantů, kteří psali jak pro Denního věštce, tak svůj kolejní časopis. Paradoxně Mia dostala nominaci na Debut roku rovnou 2× ve dvou různých UNC. V CD totiž debutovala už v roce 2017, nominace však zůstala neproměněna, zatímco do DV se propracovala až za rok 2018 a svou kategorii vyhrála. V Denním věštci se prezentovala především rozhovory a sérií článků Bez C. A. Parta.

I tato slečna si toho vyzkoušela za tu chvíli na hradě mnohé – v bodování obsadila třetí místo a taktéž dostala nabídku na šéfredaktora CD (Léto 2019), kterou přijala. Bohužel na ní setrvala zhruba dva měsíce, než zavítala v tučňákům. Od nich se ještě ve stejný rok vrátila zpět. Naposledy byla na hradě v únoru 2021 a poslední článek nám věnovala v roce 2019. Mimo nominaci na dva debuty si odnesla i nominaci za Umělecký počin za rok 2018 a i tu proměnila ve výhru se svým dílem Za hranicemi.

2. místo: Amanda Wright (Denní věštec)
rozhovor s Amandou

Nominaci jsem dostala tehdy za Denní věštec, neboť jsem v něm začala a vyrůstala, ale nakonec jsem vzala na milost i kolejního Žlutého Trimela, kterého jsem přebrala v roce 2022 na rok do své péče a založila mu ve spolupráci s redakcí hradní spolek. Mimojiné tedy píšu dál do obou periodik články různého druhu, z rozhovorů, za které jsem primárně byla nominována, jsem přešla spíš na statistiky, cizí mi nejsou nejrůznější bláznivé projekty a beru, co mi do cesty padne. Působení v žlutém hábitu jsem završila zkouškou KOZA ze Šéfredaktorského minima, v UNC jsem posbírala za ty roky pár dalších nominací a umístění, za které jsem neskutečně vděčná, dokonce docela čerstvě nosím i Řád ostrého brku.

Přestože to nelze brát jako směrodatné číslo, neboť hora článků vychází taky pod hlavičkou trimelovskou nebo věšteckou či jsou to články ve spolupráci – a že ty patří mezi mé nejoblíbenější –, do dnešního dne jsem napsala okolo 110 článků. Zároveň si taktéž vybavuji, jak jsem se novinařině zdatně roky vyhýbala a proplouvala nenápadně kolem jako blokařka, což mi vlastně zůstalo dodnes. Druhou šanci jsem jí dala právě až v roce 2018 a nikdy jsem netušila, že by mě to mohlo tolik chytnout a nadchnout. Proto pokud vy i jen trošku uvažujete, že by vás redaktořina mohla bavit a naplňovat, prosím, dejte tomu šanci. Nikdy nevíte, co vám to přinese.

3. místo: Aimée Leavittová (Corvinus Declaratio)
a Una Vinona Flare (Lví tlapou)
rozhovor s Aimée
článek, jehož součástí je rozhovor s Unou

Aimée je v novinařině jméno víceméně skloňované, a to přestože většina její práce probíhá mimo zraky čtenářů. Tato půvabná modrá účastkyně KouzlOskara vynikala a stále vyniká i mimo redaktorskou činnost. V koleji začínala jako prefektka od Léta 2019 do Zimy 2020, kdy vyměnila plíšky a z primusovského postu dohlížela na Havraspár od Léta 2020 do Léta 2021. V Zimě 2020 byla tato dívka, která mimo jiné hrála výborně taky famfrpál na pozici střelce, oceněna Cenou Roweny z Havraspáru.

Nás však bude zajímat ta novinářská část, kdy Aimée působila jako zástupkyně šéfredaktora kolejního časopisu. Jestli bude pomáhat i nové šéfredaktorce, se dozvíme časem. Aimée působí v CD především jako korektorka, ale i občasná redaktorka. Nominaci na Neviditelnou tvář získala již 3× (za roky 2022, 2020, 2019), zatímco nominaci na Redaktora roku jednou (rok 2020). Právě v roce 2020 se jí ale dařilo – v rámci Neviditelné tváře skončila třetí a v rámci Redaktora roku dokonce druhá. Oceněna za Neviditelnou tvář byla už za rok 2019, a to stříbrnou příčkou. Zaujal ale i její článek Famfrpálové vedení v průběhu věků, který vybojoval 2. místo. Na závěr nutno zmínit, že se podílela taky na oceněném projektu za rok 2022 Máte ŠMRNC?.

Una, pokladnice už od Zimy 2021, zástupce kapitána v letech Zima 2020 a Léto 2020, držitelka Ceny Godrika Nebelvíra ze Zimy 2023, ale především Debut roku. Na hradě, jak již jste pravděpodobně pochopili, stále pobývá, ovšem součástí spolku kolejního časopisu není. V časopise je uvedena v seznamu redaktorů, ačkoli publikovala výhradně a pouze v letech 2018 a 2019.

Do bližší historie se podíváme v druhé části.

Pro Denního věštce
Amanda Wright