Měsíc: Září 2010

Autorské zamyšlení Mintaky Orionis nad současnými událostmi.

Protože je novopečená profesorka Selena Enail Smithová moje bývalá starší spolužačka, rozhodla jsem se jí položit pár otázek ohledně věcí, které jsem vždycky chtěla vědět, ale bála jsem se někoho z profesorů zeptat. Ale naše Selenka mě snad neukousne… Je to nezvyk, pořád si musím dávat pozor na vykání!

Tydynka Flyová je zmijozelská studentka sedmého ročníku. Možná ji znáte i díky jejím článkům pro DV, možná ji neznáte… Každopádně v našem rozhovoru ji máte šanci poznat!

Jak si možná někteří z vás stačili všimnout, v průběhu měsíce září se ze školy vytratili pracovníci Gringottovy banky, dračí chůvy, krotitelé škrken i další obdobná povolání. Respektive – jejich vykonavatelé je převedli na pozici svých bokovek. Všem tmavě fialovým byly přiděleny vizitky „Zaměstnanec“ a pokud nechtějí ztratit plný přístup do budovy školy, musí za nimi být odnynějška vidět v každém měsíci kus práce, již vykonali. I přes tuto skutečnost však řada obyvatel hradu nabízený tmavě fialový plášť přijala. Kdo mezi ně patří?

Jako správná shopoholička pravidelně okupuju Příčnou ulici. Žádný nový ani starý kousek mi nesmí uniknout, co kdyby se tam objevila ta pravá věc pro vás? Nákupy v nás vzbuzují tu úžasnou touhu, že můžete vlastnit něco, co nikdo jiný nemá. Můžete se chlubit ostatním, že je to jeden z deseti kousků, který mají na hradě jen ti nejlepší, tedy spíše ti, kteří si ho umí urvat a rychle zaplatit. A to, že mé konto zchudne, mi opravdu nevadí (pokud bych se nedostala do mínusu, že?).

Stručná informace o průběhu počátku letošního zápisu na předměty. Které jsou momentálně v kurzu?

Dnešního dne došlo ke dvěma změnám ve školním řádu, konkrétněji pak v oddíle sedmém, který se týká povinností profesorů. Tyto úpravy sice nepatří k těm úplně nejzásadnějším, ovšem i tak si troufám tvrdit, že v průběhu roku některé pedagogy a dost možná i studenty nemile či mile překvapí. Na co nového se můžeme těšit?

A jaké předměty „doporučují“ náhodně oslovení studenti? Na co se zapíší oni sami? Nebo na co by se chtěli zapsat? Podle jakého klíče si vybírají předměty?

Zápis do výuky se blíží mílovými kroky. Jaké předměty si zapsat? Co se letos bude vyučovat? To vše se dozvíte v tomto článku.

Co zaskočilo Janel na profesorování? Co bude učit? Jak to vidí s profesorským famfrpálem? Jak je na tom s vykáním? O tom všem jsme si stihly během pár minut popovídat…

…aneb manuál pro všechny ex-lososové prvňáky: Co jste měli udělat a ještě neudělali! Už nejsme lososoví. Jedna z nejlepších etap našeho života skončila. Už se nemůžeme vymlouvat na naši nevědomost. Už se nesmíme nechat oškubávat mazáky. Už se nenecháme zastrašovat! Už musíme být plně připraveni a vybaveni do nejdrsnější etapy našeho života: do prvního ročníku! V tomto článku najdete zaručené rady a tipy, jak přežít svůj první rok na Hogwarts.

Vážení soutěžící, jakož i drazí v okurkách neangažovaní čtenáři,
je mou milou povinností vyhlásit vítěze celoprázdninové soutěže Denního věštce a odměnit je cenami, jež ochotně zasponzoroval Salón PU, za což jeho vedení – konkrétně pak kolegovi Werewolfovi – ještě jednou děkuji.

Sotva se nováčci dostali do kolejí, jejich první starostí se stalo to, koho dostanou za patrona, a dotaz číslo dvě – půjčíte mi uniformu a na předměty? To, že jsou nováčci důležití, že je kolej potřebuje a má se o ně starat, je věcí jasnou – ale opravdu jsme to chtěli dovést až sem?

Konkláve, respektive tedy koncil, nejočekávanější bod programu a v případech některých účastníků i jediný důvod, proč mělo cenu se výjezdního semináře účastnit, ani nepotřebovalo ku započetí svého konání typickou bradavickou půlhodinku a započalo pouhých pár minut po osmé hodině večerní v učebně dostatečně vzdálené od Velké síně, aby rokující, kteří vydrží až do pozdních hodin, nerušili svou diskuzí spánkuchtivé.

Přestože soutěž „Z letního semináře…“ není v hradních zdech vystavena déle než jeden jediný den, už teď mě některé představy o možném či nemožném průběhu tohoto oficiálního srazu stihly pobavit. Abychom však pro množství oněch přikreslených příběhů nezapomněli, jak to v Honorově v létě roku 2010 opravdu vypadalo, rozhodl jsem se chopit brku a zkusit sepsat článek alespoň o tom, jak se tato skutečnost jevila mně.