Hned při prvních toulkách po hradu jsem nestačila vycházet z údivu. Kam jsem vpadla, tam na mě něco číhalo. Ať už jsem se dostala do Ďáblovy jámy, kde mi nezbylo než hádat různá slova, abych z ní mohla vylézt, nebo na mě vybaflo velké čaroku, jehož čísla se neúnavně mračila, dokud nebyla správně vyřešena. Ta radost, když jsem něco správně vyřešila a dostala za to i svou první odměnu, to bylo něco, co tento hrad činilo ještě zajímavějším. Avšak dostalo se mi i nějakého zklamání. Rozhodla jsem se tedy sepsat tento svůj první článek a podělit se s vámi o zážitky.
Mazlíčci se na hradě velice rychle rozmnožili. Studenti je vítají s otevřenou náručí a někteří jich už vlastní hned několik. Někteří z nás si již všimli jakési krysí genetiky. Co si takhle vyšlechtit jednobarevnou krysu? Čtěte dál!
Někteří z nás nemohli dospat, jiní kouleli očima od první chvíle a další samou nervozitou pozvraceli vstupní koberec. Naštěstí byla košťata v pohotovosti, zřejmě zkušenost z předchozích let, pohromu se podařilo zlikvidovat a všechny nováčky nacpat do vstupní místnosti. A jak to bylo dál? Čtěte!
Druhá dovolená se koná v Egyptě. Katalog kanceláře vás zve touto reklamou: Kdo má pro strach a hieroglyfy uděláno, vychutná si dovolenou egyptských fajnšmekrů. Účastníci zájezdu budou zabarikádováni v pyramidě, spoléhat se mohou jen a pouze na svůj orientační smysl a bryskní švih v hůlce. Ubytování v luxusních faraonských rakvích, péče lepší než o starověké mumie, za souseda faraona, za hlídače škorpiona. Neváhejte!
Jakmile student postoupí do třetího ročníku, může začít navštěvovat Soubojový klub. Koupí-li si příslušné klíče, otevřou se mu i dveře sklepení. Po delším bloudění tam nalezne doupata příšerek. Bojuje s nimi podobně jako se soupeři v klubu. Když zvítězí, může si odtamtud něco odnést.
Zimní sněhy roztály, kytky rozkvetly a slunce vyhnalo do terénu partičku kartografů z Godrikova Dolu. Konečně jsme se tedy mohli podívat, kde stojí útulek a přilehlý stadion. Zatímco mazlíčky si všichni chválí, samotný útulek na tom až tak dobře není.
Období letních prázdnin je pro někoho velmi vítané kvůli načerpání nových sil, pro někoho méně, protože po školním roce najednou jaksi nemá do čeho „píchnout“. Abychom nepropadli nudě, Denní věštec vám i v červenci přináší něco, nad čím si můžete lámat hlavičky a ti vznětlivější možná i brky.
Milí čtenáři, máme pro vás připomínku toho nejdůležitějšího, co se událo v uplynulém školním roce (a nejen v něm).