Autor: Silvia Honorová (Z)

Před několika dny v pozdních nočních nebo možná spíš v brzkých ranních hodinách došlo k fantastickému odhalení. V Godrikově Dole dochází ke kouskování skřítků a jejich rozprodeji po částech.

V oknech se zablýsklo žlutavé slunko,
úsměv se rozprostřel na tváři,
zahrej mi, kytaro, zabrnkej strunko,
radost pak plně se rozzáří.

Pomalu lukami toulám se,
objímám stromy a kochám se
přírody nádherou, údolím kouzelným,
komíny vesnice za polem vzdáleným.

Procházíš kolem zdí, nahlížíš do oken,
nevnímáš okolí, nestíháš noc a den,
však úsměv na tváři náhle se rozprostřel,
do očí přivřených klaun se ti zahleděl.

Pokud se chce kouzelník dobře pobavit, jedna z mnoha možností je jet na nějaký sraz. Další možnost je udělat si sraz doma. A protože jsem stvoření po kouzelnické společnosti bažící, chytl mě nápad si domů na jeden víkend nastěhovat lidičky z hog a už se mě nepustil.